,,Otevři oči!" [IwaOi] ✔️

59.

Ahoj!! 

Věnováno Luciela67 <3 

,,Jen na to, jak moc ti to v tom obleku sluší." odpověděl jsem a na chvíli se omlčel.
,,Budeme večeřet na zahradě. Mohl bys být tak hodný a odnesl bys tam lahev vína?" optal jsem se jej. 

Udělal jsem, co mi řekl a přemýšlel jsem, kam mu dát tu krabičku. Když jsem ji vytáhl z kapsy, vracely se mi vzpomínky na den, kdy jsem ji i s tím prstenem viděl poprvé. 

Byli jsme ještě malí kluci a šli kolem jednoho velice známého klenotnictví. Ve výloze měli takový hezký a lesklý prsten. Vypadal obyčejně, ale Tooruovi se stejně líbil nejvíc. Už tehdy jsem mu ho chtěl koupit, jenže jsem neměl dostatek peněz. Takže pokaždé, co jsem od rodičů dostal kapesné, jsem si jej přidal do kasičky k těm osatním a bežel do klenotnictví, jestli už mám dost. Byla tam jedna milá prodavačka. Když viděla můj ztrápený obličej z toho, že ani po několika měsících nemám dost, řekla, že pro mě ten prsten schová a počká dokud si ho od ní nekoupím. Podivuhodně tam byla i před pár měsíci a dokonce si mě pamatovala. I teď se mi díky tomu vyčaroval úsměv na tváři. 

Díky bohu, že se i po tom všem, co se mezi námi stalo, mám možnost mu ho dát. Přestal jsem se utápět ve svých myšlenkách, neboť jsem koutkem oka zahlédl svého milovaného. Ruce měl plné talířů. Vyšel jsem mu vstříc a pomohl mu s nimi. Ještě zapálil svíčky a rozlil víno. Poté jsme se oba posadili. Jedli jsme, povídali si a pili víno. Byl to úžasný večer. Poté jsme si dali židle vedle sebe dál od stolu a pozorovali hvězdy.

,,Tooru, myslím, že tě odměním už teď. Mám pro tebe dárek." řekl jsem s úsměvem.

,,Taky pro tebe něco mám." usmál jsem se a vytáhl krabičku. Iwa-chan mě napodobil a též vytáhl krabičku dokonce tu samou jako já. Že by si na to taky pamatoval, to by vysvětlovalo ty prodavaččina slova. Předali jsme si své dárky a vzápětí je otevřeli. Opravdu jsem dostal to samé. Ale co to znamená, když si dají dva lidé vzájemně prsten? Pořádně jsem si ho prohlédl a všiml si rytí. "Jednou a už navždy spolu, s láskou Iwa-chan." chtělo se mi z toho štěstím plakat.

,,Co jsme právě teď nevědomky udělali?"

,,No pokud se to dá tak brát, zaslíbili jsme se jeden druhému."

,,V tom případě bych se měl zeptat lépe. Tooru, přijmeš tento slib a budeš se mnou už navždy?"

,,S nepopsatelnou radostí přijímám." řekl jsem a on mi vzal prsten z dlaně a nasadil mi jej na prsteníček. Oplatil jsem mu toto vlídné gesto. Pořád jsem nemohl uvěřit tomu, že je to skutečné. 

,,Vždycky jsem ti jej chtěl koupit." řekl jsem a díval se na jeho zasněnou tvář. 

,,Já také. Vždy jsme měly podobné či stejné úmysly. Opravdu je to skutečné nebo nám do hlavy stoupá alkohol?" 

,,Sotva jsme vypili sklenku, takže tím to nebude, ale jestli si myslíš, že máš v sobě hodně alkoholu, znám jeden způsob, jak ho z tebe dostat." zašeptal jsem a sklonil se hlavou k jeho krku, jež jsem následně začal líbat. 

,,V tom případě bychom měli jít dovnitř." 

,,Co dnes znesvětíme jako první?" řekl jsem a pokračoval v líbání na krku.

,,To nevím, ale myslím, že dnes znesvětíme vče, co nám přijde do cesty." jen jsem hlesl a snažil se, abych nezačal vzdychat. 

Zvedl jsem se a optarně si ho přitáhl za kravatu k sobě. Vedl jsem ho do domu. jakmile zaklaply dveře, skočil na mě. Jen tak tak jsem ho zachytl za ten pevný zadek. Posadil jsem jej na linku a začal z něj strhávat oblečení. Nenechal se pobízet dlouho a dělal totéž. Opět na mě naskočil a my takto prošli celý dům a skoro v každé části nechali kus oblečení, dokud jsme nebyli zcela nazí. Natlačil jsem ho na stěnu a dravě si bral jeho rty. Vzrušení touhou jsme byli jako smyslů zbavení. Trochu se nadzvedl. Pochopil jsem, co tak moc chtěl a nechal přípravy stranou. Pronikl jsem do něj a on si ihned zvolil své tempo. Našě sténání se rozléhalo pocelém domě, možná i ulici, avšak na to ani jeden z nás teď nehleděl. Nakonec jsme skončili v posteli, kde jsme skončili, co jsme začali. 

Po tom úžasném sexu, jsme chvíli jen tak leželi a poté šli do sprchy. Vzpomněl jsem si na matku. Jestli to takhle uvidí, jistě nás zabije. Napsal jsem ji zprávu, kde je. Byli v baru s Iwa-chanovo rodičema a jelikož se ještě nevracela, nejspíš toho dost vypila...což asi nebude dobré, protože v takových chvílích dokáže být celkem ostrá. Hajimemu jsem o tom raději neříkal. Uklidili jsme po sobě tu spoušť a skončili v obývacím pokoji u televize, kde jsme také usnuli. 

Pokračování příště...

S láskou Vaše Tsukki <3