Jealous hybrid - Vmin [short story]

1

Uběhl rok od toho, co jsem Jimina našel v té temné uličce poblíž kavárny a vzal si ho k sobě domů. Trvalo mi asi půl roku, než mi začal věřit a nakonec se ukázalo, že je to velice mazlivý hybrid.

,,Tae!'' zakřičel Jimin, když vběhl do mého pokoje a skočil mi na postel. ,,Dobré ráno i tobě, Jiminie,'' zasmál jsem se a pohladil ho po hlavě. ,,Co bude na snídani?'' zeptal se mě a vesele mával ocáskem ze strany na stranu. ,,Nevím. Co by sis dal?'' usměju se ospale a pomalu se vyhrabu z peřin. ,,Palačinky?'' zeptá se a rozvalí se na posteli, mezitím co se já přesunu ke skříni a začnu si vybírat, co si obleču. ,,Dobře, ale pomůžeš mi,'' řeknu a on kývne na souhlas.

Zrovna jsem si přes hlavu přetahoval mikinu, když jsem ucítil, jak mě zezadu Jimin objal. ,,Copak?'' zeptám se s úsměvem a otočím se čelem k němu, abych ho taky objal. ,,Ale nic,'' zamumlá a hlavu zaboří do mé hrudi. Pohladím ho po vláskách a ouškách a zvednu si ho do náruče. ,,Tak jdeme na ty palačinky,'' řekl jsem a vydal se i s ním v náruči do kuchyně, kde jsem ho posadil na linku a začal připravovat těsto. 

,,Můžu ty palačinky otáčet?'' zeptal se Jimin a já s úsměvem přikývl. 

Když jsme spotřebovali všechno těsto a palačinek jsme měli plný talíř, Jimin si jich několik vzal a běžel si s nimi sednout na gauč k televizi. Já mezitím uklidil v kuchyni, taky si jich pár vzal a šel si sednout za ním.

,,Co tam pustíme?'' zeptal se mě a já se zamyslel. ,,Co třeba nějakou pohádku?'' usmál jsem se a on přikývl. 

Po jídle a po pohádce Jimin na gauči usnul. Je mu dvacet, ale vypadá jako malé kotě. Pomyslel jsem si a na tváři se mi objevil úsměv. Jimina jsem pohladil po ouškách a vzal ho do náruče, abych ho odnesl do jeho pokoje.

Hned jak jsem ho zvedl, tak hlavu zabořil do ohbí mého krku a začal vrnět. Sám pro sebe jsem se usmál a odnesl ho do jeho pokoje. 

Položil jsem Jimina do postele a chtěl odejít, ale zastavila mě jeho ruka na mém zápěstí. ,,Copak?'' zeptal jsem se ho a on otevřel svoje rozespalá očka. ,,Zůstaň... Prosím...'' zamumlal, ruku mi pustil, posunul se víc na kraj, aby mi udělal místo a otočil se ke mně zády. ,,Dobře, jenom si zajdu pro telefon,'' řekl jsem a šel do obýváku, vzal si telefon a šel zase zpátky.

Přišel jsem do jeho pokoje, telefon položil na noční stolek vedle lampičky a lehl si do postele vedle Jimina, který se hned otočil, objal mě a zabořil si obličej do mé hrudi.