Nikde jsem tě nemohla najít. Ptala jsem se tvých kamarádů i spolubydlících. Nikde si nebyl. Proběhla jsem celou kolej, tvůj pokoj, knihovnu i kavárnu. Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že třeba přijedeš později. Na zprávy si mi neodpovídal a totálně ignoroval. Vlastně jsem to chápala, já tě opustila, já tě ignorovala a zlomila ti srdce. I tak jsem stále doufala, že mi odpustíš a objevíš se tady.
Čekala jsem dny, týdny dokonce i měsíce.
Každý den jsem ti poslala aspoň jednu zprávu. Někdy jen ahoj. Někdy jsem ti psala, jak sem se měla nebo co se stalo. Mia i Yoongi semnou trávili veškerý čas, až mi to bylo trapné. Byla jsem smutná. Nic ani nikdo mi nepomáhal.
Po čase mi bylo řečeno, že si přešel na jinou školu, úplně v jiným městě. Mrzelo mě to, ale musela jsem to nechat být. Vždyť to byl jen jeden úlet, tak proč si mi tak zamotal hlavu?Byla jsem nejistá a bála se.
"I přesto všechno tě potřebuju"
