Padlý anděl

Epilog

Vega se se zívnutím posadila ke stolu, načež si zagumičkovala nyní své hnědé vlasy do culíku, aby jí nepadaly do jídla. Bílá se jí sice líbila, ale rozhodla se, že by měla začít vystupovat více seriozně, když teď byla tou spoluředitelkou Pekla. Proto i zvolila stejný odstín hnědé, jakou měl Lucifer.

„Seňora Cortezová se dnes vyznamenala," sdělil jí Luci, který si zrovna nabíral další talíř míchaných vajíček. Zabydleli se na jedné z farem blízko plantáží a jejich domovnice byla naprosto skvělá kuchařka. Nemluvně o kávě, kterou jim každý den čerstvě namlela.

„Potřebuju kafe," zahuhňala ospale a natáhle se po konviččce, ze které se linula ta božská vůně.

Padlý anděl se musel ušklíbnout. „Co jsi v noci dělala?"

„Nemohla jsem spát, protože moje pitomá hlava nechtěla zmlknout," odpověděla lehce naštvaně a věnovala mu pohled. „Sám nevypadáš úplně čerstvě. Zase jsi ji hledal?" zeptala se na otázku, na kterou už odpověď znala. Než odjeli do Kolumbie na jejich zaslouženu kávovou dovolenou, zastavil se u nich Gabriel, aby je informoval o tom, že se Lilith podařilo uniknout z Edomu. Lucifer málem jejich cestu zrušil, ale naštěstí ho spolu s Gabrielem dokázali přesvědčit, aby to nedělal.

„Poslal jsem na ni Kaifáše, ale nemůže ji najít. Nemá to smysl. Až bude chtít, najde si ona mě. Jen bych si přál, aby to tak nemuselo být. Nechci ji vidět," zamumlal a napil se kávy. Nerad o tom mluvil, ale snažil se k ní být více otevřenější. „Proč jsi vůbec měla tak hlasité myšlenky?"

Hnědovláska nakrabatila nos, než si poraženě povzdechla. Slíbili si, že si nebudou lhát, tentokárt o ničem. A třeba, když mu to poví, pomůže jí objastit, co se vlastně stalo. „Včera se mi stala taková podivná věc. Procházela jsem se ve městě na tržnici a najednou se mi zdálo, že jsem někoho zahlédla."

„A?" nechápal Lucifer.

„Zdálo se mi, že jsem zahlédla Aidena!" vyhrkla dříve, než by si to stihla rozmyslet. Věděla, že to nebylo možné. Zemřel. S Luciferem mu udělali pohřeb hned potom, co se zastavili u náhrobku jejích milovaných rodičů. Vega plakala dojetím, když jí Luci vyprávěl, jak i jim zařídil důstojný pohřeb a jak se celých pět let staral o jejich hrob, aby nebyl spustošený, až bude mít Vee zpátky své vzpomínky a bude je chtít navštěvovat.

„Víš, že to není možné, že ano? Před měsícem jsme ho viděli zemřít. Byli jsme u toho. Chápu, že je to malinko zavádějící vzhledem k celé existenci Boha a Nebe a mě a Pekla a tak dále. Ale tohle je něco, co zkrátka není možné," vysvětlil jí něžně.

„Samozřejmě, že to vím, ale přísahala bych, že to byl on."

„Občas, když nám někdo opravdu hodně chybí, se může stát, že ho někdě zahlédneme, ale to ještě neznamená, že je to skutečné," snažil se jí vysvětlit. Sice z toho kluka nadšený nebyl a nechtěl, aby se s ním paktovala, když to byl smrtelník, ale kdyby uměl zařídit, aby se vrátil, udělal by to.

„Vlastně to není úplně tak pravda," promluvil náhle někdo třetí.

Oba pekleníci se podívali na místo, kde ještě před chvílí stála jen prázdná židle. Nyní na ní seděl mladík s havraními vlasy.

„U všech svatých," vydechli oba nevěřícně.

Jak se zdálo, nakonec bylo přece jen možné úplně všechno. 

•••

A je to. Konec. 

Doufám, že aspoň někomu se to líbilo ❤️. Vím, že by se na tom dalo zdaleka více zapracovat, ale já jsem ráda, že jsem to vůbec dotáhla do konce. Čistě autorská tvorba asi nebude nic pro mě. Nicméně jsem si během psaní naivně myslela, že bych třeba chtěla psát i druhý díl, proto jsem si tam nechala otevřená zadní dvířka, které ale nehodlám využít, takže to bude na vaši představivosti. 

Pro pořádek, Aiden byl anděl, proto neumřel. Druhý díl by se zabýval jím a Vegou, ale hlavně Lilith a Luciferem. Sama jsem ještě nebyla rozhodnutá, jestli by měla být Lilith padouch, nebo bych z ní nakonec udělala kladnou postavu, takže si můžete představit, cokoliv budete chtít. A kdo ví, třeba se k tomu jednou i dostanu a napíšu to. ✨