seven

494 15 2
                                    




Po společném obědě jsme se podívali na nějaký film na Netflixu a ve dvě jsem se začala připravovat na sraz s Pepou. S Domčou jsme se domluvili že půjde do studia a potom mu zavolám a on si mě před Caffetterií vyzvedne.

,,Ahoj." řekla jsem a hned jsem skončila v Pepovo objetí. ,,Tak co děláš tady v Pardubicích?" zeptal se. ,,Mohla bych se tě ptát na stejnou otázku." zasmála jsem se. ,,Po škole jsme se sem s Luckou přistěhovali. Chtěli jsme někde začít novej život, od začátku. Objasnila jsem mu. ,,Já jsem tu kvůli Milionu, nečekaně." zasmál se.

Káva s Pepou byla skvělá, už dlouho jsem si s někým nepokecala kromě Lucky.  ,,Doprovodím tě domů?" zeptal se mile. ,,Třeba jindy, mám tady odvoz." ukázala jsem směrem k autu Dominika. ,,Jasně, chápu." řekl smutně. ,,Dej si na něj pozor prosím, není takový jak se na první pohled zdá." řekl chladně. ,,Cože?" vydechla jsem zaskočeně. ,,Podvede, pokud to ještě neudělal." řekl tajemně, ,,Už musím, měj se hezky." odsekla jsem a zamávala mu.

,,Ahoj zlato, chyběla si mi." vydechl a vášnivě mě políbil. ,,Musíme ještě do studia, něco jsem tam nedodělal." ,,Domčo to asi ne." odtáhla jsem se. ,,Musím taky k sobě, Lucka mě už čeká." odvětila jsem.

,,Stalo se něco? On ti ten zmrd něco řekl? Nevěř mu ani slovo." sypal na mě. ,,Dominiku počkej." zastavila jsem ho. ,,On mi měl Pepa něco říct? Ví snad něco víc než já?" zaskočeně jsem se zeptala. ,,Moc otázek babe." řekl naprosto klidně. ,,Neříkej mi tak." řekla jsem uraženě.

,,Bude mi stačit když mě vyhodíš před studiem, dojdu to." řekla jsem po chvíli ticha. ,,Takže to myslíš vážně?" zařval a bouchl do volantu. ,,Dominiku přestaň tady dělat takovýhle scény, ano myslím to vážně že jdu po dvou dnech k sobě domů." řekla jsem se smíchem.

,,Takže tobě to přijde ještě vtipný?" opět zařval. ,,Neřvi na mě, uklidni se. Absolutně nechápu proč se kvůli tomu zase hádáme." už jsem také  zvýšila hlas.

,,Já vlastně taky ne." zastavil na rohu ulice. ,,Vypadni." sykl. ,,Cože?" řekla jsem nechápavě. ,,Neslyšela jsi? Vypadni!" zařval. Já jen vystoupila se slzami v očích a šla směr svůj byt.

Celou cestu jsem přemýšlela co to do něho vjelo. Proč jsme se pohádali kvůli takovéhle kravině.

Přišla jsem domů, ani jsem nepřivítala Lucku a rovnou šla do pokoje. ,,Už jsi doma?" zakřičela po chvíli Lucka. ,,Jo." pípla jsem. ,,Stalo se něc-" nedořekla. ,,Proč brečíš? Něco s Dominikem?" zeptala se soucitně. Jen jsem zakývala hlavou na souhlas.

,,Uvařím ti čaj, pak mi všechno povíš." řekla po chvíli. Já si jen vzala do ruky telefon a v hlavě přetáčela dnešní hádku s Dominikem. V tom mi to trklo. Hasan mi měl něco říct. Neváhala jsem a vytočila jeho číslo.

,,Pepo?" pípla jsem. ,,Teri? Ty už to víš?" zeptal se smutně. Já se jen rozbrečela. ,,Doprdele co mám vědět?" řekla jsem mírně rozrušeně. ,,Promiň Pepo, pohádali jsme se s Dominikem kvůli tomu že jsi mi měl něco říct, můžeš mi vysvětlit co?" řekla jsem na přímo. ,,Víš, Terko, nechceš se sejít, moc se mi to nechce řešit po telefonu." řekl po chvíli. ,,Chci to vědět hned teď a po dnešku nejsem schopná jít mezi lidi. Pepo prosím." zaprosila jsem zničeně.

,,No, víš, ve středu když jsme přišli s Tomášem do studia, tak jsme tam narazili na Dominika." odmlčel se. ,,No a dál?" pobídla jsem ho. ,,Seděla na něm nějaká děvka a oni spolu-" ,,Ne, ne, ne, nepokračuj, já nechci vědět podrobnosti. Děkuju že jsi mi to řekl." zavěsila jsem a naplno se rozbrečela.

,,On mě podvedl." řekla jsem Lucce, když přišla. ,,Dominik?!" řekla s naštvaností v hlase. ,,Jo Dominik." kuňkla jsem. ,,To je debil, fakt. A víš to jistě? prskla. ,,Jo, teď jsem volala Pepovi. smutně jsem řekla. Lehla jsem si do postele v jeho mikině a jen nasávala jeho vůni.


Ahojteee, máte tady další kapitolku :) Tentokrát sedmá část! Docela se nám to mezi Terkou a Dominikem rozostřuje :D  Tak co myslíte? Opravdu Dominik Terku podvedl nebo si to celé Pepa vymyslel? Napište do komentáře jak chcete aby děj pokračoval!

Láska je nebezpečná věcKde žijí příběhy. Začni objevovat