Princ z Asgardu

Rozhodnutí?

Val zůstala zkoprněle stát a koukat na ně. 

,,Děláte si ze mě srandu?" zeptala se nechápavě.

,,Val, tady Loki by rád věděl, jestli bys raději strávila večer s nabručeným mrzoutem a lhářem nebo se šarmatním bojovníkem. Vcelku prosté." rýpnul si do Lokiho Fandral.

,,A Fandral by rád věděl, jestli jsi ochotná stát se jeho známostí na jednu noc." oplatil mu urážku Loki.

Val se střídala dívala na oba da neschopna slova.

,,Val... jestli neodejdeš semnou tak mi alespoň slib, že se od tohohle prasáka budeš držet dál."

,,Komu říkáš prasáku!" zavztekal se Fandral.

,,Ale prosím tě, všichni víme, jak tvoje známosti končí. Až dosáhneš svého, tak ji odkopneš a půjdeš si najít jinou dost hloupou na to, aby se tebou nechala tebou svést." 

,,Říká odborník na vztahy, kterého ještě nikdo neviděl bo boku ženy..."

,,Tak dost! Oba dva!" zakročila nakonec Val. ,,Já odcházím... Sama!" otočila se k nim zády a vydala se rovnou do svého pokoje. 

,,Pitomci!" křikla ještě za sebou.

Loki i Fandral na sebe ještě chvíli zlostně koukali a pak si šli každý po svém.

...........................

Val, stále ještě ve večerních šatech, seděla na parapetu a z okna pozorola noční oblohu. Jak moc se teď touží vrátit zpátky do majáku...Po tváři jí stekla slza.

Na dveře pokoje se ozvalo zaklepání.

,,Nechci s nikým mluvit!" zakřičela k neznámému.

,,Val, prosím, to jsem já Fandral. Chci s tebou jen mluvit."

,,Ale já s tebou mluvit nechci." odsekla mu.

,,Prosím..." žadonil.

,,Bože!" slezla z parapetu a šla mu otevřít.

,,Co chceš?" zeptala se nabručeně.

,,Můžu dovnitř?" rozhlédl se po pokoji.

,,Zastaví tě některá odpoveď?"

,,Nemyslím si." uculil se. Val protočila panenky a uhnula mu z cesty.

,,Takže?"

,,Takže co?"

,,Něco jsi mi strašně nutně potřeboval sdělit." Val si založila ruce.

,,Vlastně ani ne sdělit, jako spíš zeptat."

,,Tak se ptej."

,,Ale musíš mi odpovědět popravdě."

,,Fandrale notak... Na tohle vážně nemám náladu." vzdechla a posadila se na okraj postele.

,,Cítíš něco k Lokimu?"

Val nejprve zaváhala. Ale pak položila otázku. ,,Proč tě to vůbec zajímá?" Že by o mě měl Fandral vážně takový zájem? Přemýšlela. Ale co když jsou všechny ty drby o jeho prostopášnictví pravda? Sama musela uznat, že byl hodně pohledný a celou dobu, co tady na Asgardu strávila, se k ní choval mile.

,,Chci to prostě vědět." odpověděl jí stručně. ,,Po pravdě. Unesu to."

Val ještě chvíli rozmýšlela.

,,Fandrale..... bože... já nevím, prostě nevím. Jsem ze všeho tak zmatená. A hlavně Loki mi k té zmatenosti dost pomáhá. Na jednu stranu je odtažitý, úzkoprsý a arogantní, ale jsou taky okamžiky... hlavně když jsme spolu o samotě.... kdy je úplně jinou osobou. Je pak vstřícný a pozorný a tak vášnivě dokáže mluvit o knihách..... Víš, tehdy, když jsem ho našla v tom lese, bez vzpomínek... byl tak nevinný. A potom...."

,,Potom co?" zeptal se ve spěchu Fandral.

,,Však sám víš jaký je, znáš ho déle než já..."

,,Myslím, že nikdo kromě tebe ho ještě nepoznal více."

,,Co tím chceš říct?" 

,,Ale nic. Zapomeň na to." zamluvil svou otázku rychle. ,,Takže bys byla ochotná mu dát šanci?"

,,Pokud by to myslel vážně, pak možná....možná že ano."

Fandral se usmál. Val jeho úsměv vůbec nechápala. ,,Právě jsem ti oznámila, že jsem ochotná být s Lokim  a ty se směješ?  To mi vysvětli." 

,,Mám pro to své důvody." mrknul na ni šibalsky. ,,Ale teď tě nechám být...Dobrou noc, Val. Krásné sny."

,,Začínáš mě vážně štvát s tím svým tajnůskářstvím." zasmála se Val. ,, Dobrou noc, Fandrale." popřála mu a zavřela za ním dveře.

.........................................

,,Děkuji, že mi ještě dáš šanci, Val." zašeptal do zavřených dveří s úsměvem Loki a odstranil kouzlo, které mu dávalo podobu Fandrala.