My whole world - Dramione (Dokonceno)

-14-

(Už mi to přijde fakt blbé ale znovu poskocime v čase. Poskocime do dne do konce školního roku)

Draco 

Zitra už konečně ukoncujeme Bradavice. Vyucovaní nám dnes skončilo a tak máme cely večer na to si zabalit a rozloučit se s Bradavicemi.

Hermiona si šla dat vanu a já zatím šel zabalit. Už jsem zabalil a tak jsem Herm napsal vzkaz že se za chvíli vrátím a přemístil jsem se i s věcmi k nám do bytu.

Chci Hermionu překvapit. Takže až se zítra z Bradavic přemístíme domu bude tu na ni čekat takový větší dárek. Vybalil jsem oblečení a knihy a premystil se zpět do pokoje. Mia seděla na posteli a hladila si bříško. Udělal jsem pár kroků a když pode mnou zavrzalo jedno prkno tak ke mě Mia zvedla hlavu.

"Ahoj lásko. Rychlé pojď. Scorpius kope" řekla a já se rychle posadil vedle ní a položil jí ruku na břicho.

"Už se na něj strašně těším" řekl jsem  a dal jí pusu na čelo. "Ja taky. Miluju tě."řekla a políbila mě. "A taky se nemůžu dočkat toho až si mě vezmeš."řekl jsem a znovu ji políbil.

"To já taky. A kde jsi vlastně byl?"zeptala se a koukala se mi do očí.

"Byl jsem odnést zbytek věcí domu a ještě něco zařídit." řekl jsem a přitáhl si ji k sobě do obětí. Ona jen přikývla hlavou. Pak jsme si ještě dlouho povídali a pak šli spát.

---

Ráno jsme vstali tak akorát včas. Šeli jsme se převléknout a vídali se na poslední snídani v Bradavicích. Když už byl skoro konec snídaně, tak se ředitelka postavila a začala odříkávat svůj monolog.

" Jsem velmi ráda že jsem vás mohla tento rok vidět. Prošli jste si mnohým. Nejhorší byla válka, ve které jsme přišli o spoustu příbuzných, přátel a dalších blízkých. Byli jste velmi stateční a jsem vám vděčná že jste pomohli zachránit školu ale i kouzelnický svět. Všem kteří se sem už příští rok nevrátí chci popřát mnoho štěstí do života. Užívejte života na plno. A jak by řekl nás bývalí ředitel Albus Brumbál : je lepší litovat že jsme něco zažili, než-li litovat toho že jsme nezažili nic." dokončila svůj monolog a všichni začali tleskat. Herm dokonce řekli i slzy a tak jsem si ji přitáhl do medvědího obětí.

Naposledy jsme se s kamarády vydali do společenky kde jsme si sedli a povídali si. Pak mi ale došlo že musím přichystat to překvapení.

"Lásko, já půjdu premystil poslední věci domu a za chvíli jsem zpátky. Ano?" řekl jsem. Mia přikývla políbila mě a já se Vidal do pokoje, kde jsem pozbiral poslední věci a přemístil se domu.

Hermiona

Draco před chvílí odešel a já si povídám s kamarády. Bude to jiné nevidět je každý den. Najednou mi někdo přikryl oči. Já se začala smát protože mi bylo jasné kdo to je.

"Draco já vím že jsi to ty." řekla jsem a on mě pustil, obešel gauč a pomohl mi vstát.
Se všemi jsme se rozloučili a přemístili se před náš dům.

"Tak a teď zavři oči. Věř mi." řekl Draco a já ho poslechla. Pomalu jsme vešli dovnitř a Draco mi pošeptal že mám otevřít oči. Já je otevřela a uviděla na zemi středně velkou bílou ktrebici ovázanou červenou stuhou.

"To je pro mě?" zeptala jsem se udiveně a koukala se na Draca. Tam pokrýval hlavou na souhlas. Já si pomalu sedla na zem a rozvázala stuhu. Pomalu jsem odklopila víko a když bylo víko úplně pryč vykouklo na mé malé roztomilé štěňátko. Začali mi téct slzy. Vyndala jsem štěňátko z krabice a s Dracovou pomocí se postavila.

"Je to holka. Líbí se ti?" zeptal se a já ho dlouze políbila."Je nádherná Draco. Děkuji." řekla jsem a znovu ho objala.

"Jak chceš aby se jmenovala?"zeptal se Draco a já hned věděla odpověď "Bell" řekla jsem jednoduše a Draco se usmál.

Takže jsme večer usínali v posteli tři, vlastně čtyři když počítáme i miminko v bříšku. Bell spala na polštářích nad našimi hlavami a mi s Dracem jsme spali v obětí. Byl to skvělí den.