Fred Weasley FanFic // When the dark is getting real

~ 38 ~

Krátké info do příštích několika málo dní - má chvilku si dám volno, takže na Velikonoční pondělí kapitolka nevyjde, ale od středy budu pokračovat jako doposud. Krásné velikonoce!
Vaše
_hammerka_
***

Fred

"Mám pocit, že ty oslavy odložíme na později." Řekl jsem, ve dveřích do naší pracovny, kde už George seděl u stolu a něco psal.

"Hm?" Vzhlédl nechápavě. "Katie usnula," dodal jsem na vysvětlení. George se jen usmál a psal dál. "Co to děláš?" Zeptal jsem se a posadil se naproti němu. Vypadal dost zamyšleně. "Poslední úpravy na těch nových barvu očí měnicích bonbónech." Odpověděl aniž by vzhlédl. "Dobře. Kolik toho ještě máš před sebou?" George se jen uchechtl a konečně odložil pero. "Hotovo." Usmál se." Ale měli bysme tu uklidit. Rozhlédl jsem se okolo sebe a protočil nad tím nepořádkem oči.

Během dvou hodin byla v pracovně konečně vidět podlaha . Nedalo to práci. Stačilo pár mávnutí hůlkou, ale třízení všech možných papírů naházených na sobě bylo upřímně vyčerpávající.

"Téda," ozvalo se uznale ode dveří. Oba jsme se trhnutím otočili a nad rozespalou, "pomačkanou" a právě zívající Katie jsme se museli začít smát. "Hahaha, jako byste nikdy nespali," ohradila se naštvaně. Došel jsem k ní a stále s úsměvem na tváři ji jemně políbil na čelo. "To jo, spali, ale po probuzení vypadáme vždycky přitažlivě." Rýpl si George. Katie si jen odfrkla, ale nakonec se rozesmála s námi.

Katie

"Ahoj Harry!" Zavolala jsem nadšeně ze schodů, když jsem ho zahlédla. Ze školy jsme odjeli už před víc než třemi týdny. "Hermiono, Rone!" Zeširoka jsem se usmála i na zbytek tria. Všechny jsem je postupně objala. "Ahoj Katie, jak se daří?" Zeptal se Harry. "Zvládáš to tu s nima?" Dodal Ron. Rozesmála jsem se. "Je to super. Ačkoli to nerada přiznávám, tak víc než škola. S klukama je to užasný. Tenhle obchod má potenciál." Mrkla jsem na Rona.

"No," odkašlal si Harry a naznačil Ronovi, aby odešel. Nakrčila jsem nechápavě obočí. "Děje se něco?" Zeptala jsem se zmateně. "Ne, spíš jsem se chtěl zeptat, jak se doopravdy máš, nevěděl jsem, jestli o tom všem s tvým otcem chceš mluvit před Ronem nebo ne." Vypadal nervózně. Držela jsem se jak jen jsem mohla, abych mu nevlezla do hlavy. Řekla jsem si, že pokud to nebude opravdu nutné, dopřeju lidem okolo sebe soukromí, i když mě to děsně lákalo. "Ne, Harry, mám se opravdu dobře," usmála jsem se, stále trochu zmatená. "Dobře," pokračoval, "vlastně, to co mě opravdu zajímá." Odkašlal si. "Nepokoušel se s tebou nějak spojit? Teď když ví, že existuješ. Nesnažil se tě najít?" Konečně mi scvakla všechna kolečka. "Ne, nepokoušel se o nic." Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím zvláštnější to bylo. "Ale jak jsi to řekl, obávám se, že takový moment přijde." Odpověděla jsem.

"O čem se tu vy dva bavíte?" Zeptal se někdo rozpustile za námi. "O ničem," vyhrkl okamžitě Harry a s provinilým úsměvem zmizel v davu. Otočila jsem se a mrkla na Freda s Georgem. "Tákže?" Protáhl Fred. Naklonila jsem hlavu na stranu a s úsměvem přemýšlela, jestli je zvědavý, nebo žárlí. Slyšela jsem Georgovo uchechtnutí a když jsem se na něj podívala, okamžitě mi věnoval vědoucí pohled a mrknutí. Natáhla jsem se k Fredovi a zašeptala. "Jen jsme si povídali, nemusíš žárlit, i když je to vážně sexy-" "Já nežárlím," vykulil oči Fred a rozhlédl se okolo sebe, jestli ho někdo neslyšel. Odtáhla jsem se. George nám dopřál soukromí a šel se věnovat ostatním.

"Ale no tak to přiznej," pobídla jsem ho s úsměvem. "Ne," sehl se Fred s lišáckým úšklebkem a svou typickou sebejistotou to tentokrát byl on, kdo se přiblížil a zašeptal mi do ucha "ale jestli ti to vážně přijde tak sexy," s důrazem na poslední slovo se odmlčel a odtáhl se. Nakočila mi husí kůže po celém těle a nikdy jsem nečekala, že bych ho mohla chtít víc, než obvykle.

"Tak co hrdličky, můžeme se vrátit do práce?" Ozval se Georgův hlas vedle nás. Nedokázala jsem odpovědět a jen tam tak stála s pohledem přišpendleným na Fredových očích. "Jasně," odpověděl aniž by se na svého bratra podíval. George se jen rozesmál. Fred na mě naposledy mrkl, vzal mou ruku do své a propletl si se mnou prsty.

Za celý den jsem nebyla schopná se zbavit toho pocitu, který ve mě Fred to odpoledne vyvolal. Bylo to děsný. Pokaždé, když jsem se na něj podívala, mluvila s ním, nebo ho jen zahlédla v davu jsem se cítila stejně nervózní, jako když jsme šli na první rande. Několikrát jsem si musela jít do koupelny opláchnout obličej a trochu se zchladit, ale když to nezabralo ani po páté, došlo mi, že se té nově nabité touhy nejspíš nezbavím.

"Katie?" Uslyšela jsem z pokoje. Bylo pozdní odpoledne, těsně po zavíračce. "Jsi v pořádku?" Ptal se starostlivě Fred. No to si piš, že ne, pomyslela jsem si. "Celý den jsi nějaká-" nedala jsem mu šanci domluvit. Vyběhla jsem z koupelny letmo zkontrlovala a mávnutím ruky zamkla dveře a přitáhla si Freda k sobě. Konečně jsem cítila jeho rty na těch svých, ale stejně to nestačilo. "Wow, pomalu," zašeptal s úsměvem, ale omotal ruce okolo mého pasu a přitáhl si mě ještě víc k sobě. "Kde je George," zeptala jsem se šeptem mezi polibky. "Odešel s Ronem," zamumal Fred rychle na vysvětlení. Znatelně jsem si oddychla, nad čímž se jen úšklíbl. Během několika chvil začal být nevinný polibek intenzivnější stále víc a víc, dokud jsme nezačali oba mít problémy popadnout dech. Na chvíli jsme se rozdělili a stále si dívali do očí. Fred už se vůbec neusmíval. V očích mu bylo vidět to samé, co já jsem cítila v každém kousku svého těla. Chtíč. "Jsi si jistá?" Zašeptal mezi těžkými nádechy a výdechy. Nemohla jsem ho milovat víc s jeho opatrností, ale neschopná slova jsem jen kývla na souhlas. Natáhl se pro další polibky. Tentokrát v nich už byla jen touha. Sundal si sako a já mu okamžitě začala rozepínat košili, mezi tím, co on mi sjel rukama po zádech až k lemu trička a po chvilce uvažování a čekání na jakýkoli můj protest se jeho dlaně ocitly na mých zádech. To mě donutilo rozechvěle vydechnout, což akorát posílilo jeho stisk okolo mě. Když se mi konečně podařilo rozepnout i ten posledný protivný knoflík, Fred udělal několik rázných kroků a aniž by rozpojil naše rty, položil mě na postel. Až tam se přesunul na můj krk a mezi tím, co se jeho ruce odhodlaně sunuly přes můj pas a boky až mezi stehna, vzdychala jsem mu do ucha, bez schopnosti, nebo i jen sebemenší snahy uvažovat. Tohle bylo přesně tak, jak jsme to chtěli. Myšlení nebylo potřeba.

Fred

Leželi jsme s Katie na posteli. Netušil jsem kolik bylo, ani jestli se Georgie už vrátil. Důležitější pro mě bylo to, co se právě stalo a Katie ještě stále nepravidelně oddychující na mé hrudi. Pohladil jsem ji po vlasech. S úsměvem vzhlédla. Chvíli jsem mlčel a jen ji obdivoval. Obrátila se na posteli, takže ležela na břichu, opřela si hlavu o dlaně a dál mě pozorovala. Usmál jsem se, položil ji svou ruku na tvář a natáhl se ten kousek pro jemný polibek. "Miluju tě," zašeptal jsem. Ona se jen zářivě usmála a se slovy "já tebe taky," se položila zpět na bok a ještě víc se ke mně přitulila. "Bylo to úžasný, " zašeptala ještě těsně před tím, než usnula. Přitáhl jsem ji přikrývku ještě výš až byla celá u mě zabalená.

"Úžasně krásný," zašeptal jsem po chvíli a měl v plánu taky spát, když jsem uslyšel tiché zaklepání na dveře. Zkontloval jsem, jestli není ani kousek Katiiny kůže vidět a odemkl. Okamžitě jsem přiložil prst na rty, když se Georgova hlava objevila ve dveřích. Zkoumavě nás pozoroval, než se mu po tváři rozlil obrovský úšklebek. Jen jsem protočil oči. "Chtěl jsem jen říct, že už jsem zpátky, ale vám to je teď očividně úplně jedno, když" zakmital prstem mezi námi. Hodil jsem po něm polštář, ale on stihl vylézt a zavřít. Slyšel jsem jen jeho chichotání a s úsměvem na tváři konečně usnul.

***

Jop, nechám to takhle. Už teď se u toho culím jak idiot. :DD

Btw....Plot twist is coming!

_hammerka_