Promise? Promise. (Larry, CZ) ✔︎

2. Wake up

Olivia:

Ráno jsem šla hned po probuzení za Darcy. Tuhle noc už jsme jí nechali u ní v pokojíku, protože se jí teplota do večera zlepšila a i vypadala, že je jí lépe. Když jsem otevřela dveře, už byla vzhůru a hrála si s plyšáky na posteli. Pozdravili jsme se a já hned sáhla po teploměru, který ležel na poličkách, kam by neměla dosáhnout. Používáme totiž pořád starý dobrý rtuťový teploměr. Přijde nám lepší a kvalitnější. Ty, co měří teplotu hned, se nám většinou brzy rozbily. U tohohle se sice musí deset minut počkat, ale teplotu ukáže přesně. Změřila jsem jí tedy teplotu, kterou už naštěstí neměla. Rozhodly jsme se, že půjdeme vzbudit Harryho snídaní do postele. 

Šly jsme tedy potichu do kuchyně, kde jsem posadila Darcy na linku. 

„Tak co taťkovi připravíme?" Zeptala jsem se a utáhla si uzel na županu. 

„Kávu a... Lívance!" 

„Ty by sis dala ty, viď?" Zasmála jsem se. „No dobře, tak tedy lívance." Jakmile to uslyšela, zatleskala ručkama. Vyndala jsem mísu a potřebné ingredience a mohlo se začít. Darcy je malý pomocník. Sice nám to trvalo minimálně dvakrát tak dlouho, než kdybych to dělala sama, ale alespoň jsme to dělaly spolu. Vždy mi přišlo, že dává Darcy větší přednost Harrymu. Ne že by neměla ráda mě, ale ke svému tátovi má lepší vztah. Možná to bude tím, že je s ní od malička více času. Než se narodila, domluvili jsme se, že budu dál chodit do práce, protože Harrymu nedělalo problém být na home office a jeho práce nevyžaduje někam chodit. Dokonce se mu doma pracuje lépe, než třeba v kavárně. Stačí, když si sedne každý všední den na půl hodinu za počítač, pošle pár mailů a má hotovo. Ale já, doktorka, bych na home office, nebo mateřské, být prostě nemohla. Navíc pokud budeme oba pracovat a do toho sami hlídat malou, ušetříme. Ne že bychom měli o peníze nouzi. Ale mít něco bokem se vždy hodí. 

Z mých myšlenek mě vyrušilo žuchnutí. Darcy seskočila na zem a utíkala k lednici pro marmeládu. Po ránu už byla očividně dost čilá. Marmelády byly ve spodních policích, takže na ně jen tak tak dosáhla. Se zavařovací sklenicí v ruce utíkala zpět ke mně a položila jí na kuchyňskou linku. Natáhla ke mně ručičky a já jí posadila zpět, jen trošku dál od sporáku, protože jsem začínala smažit a nechtěla jsem jí poprskat olejem, nebo spálit pánvičkou. Dodělaly jsme lívance a odnesly je i s kávou nahoru do ložnice. 

Harry:

Vzbudil mě šepot a hihňání. Otevřel jsem oči a uviděl jsem známý, ale rozostřený obličejík. 

„Darcy?" Řekl jsem, když se mi konečně podařilo trošku zaostřit.

„Dobrý ráno tati! Vstávej! Budeš to mít studený."

„Dobrý ráno i tobě. To si dělala sama?" Zeptal jsem se na oko udiveně a sedl si.

„Neeeee... S mámou přeci. Říkal si, že sama nesmím dělat nic nebezpečnýho v kuchyni. A to hlavně s horkou vodou. A kafe piješ horký přeci." Obhajovala se, zatímco jsem si vzal stolek a dal si ho na sebe. 

„Správně princezno, máš pravdu."

„Dobré ráno Harry." Ani jsem si nevšiml, že přišla Olivia. 

„Dobré ráno lásko, děkuji za snídani."

„Nemáš zač. Darcy? Můžeš se jít obléknout?" Jakmile to dopověděla, vyběhla Darcy do svého pokojíčku. Olivia si sedla ke mě do postele a políbila mě. 

„Harry? Měli bychom začít řešit Darcyiny narozeniny. Za týden jí budou čtyři roky, máš už pro ní nějaký dárek? A jak bude vypadat oslava? Budeme slavit jen s rodinou, nebo mám pozvat nějaké děti v jejím věku?" Spustila až moc informací, takže jsem jí musel utnut. Možná že je neslušné skákat lidem do řeči, ale tak co. Všechno už bylo ohledně jejích narozenin zařízené. 

Když nad tím tak přemýšlím, skáču lidem do řeči až moc často. Ani si to neuvědomuji. Je to prostě zlozvyk, jako třeba kousání nehtů, nebo nadávání. Už mi řeklo dost lidí, že je to špatné, asi bych na tom měl zapracovat. Nají totiž pravdu, všímám si toho sám. 

„Oliv. Oliv. Počkej, zastav. Žádný stres, dobře? Dárky mám už úplně všechny. Mám pro ní to, co chtěla a něco málo navíc. Oslavu bych udělal s dětmi. O tom žádná. Darcy je společenská. Koupíme dort a budou u nás na zahradě. Dobrý nápad, ne?"

„Ah Harry. Ty už si stihl koupit i dárky. A máš to skvěle vymyšlený, děkuju ti moc. Jdu se radši podívat na tu naší potvůrku." S těmito slovy odešla do dětského pokojíku a já se znovu pustil do snídaně.