Promise? Promise. (Larry, CZ) ✔︎

1. Princess got sick

Harry:

Po bezesné noci mě probudil pláč dítěte a kvapné kroky. Když jsem otevřel oči, Olivia už se skláněla nad dětskou postýlkou a brala do náruče naše štěstí - Darcy. Už jí byly tři roky, takže už je velká, ale stejně má zatím stále dětskou postýlku tady, i když má už vlastní pokojíček. Včera měla teplotu, tak jsme jí tu nechali, abychom k ní mohli snáz v noci vstávat. Asi se jí muselo zdát něco opravdu strašného, protože Darcy je ten typ dítěte, co nebrečí skoro nikdy. 

„Dobré ráno princezny." Zachraptil jsem ještě rozespalým hlasem.

„Dobré ráno taťko." Odvětila mi Olivia s úsměvem na rtech a i s malou Darcy si sedla zpět na postel.

„Vezmeš si teď Darcy na starost Harry? Udělám nám všem snídani."

„S radostí." Řekl jsem a natáhl jsem ruce k naší princezně, která už neplakala. Olivia se na mě děkovně usmála a odešla do koupelny, aby si mohla dát rychlou sprchu a převléknout se. Já oblékl sebe i Darcy, což nám nějakou chvilku zabralo. Obléknout dítě je těžší, než se zdá. Pak jsme šli jsme dolů do kuchyně. Na stole jsme měli krásně přichystanou snídani. Když jsme dojedli, změřili jsme Darcy teplotu. Měla jí dost vysokou a tak jsme se rozhodli strávit dnešní den s pohádkami a omalovánkami.

„Zlato zrovna mi volali z práce, že nemohl Liam dorazit a tak za něj budu muset zaskočit, zvládnete to tu?" Řekla mi Olivia. Nebyl jsem z toho zrovna nadšený, chtěl jsem s ní být. A navíc si v tom rodičovství nejsem chvílemi moc jistý. Ne že bych v tom úplně plaval, ale když je teď Darcy nemocná, bude to o dost náročnější. 

„Na to, že budeš za chvíli nosit moje příjmení mi moc nevěříš." Zasmál jsem se. Olivia totiž není příjmením Styles, ale Olivia Wilde. Jsme teprve snoubenci a brát se máme příští léto. Takže teď žijeme, jak se říká, na hromádce. Nám to ale vůbec nevadí. K lásce nepotřebujeme mít papír. Naši lásku stvrzuje Darcy. Polibkem jsem se rozloučil s Olivií, která si kvapem oblékla kabát, popadla kabelku a vyběhla z domu. 

„Tak co princezno? Je ti dobře?" Zeptal jsem se Darcy, mezitím, co jsem ji zvedal na svůj klín i s dekou, do které byla zabalená, aby se mohla potit a byla brzy zdravá.

„Ano." odpověděla a stále se po očku věnovala Toy Story, který měla puštěný v televizi. 

„A copak bys chtěla teď dělat?" Pokračoval jsem.

„Já chci koukat na telku!" Vykřikla nadšeně.

„Dobře zlatíčko. Teď tu buď chvilku hodná, půjdu ti uvařit čaj a přinesu ti nějaké omalovánky, dobře?"

„Tak jo!" Povyskočila a zatleskala ručkama. Poté ze mě slezla na gauč. Zabalil jsem jí víc do deky a odešel do kuchyně. Připravil jsem si hrneček s jejím oblíbeným čajem. Postavil jsem vodu na čaj a vyběhl nahoru do jejího pokoje, kde jsem popadl omalovánky, které měla rozmalované na stole a košíček s pastelkami. Seběhl jsem dolů a hned dal Darcy obsah svých rukou, aby jí náhodou z nudy nenapadlo jít do kuchyně a udělat si čaj sama. Na pastelky a omalovánky se hned vrhla a ptala se, jestli má radši vybarvit princeznu, nebo prince. V rychlosti jsem jí poradil, ať vybarví princeznu a zase odešel do kuchyně. Tam už se mi dovařila voda, tak jsem zalil čaj a trošku ho Darcy ochladil, aby ho mohla hned pít. Odnesl jsem jí ho do obýváku, kde jsem ho postavil na stůl a sedl si ke své princezně, která se ukrutně soustředila a vybarvovala tak pracně, div se z ní nekouřilo. Pousmál jsem se nad tím a přisunuj jí pod nos hrneček s čajem. Na zlomek vteřiny odhodila pastelku jen proto, aby mi řekla, že to pálí. Šel jsem tedy znovu i s čajem do kuchyně a opět ho trošku vychladil. 

-------

Celý den sršela Darcy energií a chtěla pořád něco dělat. Ona je celkově hodně aktivní dítě. A navíc má velkou kuráž a průbojnou povahu. Ale to je jen dobře. Jsem rád, že z ní nevychováváme křehkou dívenku, co brečí nad zlomeným nehtíkem. 

Jenomže problém u její aktivity nastává ve dnech jako je tenhle. Musí teď ležet v posteli a to se tomu malému ďáblíkovi vůbec nelíbí. Ale co se dá dělat, že. Bude to muset vydržet. 

Měli jsme puštěnou televizi u které si Darcy pro změnu malovala. Před nějakou dobou mě poslala pro čisté papíry a řekla, že mě nakreslí. 

„Nehýbej se!" Upozornila mě. 

„Jak si mám sednout Darcy?" Zeptal jsem se ospalým hlasem. Bylo teprve deset ráno a já už bych šel spát. 

„To je jedno, jak chceš, ale nesmíš se hýbat tati." Řekla, přičemž dala strašný důraz na slovo 'nesmíš'. Natáhl jsem se tedy na gauči a koukal se na televizi. Jestli se nesmím hýbat, budu mít alespoň chvilku klidu. Možná na chvíli zavřu oči. Stejně mě probudí až obrázek dokončí. 

Chvilku jsem přemýšlel, dokud mě nepohltila tma. Nebránil jsem se tomu, opravdu jsem byl rád, že si můžu oddechnout. Za chvilku mě ale vzbudil divný pocit. Všude bylo ticho, dokonce televize nehrála. A Darcy byla pryč. 

Vběhl jsem do kuchyně, kterou máme hned naproti obýváku, kde jsem ji naštěstí spatřil. Stála na židli, kterou si od kuchyňského stolu přišoupla k lince a něco kuchtila. Prošel jsem okolo otevřené lednice a zabouchl jí. Darcy se na mě polekaně otočila.

„Ježiši. Ty si mě vyděsila." řekl jsem s úlevou a přešel k té potvůrce. Stoupl jsem si vedle ní, dal ruce v bok a podíval se na ní vyčítavým pohledem. Chvilku jsem jí hleděl do očí a pak jsem se jí podíval na ruce. Malými prstíčky svírala krabici s džusem, který se ještě před chvílí snažila nalít do skleničky co ležela na lince. Moc se jí to ale nedařilo. Ve sklenici bylo džusu jen na dně, ale celá linka byla politá.

„Co si tu prováděla prosimtě?" Zeptal jsem se a natáhl jsem se do dřezu pro hadr. Mezitím, co mi vysvětlovala, že měla žízeň a já spal, stihl jsem utřít všechen džus a nalít jí skleničku, po které tak prahla.

„Dobře zlatíčko, ale měla si mě vzbudit. Pomohl bych ti." Snažil jsem se znít klidně, protože rozlitý džus není žádná tragédie a může se to stát komukoliv. Ona mezitím vypila půlku té sklenice, co jsem jí dal.

„Já se snažila tě vzbudit, ale nešlo mi to, tak jsem to zkusila sama."

Řekl bych, že jsem musel spát opravdu tvrdě. Nebo to prostě chtěla zkusit sama. Nemám jí to za zlé. Ba naopak. Věřím, že bude brzy samostatná a to je jenom dobře.

Až do večera jsme hráli na schovávanou, ale dávali jsme si občasné pauzy na čaj a odpočinek. Když přišla Olivia, měli jsme zrovna přestávku. Darcy se poklidně dívala na Frozen a pila čaj, zatímco já jsem relaxoval při chvilce klidu.

„Jsem doma!" Zakřičela Olivia když otevřela vchodové dveře. Darcy se chtěla nejprve zvednout, ale zarazila se a otočila se na mě. Pochopil jsem to tak, že čeká na souhlas, jestli může jít ven z peřin. Ne že bych jí vychovával nějak tvrdě a ona by se mě bála. To vůbec. Ale po incidentu s džusem jsme se domluvili, že se mě bude ptát, kdy smí opustit můj dohled. Kdyby jí ta sklenice ráno spadla a ona se pořezala... Naštěstí to chápe. Když jsem se probral ze svých myšlenek, jen  jsem na ni kývl na souhlas a ona vyběhla na chodbu. Já se pomalu zvedl a došel také k hlavním dveřím, kde už držela Olivia naše štěstí v náruči. Přišel jsem k nim blíž, obě je objal svými dlouhými pažemi a Olivii vtiskl pusu do vlasů.

Chvíli jsme si povídali a pak jsme zahnali Darcy, i přes její protesty, do postele. Potom jsme šli i my dva, Olivia byla unavená z práce a já z hlídání. Ani jsme se nenamáhali nějak uklízet Darcyiny omalovánky a hrníčky od čaje. Byli jsme tak unavení, že jsme byli rádi, že jsme došli do postele.