I don't feel safe there

Flashback

Vešli jsme do společenské místnosti a já se rozhlížela jak šílená. Zamotala se mi hlava. Sedla jsem si na postel. "Co jí je." Zeptal se Draco. "Nevím tohle mi udělala poprvé." Omdlela jsem. (Lol ještě jsi pořát nechytl cancer? Hmm tak jdeme dál) A najednou flashback do mého dětství, které jsem si do teď nepamatovala.

Probudila jsem se v posteli. Slyším jak na mě někdo volá. Jdu dolů po schodech. Vidím tam chlapa a ženu. "Dobré ráno." Řekla žena. ''Dobré ráno ty naše šípková růženko." Řekl muž vedle ní. "Dobré ráno." Řeklo moje já v tom divném snu. Zachvíli nám jede vlak máš zbaleno?" Zeptal se. " Ano tati mám jenom si vezmu bundu a můžeme jít" odpověděla jsem. (Preškočíme cestu na nádraží ok) Vešli jsme do vlaku. Ten chlap si vlezl do kupé, ale já pokračovala dál. Koukala jsem se do různých kupéček jako kdybych někoho hledala. A já jsem někoho opravdu hledala. Otevřela jsem dveře a tam seděl ten rezaví kluk do kterého jsem vrazila a s ním jeho bratr." Ahoj, kluci." Řekla jsem a sedla si vedle jednoho z nich. "Jak se máte?" Zeptala jsem se a usmála se. " Co Frede máš se dobře?" Zeptal se ten co seděl vedle mě. "  No já dobře Georgi a jak se má tvoje Darsy Lupin?" Řekl prý Fred. " Já se mám skvěle. " Řekla jsem a usmála. Podívala jsem se na chodbu a tam šel  Draco. Zamávali jsme na sebe. Otočila jsem se zpátky k mím spolusedícím a začali si povídat. Celou cestu jsme si povídali. ,, Za jak dlouho tam budem? Já se už totiž nudím." Řekla jsem ospale. George se nad tím usmál a řekl. ,, Až tam budem tak tam budem." Já jsem z jeho odpovědi byla otrávená a z kufru jsem si udělala polštář a lehla si. Snažila jsem se usnout, ale moc mi to nešlo. Fred s Dracem si povídal a George koukal z okna. Nevím, co mám dělat. Sedla jsem si do tureckého sedu a George se na mne podívá a zeptá se. ,, Ty jsi unavená? Tak proč si ze mne neuděláš polštař? Nebo jsem až moc takový kámen?" Já jsem popřemýšlela nadtím a rozhodla se, že si z něj udělám polštář. Položila jsem svoji hlavu na jeho rameno a on se usmál nad moji roztomilostí (tf, co se to právě stalo?)
Vlak už pomalo zastavoval a já se lekla Georgovi ruky." Vstávat, už jsme tu."  Pomalu jsem se rozkoukávala a vstala. On mě vzal za ruku, táhl mě k východu.  Když jsme vyšli z vlaku a vyhli se prvákům uviděla jsem svého údajného tátu a zamávala jsem na něj. On mi zamával nazpět a odešel směrem ke škole. Je ale divné, že jsme ho  nepotkali u kočárů do Bradavic.  "Asi stihl ještě ten co odjel před chvílí."  Řekla jsem si a šla si sednout za klukama. Dojeli jsme do Bradavic a já s Dracem si šli sednout ke dluhému stolu úplně vlevo a George a Fred hned vedle nás. Měli jsme na sobě uniformi se znakem Bradavic. Já a Draco jsme ve zmijozelu a Fred a George v Nebelvíru. Když moudrý klobouk roztřídil prváky do kolejí vzal si slovo ředitel. Říkal nějaké kecy o tom jak by jsme se tam měli chovat a tak. Pak představil mého tátu jako nového učitele obrany proti černé magii pana Remuse Lupina. Zatleskali jsme. Po večeři šli všichni do svých kolejí až na nás tři. George a já jsme vyrazili na nějakou věž. Fred se někam vytratil. Stoupli jsme si k zábradlí a já se podívala dolů. Stál tam Fred. George na něj zamával. Najednou vyletěli rachejtle. "Jeee to je tak hezké." Řekla jsem. Fred se najednou oběvil za námi. "Všechno nejlepší k narozeninám, Darsy. " řekli oba najednou. " děkuju" objala jsem je . (Teda nejdřív George samozřejmě xd) Najednou se za námi objevila nějaká paní." No já jsem si myslela, že to budete vy tři." Řekla a naštvaně se na nás podívala. "Měli by jste být už v postelích a vy tady děláte problémi hnedka první den školi. Slečno Darsy pojdě za mnou." Řekla a já ji následovala. Šly jsme jen chvilku. Dovedla mě do kabinetu mého otce. "Je první den a ty už zase děláš problémi." Řekl docela naštvaně. "Omlouvám se tati už se to nestane." Řekla jsem zklamaně. "Dobře, ale jestli se to příště stane tak si mě nepřej." Řekl. "Dobře, mohu jít?" Řekla jsem kdyby mi před chvílí nevinadal. "Ugh, jo běž a opovaž se ještě něco provést" řekl už klidněji. Usmála jsem se a objala ho." Dobrou, tati. Řekla jsem a kráčela si to ke dveřím." Dobrou a běž rovnou do postele! Stihl na mě ještě zakřičet."NEBOJ!" Zakřičela jsem na něj taky. Vyšla jsem z jeho kabinetu a vydala se na cestu do svého pokoje. Byla jsem tak u půlky cesty, když mě někdo ze zadu chytil. Byly to chlapi oblečení jako àzgardští vojáci. A dali mi něco vypít.

"Vstávej, ty vole, že mi jí zabili." Ozvala se Lucka. " klid je mimo jenom 10 minut a hele podívej otvírá oči." Řekl Draco." Ale vypadá jako kdyby zschvíli umřít měla." Řekla a zasmála se. Já jsem na ně hnedka začala. "
Já jsem Darsy Lupin. Dcera učitele obrany proti černé magii. S tebou, Draco , se znám už od mala, byl si můj nejlepší kamarád. Ten kluk do kterého jsem nabourala je George Weasley a jeho bratr Fred Weasley. Unesli mě ázgartší vojáci a dali mi něco vypít." Mumlala jsem na ně." To musel být lektvar zapomnění. Podívala se na mě smutně. Já se podívala Draca a on řekl. "Ty seš Darsy Lupin . O můj bože ty ani nevíš jak tě všichni hledali. Řekl a já se na něho podívala se slzami v očích." No jo o tobě mluvil můj otec." Řekla Lucka a objala mě. Já se s nechápavím vírazem postavila a řekla." Učí tu ještě můj táta? Podívala jsem se na ně oba." Ano měl by, ale tento měsíc má dovolenou." Řekl mi Draco." Aha takže za měsíc jsem musím. A co se vlastně stalo mezi tebou a Fredem a Georgem? Zeptala jsem se ho." Rozhádali jsme se a naši rodiče také. Řekli mi, že už se s nimi nemůžu bavit  a oni se mnou. A já ani nechtěl." Vstala jsem a vyrazila k východu." Kam si myslíš že jdeš?" Zeptali se mě naráz. "Jdu za Georgem a Fredem." Otočila jsem se na ně. Oni mají hodinu teď ani nemůžeš. A hlavně i kdyby neměli to si tam jako za nima nakráčíš a řekneš joo to jsem já Darsy Lupin. Oni si tě nepamatují Darsy." Vyjel na mě Draco." Jooo a jak to, že ty si mě poznal ty? Hmmm? Taky jsem na něj vyjela a on se jenom zamlčel. Noo jakože byl to jenom 2 měsíce po tvém zmizení takže... nevím." Řekl. " COŽE JENOM 2 MĚSÍCE??? KOLIL MI BYLO KDYŽ JSEM ZMIZELA????? Rozjela jsem na něj, protože jsem na Àzgardu strávila víc než 200 let. ,,Vím to přesně, bylo ti 14." Řekl s údivem. "Cože- no dobře, fajn , ok. Bylo mi 13." Najednou Lucka vzala Draca a něco mu pošeptala." Ahaaaaa, tak to jo." Řekl a já se ně naštvaně podívala." Já fakt nemám ráda když si někdo o mě šeptá: řekla jsem naštvaně. " já mu jenom říkala o tvém příběhu." Řekla klidným hlasem." POČKAT, JÁ TI ŽÁDNEJ SVŮJ PŘÍBĚH NEŘÍKALA." Zakřičela jsem na ni. " noo možná jsem se trošku podívala do tvé hlavy a vím o tobě všechno co si pamatuješ od té doby co tě unesli. ( noo takže jako moje vupomínky? Všechny jo. Xd tak dobře no nechtěla bych vědět ÚPLNĚ celý život své kamarádky. To jakože ví kdy jsem chodila na záchod nebo čo?  Hehe. No, jdem dál ok) " ummm ok fajn je super mít kamarádku KTERÁ TI ČTE MYŠLENKY! Řekla jsem." Promiň mě si se zdála divná už od té doby kdy si přišla do třídy. Tak jsem si tě trošku prohlédla." Řekla mi nervózně." Tak seš snad detektiv nebo co, že si musíš zjišťovat o mě informace. ,,To jsem jakože něco provedla nebo co? No nic. Stejně musím domů. Uvidíme se zítra ve škole ahoj." Pokusila jsem se být hodná otočila jsem se ke dveřím a pomalu zatáhla za kliku." Tak ve škole, ahoj. Zavřela jsem za sebou a šla jsem k východu. Snažila jsem se být tajná. Když jsem byla u východu šla jsem do lesa a začala hledat rovmý plácek k teleportování se zpět na Àzgard. Moc se mi tam nechce teď když vím že mě unesli.

To je zvrat co? Já to taky nechápu hele. Jak mě něco takového mohlo napadnout. Tak co myslíš, že Loki je ten zlej nebo "mě" unesl někdo jiný za účelem toho aby měl Loki konečně někoho kdo by ho měl rád? Teda kromě Friggi samozřejmě. XD no nic tak čus v další kapitole