,,Otevři oči!" [IwaOi] ✔️

60.

Ahoj!!

Mezitím v baru: 

Nevěděla jsem, kam bych si vyšla, když nikdo z mých kolegů neměl čas. Nakonec jsem napsala Iwaizumiho matce, jestli si nechce dát drink se mnou. Souhlasila. Čekala jsem, než dorazí a mezitím se snažila odehnat všechny ty oplzlé idioty, co se mi opovážili koupit drink bez mého svolení. Doufala jsem, že v tomto podniku jich tolik nebude. Dala jsem si mezitím jeden drink. Nakonec brzy přišla Hajimeho matka jen jaksi s dalším společníkem navíc. Nečekala jsem, že by zrovna chtěl přijít i jeho otec. 
,,Jste tu oba, to je skvělé." řekla jsem a rukou je pobídla, aby si sedli. Poté jsem nám objednala to skvělý pití.

Hajimeho otec (dále jen H O, nebo H M, jako máma, nemám tušení, jak se jmenují)
,,Nechtěl jsem přijít, ale na druhou stranu vůbec nevím, co je s mým synem..." 

,,No musím říct, že jsi mu dal zabrat...ale Tooru mu zase vrátil úsměv, takže se nemusíš bát. Řekla bych, že mi teď znesvěcují celý byt a vše co je v něm, ale s tím se dá žít." řekla jsem se smíchem. Libovala jsem si v jeho překvapeném výrazu a sledovala, jak mu pomalu rudnou tváře. 

H O: 
,,Tobě to jako nepřijde divný?"

,,Proč by mělo? Jsou mladí a zamilovaní, znají se tak dlouho, spíš se divím, že to nedali dohromady dřív. Dokonce to řekli i ve škole...jsou si svou láskou natolik jistý, že by to nejradši vykřičeli do světa." 

H M: 
,,Říkala jsem ti, že v dnešní době je to normální a nevím, proč prostě nepřiznáš, že jim to spolu sluší. Kdybys ho s ním viděl...věděl bys, že takhle se neusmíval s žádnou holkou..." 

,,Přesně tak...to ani Tooru a že je střídal jako ponožky, jen aby zjistil, že miluje Hajimeho. Jsou taaaak rozkošný." 

H O: 
,,Chybí mi...jen nevím, jestli by se mnou chtěl vůbec mluvit..." 

,,Mám takový pocit, že ses ani nepokoušel s ním navázat kontakt...nebo aspoň se nezmiňoval." 

H O: 
,,Ne, nějak jsem na to neměl odvahu poté, co jsem předvedl."

,,Je to tvůj syn a jen čeká, kdy ho přijmeš takového, jaký je. Neříkám, že ti hned skočí kolem krku, ale bude rád, když se mu ozveš."

H O:
,,A to, co jsem předtím říkal o Tooruovi, omlouvám se."

,,Zapomeň na to a teď bychom si mohli dát další drink ne?" prohlásila jsem nadšeně. Nakonec jsme neskončili jen u jednoho drinku. Nějak jsme se zakecali a probírali budoucnost našich dětí. Co bychom jim mohli dát jako dárek za dokončení vyšší střední. Hajimeho otec se pořád omlouval. Já zase vyprávěla jeho matce, čeho všeho jsem byla svědkem. A kdyz už nám došly témata, s poměrně velkým množstvím alkoholu v krvi jsme se vydali domů.

Když jsme dorazili k nám a chtěli si jít sednout do obýváku, naskytl se nám pohled na dokonalý pár, který usnul v objetí, držící se za ruce při koukání na televizi. Všichni tři jsem naráz zasněně vydechli, byli tak roztomiloučcí. Stali jsme nad nimi a hloubavě je zkoumali.

H M:
,,Jsou opravdu dokonalý..."

,,Jo to jsou. Když je tady takhle vidíš, mohl bys je rozdělit?"

H O:
,,Ne. Zbytečně jsem ztrácel čas svou tvrdohlavostí místo toho, abych podpořil svého syna. Takhle jsem ho neviděl se usmívat ani když byl vzhůru."

H M:
,,Mám pocit, že by si to stejně nenechali vymluvit. Podívejte se na jejich ruce. Oba dva mají stejné prsteny, což znamená, že už teď složili slib. Musí to myslet opravdu vážně."

H O:
,,Už jim nebudu bránit ve štěstí. Děkuji, že jsi mi to ukázala."

,,Není zač." řekla jsem a mile se usmála. Co bych pro své dítě a jeho přítele neudělala. Jen by mě zajímalo, jestli mi o těch prstenech chtěli něco říct.

Pokračování příště...

Příští díl bude bohužel finální 😇

S láskou Vaše Tsukki ♥️