My Annoying Brother 2

11.KAPITOLA

Z pohledu Clarke

Zůstanu civět na moře, kde právě pod velkou vlnou skončili kluci. Kurva neměla jsem tam Shawna nechat, kdybych mu pomohla, tak by to tak nedopadlo. Byla bych u něj dřív nebo bych alespoň umřela s ním. Pane bože on umřel, co teď budu dělat? Mě tak mrzí ty naše hádky teď, kéž bych to mohla vrátit zpět. Najednou přestanu cítit nohy a padnu na kolena. I když taková nejsem, najednou začnu hystericky brečet. Neměla jsem ho tam nechat samotného, za všechno můžu já. Najednou k němu cítím ještě hlubší lásku, než kdykoli předtím. Pomalu se vyčerpám tak, že padnu na předloktí a brečím dál, začnou se mi vybavovat ty nejkrásnější momenty z našeho poměrně krátkého společného života. Postupně začnu víc a víc slábnout, nakonec sebou prásknu do písku. V té chvíli ke mně přiběhne ubrečená Courtney a začne mi něco říkat, já už ale vůbec nevnímám a slyším ji jen z dálky a jakoby v ozvěně. Postupně se mi rozmaže i obraz před očima a přestanu vše vnímat. Poslední, co cítím, je jak mě někdo vezme do náruče, dál už vidím jen černo černou tmu a ticho.

Nekoukám se moc na cestu a do někoho narazím. Všechny učebnice mi spadnou.
,,Bože jakej deb- Mendesi!! To už si dneska děláš prdel!" zařvu na Cola.
,,Promiň, já jsem nechtěl, počkej pomůžu ti" řekne a já ho jen s otevřenou pusou pozoruji.
,,Co se ti stalo Mendesi?" divím se tomu, jak sbírá moje učebnice a s úsměvem mi je podává. A ještě se mi omluvil.

,,Jooo!!" zakřičíme všichni a rozběhneme se k sobě. Shawn vypadá, že se chce obejmout s námi, ale já místo toho k němu přiběhnu a spojím naše rty.

,,Neboj, já jen nejsem na tyhle sladký věci a nevím kam ji mám vzít. Takže kam by jsi chtěla ty na rande?"
,,No já nevím-" povídala bych dál, ale místo toho před sebou uvidím Shawna. S Colem po sobě skočí a začnou se prát. Válí se tam po zemi a každou chvíli je nahoře někdo jiný...
... Pak tenhle ubrousek vyhodím a utrhnu si další, Shawn bedlivě sleduje každý můj pohyb. Opět ho namočím a tentokrát mu ho přiložím na roztržený ret. Když se ho dotknu, tělem mi projede zvláštní mráz a potom mě polije hrozné vedro. Přejedu Shawnovi přes to místo, kde ho má rozseklý a on sykne a zavře oči, asi ho to musí bolet. V tu chvíli je mi ho hrozně líto, ale nechápu proč, protože si za to může sám.
,,Chceš si to udělat sám?"
,,Ne, prosím pokračuj" řekne a lehce se pousměje.
,,Vážně mi neřekneš, proč jsi po Colovi vyjel?" Zeptám se hrozně tiše, skoro šeptám.
,,Nemůžu ti to říct, byla bys naštvaná"
,,A proč? Týká se to mě?"
,,Jo"

,,Tak to je zajímavé. No a kam by jsi chtěla cestovat?"
,,To nevím, po celém světě nejlíp. Ale hrozně se mi to líbí v Evropě a můj sen je letět do Austrálie"

,,Namyšlenej frajírku. Shawn tě roznese na kopytech" řeknu.
,,No já nevím Clark... " začne zase pochybovat Shawn. Já ho vytáhnu za ruku a on se neochotně zvedne.
Přitáhnu si ho blíž do polibku. Stojí jak opatřený s vykulenýma očima, pak se ale uvolní a oči zavře. Naplno vnímáme sebe a on mi oplatí polibek.
,,Mendes, jdeme běhat!" zařve na něj učitel a on se odtrhne ode mě, já se na něj usměju, stále máme obličeje docela blízko u sebe. Celá třída se rozesměje, my je ale vůbec nevnímáme, vnímám jenom kluka, který stojí pár centimetrů ode mě.
,,Shawne, ty to zvládneš, já ti věřím" zašeptám a usměju se, povzbudivě mu stiskne ruku, a doufám, že mu to dodá odvahu, pak se rozejde se na start.

,,Clarke, chtěl bych ti něco říct"
,,Povídej" kouknu se na nej a usměju se. On se nadechne a vydechne.
,,Víš, já jsem se do tebe zamiloval a to vážně hodně. Každý tvůj úsměv mě dostává do kolen, už dlouho ti to chci říct, ale vždycky když jsem chtěl něco zkusit, tak mi přišlo, že ty to tak necítíš a tak jsem to nikdy neudělal"
,,Shawne já-"
,,Nemusíš říkat, že je to pravda, já to vím" řekne, ale já se místo odpovědi ke němu nakloním a spojím naše rty. On nejdřív nedělá nic, ale pak se mnou začne spolupracovat. Dá mi ruce na obličej a já mu je dám za krk. Tentokrát je to nějaký jiný, nevím, jak to popsat, jako bych cítila nějaký cit, co jsem při dřívějších polibcích necítila.
,,Takže Clarke, chceš se mnou chodit?" Zeptá se a úplně se rozzáří.
,,Jasně, že chci!" řeknu a radostí ho obejmu.

,,Ahoj lásko" řekne Shawn a já koukám s otevřenou pusou a nemůžu uvěřit tomu, co jsem právě slyšela. On mi řekl lásko?!
,,C-co jsi to řekl?" zarazím se.
,,No, ahoj lásko. Je něco špatně?" zarazí se on a posmutní.
,,Ne, ne nic není špatně! Shawne?"
,,Ano?" zeptá se trochu se zděšeným výrazem.
,,Miluju tě" řeknu a Shawn se mi rychle přilepí na rty. Do polibku se usmívá a já musím taky.
,,Taky tě miluju" zašeptá do polibku a to mě nutí se usmát ještě víc.

,,Tak co budeme dělat?" Zeptám se.
,,Nápad bych měl" řekne a přijde ke mně blíž. Sedne si vedle mě a začne mě líbat. Ruce mi dá na boky a já jemu za krk. Pak mě jedním tahem dostane pod sebe, u toho mě nepřestává líbat. Ruce se mu přesunou k lemu mého trička, on ho chytí a tričko mi přetáhne přes hlavu. Já jemu udělám to samé, ihned mi oči spadnou na jeho vypracovanou postavu. Přejedu mu rukou po břišácích. On mi pak rukou sjede ke kalhotům a rozepne mi knoflíček a následně i zip. Pak mi je opatrně stáhne až ke kotníkům a já je odkopnu. Pak rozepne zip sobě a já mu je stáhnu dolů, teď už jsme oba jen ve spodním prádle.
,,Shawne on tu nikdo není?"
,,Není" řekne a usměje se. Pak opět spojí naše rty, za neustupujících polibků mi sundá podprsenku. Já mu sjedu k lemu boxerek a sundám je, on mi sundá kalhotky.
,,Chceš to?" zeptá se starostlivě.
,,A ty?" odpovím mu a usměju se, místo odpovědi se dočkám jemného tlaku v podbříšku. Ihned musím vzdychnout. Na to se Shawn usměje a začne se ve mně pomalu pohybovat a u toho mě nepřestává líbat. Už ale postoupil na krk.
,,Shawne" vzdychnu jeho jméno a jeho to více podpoří a přidá do tempa.
,,Miluju tě Clarke" řekne a znova spojí naše rty. Řekla bych mu to samé, kdyby mě neutišil svými neustávajícími polibky.

Kouknu na Shawna, který si přede mnou klekne a otevře krabičku s nádherným prstenem. Koukám na něj a mezitím zažívám tak milion pocitů.
,,Clarke já vím, že naše začátky nebyly nejjednodušší, ale spolu jsme to překonali  věřím, že toho překonáme víc. Nejsme spolu sice tak dlouho, ale i za tu chvíli jsi se mnou byla v ne moc lehkých situacích a já vím, že ty jsi ta pravá. Takže se tě ptám, vezmeš si mě?"
,,Ano!" odpovím mu a on mi skočí kolem krku a dlouze mě políbí. 

,,Ano" potvrdím svůj slib, stejně jako to před chvílí udělal Shawn. Všichni začnou bouřlivě tleskat.
Nyní můžete políbit nevěstu" zahlásí oddávající a já se nemůžu dočkat, až zase ucítím Shawnovy rty přilepené na těch mých. Když se tak konečně stane, opět mě pohltí ten pocit, jako poprvé, jako pokaždé. Ten pocit, kdy se mi rozletí nekonečně mnoho motýlků v břiše a mnou proudí pulzující elektřina.
,,Miluju tě" zašeptá Shawn, když se odtáhne na pár milimetrů.
,,Já zase tebe" zašeptám.

,,Miluju tě Clarke, prosím vrať se mi co nejdřív, potřebuju tě objímat a říkat ti, jak moc tě miluju. Prosím lásko moje, nenechávej mě tu" uslyším jakoby z dálky Shawnův hlas. Ne, to nemůže být pravda, nemůže. Pomalu otevřu oči a hned se mi do nich nahrnou slzy ještě kvůli vzpomínám. Nad sebou uvidím anděla. Je to anděl? Kouká na mě s nevěřícím pohledem.
,,Jsem v nebi nebo ještě sním?" zašeptám, když a zadívám stále trochu v polospánku na Shawna.
,,Nesníš lásko, jsem tak rád, že jsi v pořádku" řekne Shawny, v očích se mu zalesknou slzy a pohladí mě po tváři.
Já musím přivřít oči a přitulím se k jeho ruce.
,,Počkej, ale ty jsi skončil pod vlnou, jak je možné, že jsi tu?" zeptám se trochu zmateně a obejmu jeho ruku.
,,Po chvíli se Colovi podařilo mě odmotat a vynořili jsme se. Ty už jsi klečela v písku. Viděl jsem, jak do něj padáš. Řval jsem na Cola, řval jsem na Courtney, ať něco udělají a tak k tobě Courtney běžela. Ty už jsi ale vůbec nevnímala. Říkala ti, že jsem v pohodě, ale ty nic. Pak jsem k tobě došel, vzal tě do náruče a odnesl sem. Spala jsi asi den a půl" řekne Shawn a já během toho musím otevřít oči a nevěřícně na něj koukám.
,,Já... Já jsem nechtěla vás vystrašit. Netuším, co to do mě vjelo, ale byla jsem mimo, dokázala jsem myslet jenom na to, že jsem tě ztratila"
,,Ale neztratila miláčku, jsem tady. Oba jsme tady a budeme spolu, věř mi"

Tohle byla spíš taková vzpomínková kapitola, snad se líbilo.

Baru a Veru ❤️