Trojúhelník dvou bratrů (DabixDekuxTodoroki)

JAK MŮŽEŠ ODEJÍT A MÍT ÚSMĚV NA TVÁŘI ?

Další den ráno
Pohled Dekuho
Když jsem se probudil Todoroki mě držel za boky a díval se mi do očí, když jsem zamrkal očima řekl. ,,si tak roztomilý když spíš" Já jsem se začervenal a umlčel ho pusou protože jsem viděl jak chce narážet na to jak se červenám. Po chvíli mazlení v posteli jsem se podíval na hodiny na budíku a vyskočil jsem z postele. ,,doprdele už jsme měli být 4 hodiny ve škole" vyjekl jsem. ,,klid...škola má tři dny volno" řekl Todoroki a vtáhl mě zpátky do postele. Já jsem se uklidnil a zeptal jsem se ,,co budeme dneska dělat?" Todoroki se usmál a řekl ,,co třeba jít nakupovat oblečení?" Já jsem se zaradoval a zeptal jsem se ,,aaa koupíme si stejný oblečení?" Todoroki se zasmál a řekl ,,proto půjdeme nakupovat ne?" Já jsem dostal červenou barvu tváře a šel jsem do sprchy. Po klasické hygieně pak šel ještě Todoroki a když už jsme byli oblečení tak jsme vyrazili. Pak jsme šli na bus a jeli jsme do obchoďáku. KDYŽ DORAZILI DO OBCHOĎÁKU ,,Uhh konečně jsme tady" vyjekl jsem a chytil Todorokiho za ruku. Když jsem ho držel než stačil něco říct táhl jsem ho za ruku do různých obchodů až jsme si koupili dvě stejné mikiny v červené barvě, značka byla myslím nike. A ano jednu červenou nike už mám, jenže tahle byla dost rozdílná, řekl bych že limitovaná edice.
Nicméně když jsme měli několik páru stejného oblečení Todorokiho mi řekl ať objednám jídlo v mekáči a že si jen odskočí. Já jsem samozřejmě kejvnul hlavou a objednal jsem nugetky, hranolky a taky shake. Když už jsem seděl u stolu Todoroki přišel a dali jsme se do jídla.

Pohled Dabiho
Seděl jsem ve svém pokoji na základně, když v tu chvíli mě napadlo co asi dělá Midoriya...až se mi z toho postavil..uh..jak tohle nesnáším. Nahlas jsem se zasmál a napadlo mě že ho půjdu navštívit na kolej.
Když jsem si vzal kabát stačilo říct Shigarakimu že jdu ven a cesta byla volná. Když jsem tak tedy udělal vydal jsem se na kolej až jsem stál v jeho pokoji...kde byla strašná tma. Když jsem přemýšlel tak mě napadlo že možná spí, tak jsem se šeptem zeptal ,,spíš?" Nikdo se neozval? Zeptal jsem se znovu a pořád nic. Pak jsem se zeptal znovu a když bylo pořád ticho otočil jsem spínačem na světlo. Když jsem pokoj prohlédl nikde nikdo. Přišlo mi to divné..nešel by jen tak sám ven. Nebo šel? Když mi to tak vrtalo hlavou řekl jsem si že asi šel doopravdy na čerstvej vzduch. Tak jsem se mu tedy rozhodl zanechat vzkaz na kterém stojí Pusinko..jestli tady zítra nebudeš...tak ti pěkně naplácám..jako tenkrát na tréninku. S láskou tvůj Dabi. Poté jsem odešel zpátky na základnu a šel jsem se dívat do pokoje na televizi.

Pohled Todorokiho
Když už byla hodina před zavírací dobou, vzal jsem všechny tašky co jsem mohl a šli jsme s Izukem zpátky čekat na bus. Když dojel společně jsme nasedli a jeli na kolej. Po příjezdu jsme došli do pokoje Izuka a když se zavřeli dveře, Izuku vzal tašky z mých rukou a odhodil je ke stolu. Poté mě začal líbat až jsem ho podchytil pod zadkem a on dal nohy kolem mého pasu tak aby seděl ve vzduchu. Poté jsem ho odhodil na postel a sundal jsem si tričko. Vlezl jsem k němu na postel a začal jsem ho líbat. On mě kousl do jazyku a já jsem ho přibouchl víc k posteli. ,,chceš dostat?" řekl jsem s uchechtnutím.
On zasténal a řekl ,,nee prosím" já jsem ho pretočil na břicho a řekl jsem ,,řekl sis o to" pak jsem si ale všiml že na stolu leží nějaký papír. Vstal jsem z postele a vzal si papír do ruky. Pak jsem si ho přečetl a došlo mi že byl Izuku v posteli s Dabim. ,,Co to je?" řekl Izuku. Já jsem pustil papír na zem a s pláčem jsem utekl ven před jeho pokoj a pak až do parku kde jsme se poprvé políbili. Sedl jsem si k rybníku a nikdo nikde protože už byla tma. Lehl jsem a díval se na hvězdy. Nevnímal jsem okolí a ani jsem nechtěl. Já..nikdy bych nespal s někým jiným...a on... Když jsem ležel vytáhl jsem z mé kapsy krabičku a otevřel jí. Viděl jsem v ní dva prstýnky které jsem mu chtěl dát...koupil jsem je zatímco kupoval jídlo. A čekal jsem že mu je dám a budeme spolu navždy..jo..jenže nikdy nic není navždy. Když jsem povzdech vstal jsem a šel jsem zpátky směrem na kolej.

                            Mezitím u Dekuho
Když utekl byl jsem zmatený a chtělo se mi brečet..muselo na tom papírku být doopravdy něco co ho dostalo. Když jsem se odvážil se zvednout z postele a vzít papír ze země tak jsem začal panikařit. Po chvíli jsem papírek roztrhl a hodil do koše. Pak jsem na sebe rychle hodil novou mikinu a hodil do svého batohu ještě tu Todorokiho. Když jsem hodil batoh na záda rychle jsem zamkl můj pokoj na koleji a běžel jsem ven. Když jsem vyběhl nevěděl jsem kde ho mám hledat. První co mě tedy napadlo byl park, tak jsem tam tedy běžel. Po cestě jsem do někoho vrazil a byl to Todoroki. Rozbrečel jsem se a pevně ho obejmul. ,,nezlob se!" řval jsem pořád dokola. On mě pak vzal a postavil před něj. Já jsem brečel a věděl jsem že to je konec. Když najednou si poklekl na jedno koleno a vytáhl z kapsy krabičku. Tu pak otevřel a řekl ,,budeš jen můj?" Já jsem brečel ještě víc a kejval jsem hlavou že ano. On se pak postavil a nasadil mi na prsteníček prstýnek na kterém bylo zevnitř napsáno ,,jen Todorokiho" já jsem udělal to samé akorát na jeho prstýnku bylo ,,jen Izukovo" pak jsme se políbili a ano, vím..bylo to dosti netradiční ale byl to nejlepší den mého života jen kvůli Todorokimu. Když jsme se drželi za ruce chtěl jsem jít ještě do parku..sice bylo kolem druhé ráno ale Todoroki souhlasil. Když jsme došli do parku a sedli si k rybníku tak jsem slyšel rychlé kroky několika lidí. V rychlosti jsem se otočil a viděl celou partu záporáků společně s Dabim. Když Dabi přišel blíž vypustil jeho plameny tak aby nás to rozdělilo. Pak Dabi mávl rukou na Shigarakiho a ten se vydal směrem k Todorokimu. Viděl jsem jak si bere svoji ruku a drží jí pár centimetrů od Todorokiho hlavy. ,,Prosím ne!" řval jsem. Když v tu chvíli ke mě Dabi poklekl a pošeptal mi ,,máš pár možností, první je být semnou a nechat ho žít, druhá je že umřeš a já mu jen vymažu paměť..a pozor..dávám ti k této možnosti laskavost..nezabiju ho..jo..a třetí možnost..budete oba kaput" když mi to řekl..nevěděl jsem co říct takže jsem mlčel ,,tak?"řekl. ,,Odejdu s tebou" řekl jsem a viděl jsem jak Todorokimu tečou slzy z očí. Dabi pak kejvnul hlavou a podal mi ruku. Já ji chytl a vstal jsem ze země. Shigaraki od Todorokiho dal ruku a jen ho hodil do rybníka. Já jsem se pak otočil k rybníku a usmál jsem se. (Doporučuji si do konce tohoto dílu pustit písničku drivers licence...doopravdy doporučuji)

                        Pohled Todorokiho
Uboze jsem plaval v rybníku a viděl jsem jak Izuku odchází z parku a doprovází ho červené světla..jak může být tak v pořádku? Opouští mě a usmívá se..zatímco já lezu ven z rybníku a brekem se dusím. Já toho hajzla někdy dostanu! Dabi...není konec..

TAKŽE LIDI...JE..KONEC....DĚLÁM SI PRDEL, TAKHLE TO DOPADNOUT PŘECE NEMŮŽE NE? BRZO BUDE DALŠÍ ČÁST TAKŽE UVIDÍME JAK SI TODOROKI PORADÍ.