Objection!

416 25 2
                                    

Pohled Liama:

Stál jsem před zrcadlem a nervózně jsem přešlapoval. Za pár minut to vypukne. Měl jsem extrémně smíšené pocity. Na jednu stranu jsem se bál, na druhou stranu jsem se i trochu těšil, ale taky jsem byl tak trochu smutný. Snažil jsem se na to ale nemyslet. Začíná ti nová životní kapitola. Opakoval jsem si pořád dokola a snažil se sám sebe přesvědčit, že všechno bude v pořádku. Mrzelo mě, že jsem tady byl sám. Neměl jsem tady téměř nikoho, na kom by mi záleželo, a s kým bych chtěl slavit a měl si s ním o čem povídat. Kdyby tady byli aspoň kluci. Nebo alespoň jeden z nich. Za svědka mi šel Joe. Nestěžoval jsem si, mám Joea moc rád. Ale není to ono.

„Připravený?" Objevil se za mnou Joe a chytl mě za levé rameno.

„Záleží na tom?" Zasmál jsem se a Joe se ke mně přidal. Jediný on zná moje tajemství.

„Pamatuj si, že vždycky je nedůležitější, abys byl šťastný ty, ne ostatní."

„Vždyť mě znáš." Ušklíbl jsem se, vložil si do kapsy telefon a vydal se směrem k oltáři. Mobil si beru vždycky všude s sebou, za každých okolností. Nikdy člověk totiž neví, kdo ho zrovna může potřebovat, a jak moc je to vážné. Samozřejmě jsem si zapnul vibrace, a všem svým přátelům a známým nařídil, aby mi během obřadu nevolali, pokud by to vyloženě nebyla otázka života a smrti. Došel jsem před oltář a pozdravil se s oddávajícím. Na to, že jsem tady měl tak 3 známé, tam bylo dost lidí. Bylo mi líto, že u toho není moje rodina, určitě bych z toho pak měl lepší pocit. Chvíli jsem tam jen tak stál a myslel, že mi srdce vyskočí z hrudníku, a potom se rozezněla známá hudba, a po chvíli jsem konečně zahlédl svou nevěstu.

„Páni..." Vydechl jsem a Joe mě poplácal po zádech. Byla překrásná. V tu chvíli jsem měl opravdu pocit, že to takhle má být, že je to správné. Její otec ji ke mně dovedl, a obřad mohl začít. „Vypadáš nádherně." Usmál jsem se na ní. Úsměv mi oplatila, ale nic neřekla.

...............

„Tážu se vás pane Liame Payne, zda vstupujete dobrovolně do manželství se zde přítomnou slečnou Denise Queenovou?"

Zrovna jsem se chystal říct „ano", ale v tom mi začal vibrovat mobil. Krucinál! Rozčiloval jsem se v duchu. Beztak nějaký anonym. Navíc bylo takové ticho, že to vibrování šlo slyšet snad až úplně do poslední řady. Denise mě zpražila vražedným pohledem a ostatní se na mě dívali tázavým pohledem.

„O-omlouvám se." Pronesl jsem a vyhrabal telefon z kapsy. Harry. Ten určitě neumírá. Řekl jsem si, tipl telefon, a schoval ho opět do kapsy.

„Můžeme pokračovat?" Zeptal se oddávající.

„Ano."

„Takže, znova. Táži se vás pane Liame Payne, zda..." Tentokrát ani nedořekl větu, a mobil mi vibroval zase. To už nemůže být náhoda. Něco se muselo stát. Harry moc dobře ví, že se právě žením.

„Kdo je to?" Zeptala se naštvaně Denise.

„Harry." Špitl jsem. „Omlouvám se, musím to vzít. Nevolal by mi jen tak, když ví, že se žením." Řekl jsem publiku. Doneslo se ke mně pár otrávených povzdechů, ale snažil jsem se to ignorovat, a telefon zvedl. „Harry? Co se sakra děje? Zapomněl jsi, že se žením?!" Vyjel jsem po něm, ale šeptal jsem, aby mě slyšelo co nejméně lidí.

„Právě, že nezapomněl. Už je po všem?" Zeptal se, jakobyy napjatě.

„Jestli tě to zajímá, tak jsme právě uprostřed obřadu." Řekl jsem naštvaně a prohrábl jsem si vlasy.

„Výborně, dej mě na reprák."

„Cože?!" Nechápal jsem, ale udělal jsem, jak říká.

„Už mě všichni slyší?" Zeptal se. Měl jsem to pěkně nahlas, takže ho šlo slyšet dost dobře.

„Jo."

„NÁMITKA!!!" Vykřikl do telefonu. Všichni kolem se zhrozili.

„Hele, to jsem měl říct já!" Ozvalo se ze stejného zdroje. Podle hlasu jsem poznal, že je to Niall. „Řekni, že jsem tady taky, a že mám taky námitku."

„A já taky!" Zaslechl jsem taky Louise.

„Co to má sakra znamenat?!" Rozčílil jsem se. „Co tady blbnete? Jste ožralí nebo co?"

„Hlavně, ehm, námitky už měly být vyřčeny dávno." Přidal se do toho oddávající. Jen jsem se na něho zamračil a on ihned ustoupil opět do pozadí.

„Li, nemůžeš si Denise vzít!" Řekl Harry.

„Cože? Proč bych nemohl?"

„Payno, víme o té smlouvě. Kvůli nám to nemusíš dělat." Vysvětloval.

„Společně Modest nějak zmáknem, podržíme tě." Ozval se Niall.

„Jo, kašli na ty kretény." Řekl Louis.

„Ale... Jak...?"

„Tu smlouvu jsme našli. Máme jí právě teď u sebe." Pokračoval Harry.

„Můžeme ji hned teď roztrhat a Modest si může dělat co chce. Dohromady jsme silnější než oni." Řekl Louis.

„Jo, Liame. Neber si jí. Víme, že tvoje srdce patří někomu jinému."

„Vůbec je neposlouchej, Liame! Copak neslyšíš, že jsou úplně sjetí?!" Vložila se do toho Denise.

„Té vůbec nevěř, ta v tom jede taky." Řekl Niall. Podíval jsem se na Denise a nevěděl, co mám dělat.

„Nerad ruším, ale bude se tady teda někdo ženit nebo ne?" Zeptal se oddávající. Nahlas jsem si povzdechl.

„Kluci, musím jít." A tipl jsem telefon.

„Můžeme pokračovat." Kývl jsem hlavou na souhlas. Podíval jsem se na Joea, který se na mě díval s ustaraným výrazem a smutně jsem se usmál. Začalo mi to všechno šrotovat v hlavě. Věřil jsem klukům, opravdu ano. Ale... „Ne." Řekl jsem ještě, než jsme se znovu pustili do oddávání.

„Cože?!" Vykřikla Denise a zpražila mě pohledem. Joe se na mě usmíval.

„Řekl jsem, že ne. Nevezmu si tě."

„Ale..."

„Kluci měli pravdu. Moje srdce patří někomu jinému. Tebe jsem měl rád, zastával se tě. Ale jestli v tom jedeš taky..." Hodil jsem na ní pohled plný opovržení.

„Ale ne, já vůbec nevím, o co tady jde!" Zakecávala to, ale já jsem poznal, když lže. A taky jsem si uvědomil, že přece nebudu věřit někomu, koho znám sotva rok před někým, koho znám od puberty.

„Aspoň jednou v životě mi krucinál nelži a měj nějakou soudnost!" Vybuchl jsem. „Svatba se ruší." Řekl jsem směrem k hostům a naznačil Joeovi, ať jde se mnou. Rozběhli jsme se pryč.

„Však počkej! Tohle tě bude ještě mrzet! Zničím tě!" Slyšel jsem za sebou volat Denise, ale už mi to bylo jedno. Klidně budu chudák, než abych musel žít s takovou...

„Jaký je plán?" Zeptal se Joe.

„Musíme chytnout letadlo."

________________________________________________________________________________

Ahooj, tak prvně bych vám chtěla všem popřát veselé Vánoce! <3 Ať najdete pod stromečkem vše, co si přejete. Škoda, že všechny nemůžeme dostat kluky z 1D... :D A hlavně hodně zdraví. :* Možná se zdá, že Naughty list spěje ke konci, ale nebojte se, ještě nastane minimálně jeden zvrat. Finále bych viděla tak na Silvestra, podle toho jak budu stíhat přes svátky. :* Tak ještě jednou šťastné a veslé a děkuju za vaše hlasy a přízeň <3

Naughty list (Liam Payne FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat