Cesta k tobě/Drarry

2.

Harry se probudil a převalil se na posteli. Trvalo jen pár vteřin než si uvědomil co všechno se včera událo. Prudce se posadil na posteli a rozhlédl se kolem sebe. Zdálo se mu to snad? Zdálo se mu že u něho v posteli ležel Draco Malfoy? 

Harry nad tím nemohl přestat přemýšlet. Byl si celkem jistý že tak velkou představivost nemá ale jiné vysvětlení nedokázal zpracovat. U snídaně jeho nálada ještě poklesla když zjistil, že židle vedle něho je prázdná. 

Až do skončení vyučování byl Harry nervózní a nemohl se na nic soustředit. Potřeboval od Draca slyšet že se mu to jen nezdálo. Ale co by mu měl říct nebo jak by se měl po tom chovat nevěděl. Procházel se a čekal až uvidí první studenty vycházející ze dveří. Počkal až všichni opustí třídu a pak vpadl za Dracem do učebny ,,Draco." oslovil zmijozela sedícího za stolem. Draco k němu vzhlédl od papírů a ve tváři měl překvapení i zmatek. Harrymu došlo jak ho oslovil a celý zrudl. Nevěděl co má říkat ,,Vážně mě mrzí jak jsem se choval." začal a doufal že se mu Malfoy nevysměje 

Draco by se tomu nejradši zasmál ale neudělal to už jenom kvůli tomu, že se jejich vztah značně zlepšil ,,Byla to celkem zábava." vyklouzlo mu a on toho okamžitě litoval ,,Jo." hlesl Harry a sklopil zrak. Draco by mu toho rád řekl mnohem víc ale bál se že toho prozradí až příliš a tak nechal Pottera zase odejít. Hodně nad tím přemýšlel mezitím a nemohl na Pottera přestat myslet. Přitahoval ho to mu bylo jasné už hodně dlouho a když ho viděl po takové době bylo to ještě silnější a on si to uvědomoval. 

V sobotu ráno se Harry probudil brzy. Byla ještě tma když vyhlédl ze svého okna a spatřil postavu v černém jak se při světle prochází po trávě a pak někam mizí. To upoutalo jeho pozornost. Rychle na sebe hodil nějaké oblečení a vyběhl ze svého pokoje ven, směrem k temnému lesu kam se vydala i ta postava. Jak se přibližoval k lesu pomalu začínalo svítat. Zahlédl postavu vcházet do lesa a okamžitě jí následoval. Nějaký pocit mu dost jasně napovídal že postavu zná, už podle chůze to věděl. 

Postava se kousek od začátku lesa zastavila, sundala si kapuci z hlavy a předklonila se. Blonďaté vlasy i v té tmě jakoby zářili. Harry věděl že se musí buď ukázat a nebo odejít, Draco asi nebude rád když zjistí že ho sledoval. Nemůže však od něho odtrhnout pohled. Draco vypadá tak zničeně a Harry by za ním rád došel a pomohl mu. 

Najednou se Draco prudce otočí a namíří proti němu hůlku. Uběhne jen malý moment než ve tmě pozná Harryho ,,Co tady děláš? ty mě sleduješ?" oboří se na něho ihned. Harry se zarazí. Neví jak odpovědět, protože ano i ne se mu jeví jako špatná odpověď ,,Já.." začne ,,Ty si myslíš že když jsem ti pomohl tak hned máš právo vědět o všem co dělám." vyštěkl na něho a Harry poprvé po svém příjezdu spatřil toho starého Draca kterého ze srce nenáviděl. 

,,Nevěděl sem koho sleduju." jeho hlas zněl hruběji než chtěl. Neměl zájem si Draca znovu znepřátelit a tohle situaci vůbec nepomáhalo ,,Promiň." 

Draca jeho slova zaskočila. Harry Potter se mu omluvil? Díval se na něho a pral se s myšlenkou vypálit na něho víc jízlivých poznámek. Přišel do lesa, jako už mockrát nabrat vzduch. Nevěděl proč zrovna na tomhle místě se dokázal tak rychle uklidnit.

,,Pamatuješ když jsme sem šli poprvé?" přerušil ticho Harry. Doufal že tím trochu uklidní napětí mezi nimi ,,Jo. Hrozně jsem se bál i když jsem si hrál na hrdinu." zasmál se Draco. Harry se taky usmál ,,Tak pojď Pottere." 

Kráčeli spolu zpátky ke škole a vzpomínali na pár věcí které se stali. Oba ale věděli že některá téma by nebylo moudré ještě vytahovat. Pořád bylo brzy takže nikde nebyla ani noha. Harry se zašel do svého pokoje převléknout a pak jen ležel a vzpomínal. Rozhovor s Dracem v něm vyvolal spoustu vzpomínek.

Po snídani zašli on a Draco do knihovny, byla krásná sobota ale ani jednomu se nechtělo ven. Zalezli si do oddělení s omezeným přístupem aby je nikdo nerušil a koukali do knih. Oba seděli na jedné lavici nedaleko od sebe. Harry se snažil soustředit na knihu ale Dracova přítomnost mu to dost kazila. Vnímal každý pohyb který zmijozel udělal a špatně se mu dýchalo. Hodně dlouho dobu jen sledoval jeho ruku položenou na stole nedaleko od něho. Tak moc toužil jen se jí dotknout, zároveň ale věděl že by tím mohl všechno pokazit. Nakonec se nenápadně posunul směrem k Dracovi a svou ruku položil také na stůl. 

Draco nepatrně vzhlédl. Snažil se připravit na svoje další hodiny když si všiml co Potter udělal. Překvapilo ho to i když si vlastně nebyl jistý zda to chápe správně. Draco se tedy nenápadně posunul k Harrymu a čekal.

Harry se také posunul a už od sebe byli jen na milimetry. Pak oba malinko posunuli ruku a dotkli se. Byl to jen dotek ale bylo v něm cítit mnohem víc. Oba to cítili. Harry zareagoval první a položil svou ruku na Dracovu. Jejich pohledy se střetli a nastala kdy ani jeden nevěděl zda pokračovat či ne.