Tanaris - Bohyně života a smrti //ff//

16.kapitola

Tam kde dřív stál můj trůn jsem nechala vypustit tmavě šedý kouř, který se pomalu rozpínal. Loki napjatě čekal. Vynořila jsem se z kouřového stínu jako Smrt. Byla jsem oděná v černém hábitu a ve své pravé kostnaté ruce jsem třímala kosu. Pomalými chrastivými kroky jsem se přibližovala k Lokimu. Vypadal tak... vystrašeně. Hrůza se mu přímo zrcadlila v očích. Byla jsem u něj blízko. Zrovna jsem natahovala ruku a chtěla Lokimu podříznout hrdlo. Nechtěla jsem mu ublížit, to ne. Vlastně jsem vytvořila jen takovou vizi. Ve skutečnosti jsem byla zneviditelněná a vznášela se těsně nad ním. Loki jako by chtěl ucuknout, chvíli přemýšlel, náhle ve své ruce držel hůl a propíchl ní  "mou" hrud. Smrtka se hned s křikem který trhá uši rozsypala na pouhý prach a po té i její kosa. ,,Přestaneš mě už zkoušet ? Tyhle děcké hry mě už celkem unavují." řekl líně. ,,Hmm, nejsi zas tak hloupý jak jsem si před tím myslela. Celkem jsi moji malou vizi prokoukl. Ale bohužel, ty jsi malé dítě !" odpověděla jsem mu s výsměchem v hlase. ,,Grrr, můj pohár trpělivosti už přetekl. Ukaž se ! A tentokrát už to nezkoušej !" řekl. Ach ten jeho povíšený a ledový hlas. Jak k popukání. ,,Jak si přeješ. Ale já tě varovala."  Nechala jsem temně kouřový oblak zmizet a seděla jsem zase na mém trůně tentokrát už velice stabilním. ,,Je to tak lepší ?" Zeptala jsem se ho klidně ve své pravé božské podobě. Měla jsem nohy přehozené přez sebe takže jsem působila povýšeně, ale nebyla jsem.

Když mě Loki uviděl zračilo se mu v očích překvapení a veliký úžas. Pomalu jsem k němu přišla. Poklonil se, políbil mi ruku a představil se mi. ,,Jsem Loki, bůh..." ,,Bůh lži a rebelie. Vím kdo jsi Loki." odpověděla jsem mu s klidem. ,, A kdo jsi  ty ? A jak to, že mě znáš ? Co po mně vlastně chceš ?" ,,Mé jméno je Tanaris. Jsem také bohyně. A řekněme, že mám pro tebe nabídku která se neodmítá ."