Příběhy z vany

1.2.2021

"Ahoj", volám na svého přítele Sunna. Ten mi ale během chvíle odpoví: " Ahoj.." se skleslým výrazem. Jsem nervózní, u něho se něco děje a já mu do toho všeho chci dát čip na odposlouchávání a také, abych mohla sledovat, kde se právě nachází v mobilní aplikaci, protože mám menší podezření na podvod, ale vždy, když se ho zeptám, odpoví mi, že by mě nikdy nepodvedl a že to je nepřípustné. "Co se děje?" Zeptám se se zmateným a zaujatým výrazem. "No, škola. Celkem se to všechno sype, do toho maturita a přijímačky na výšku a mně se zdá, že tohle všechno není málo k tomu." O další holce neřekl ani slovo. 'Zvláštní' říkám si v duchu. "To potom chápu. Hele, pojď ke mně, pořádně tě obejmu a třeba se aspoň něco zlepší, ju?" "Tak ju." Fajn, teď mu mohu dát čip a uklidnit se, že jeho "učení do školy" je fakt učení do školy. Když ho objímám, dávám mu čip na krk. 'Doufám, že to není podezřelý, ale já mu tam sahám furt na jeho zadní vlásky, tak to snad nevadí.' Vážně v to pevně doufám....
Později toho dne..
Večer mi napsal zprávu, že ho jeho maminka seřvala za to, že nic nedělá tak se zítra bude učit. Nic neobvyklého. Toto se děje snad každý týden minimálně dvakrát, proto mám to podezření, že si tu vymýšlí.
Další den..
Učím se, čtu si, baštím své zásoby dobrot a do toho všeho poslouchám, co se děje u Sunnyho. Najednou zaslechnu zvuky jako kdyby se setkal s jinou dívkou. "Jé, ahoj můj miláčku." Ozývá se ženským hlasem. On mě vážně podvádí. Takže to nebylo jenom podezření. Doslova veškeré ty důkazy - vlasy na jeho nové bundě, i když jsme se ještě nesetkali, nový sestřih, nové výmluvy, proč se mnou zrovna nechce být v ten den a ještě k tomu jeho utrácení peněz za různé oblečky, které jsem v životě nikdy neviděla (ano, máme sdílené účty, což ho začíná štvát). Mimochodem ta děvka má štěstí, že má stejně barevné vlasy jako já. Asi vybíral pečlivě. Veškeré jejich konverzace jsem nahrála a rozhodla se, že mu to zítra ukážu a asi se s ním i rozejdu. Tohle není poprvé, co bych mu dávala další šanci. Nakonec jsem i zjistila toho dne, že ji dává lichotky, mazlí se s ní při filmech, které jsme spolu chtěli vidět my dva a dokonce i spolu tvoří lásku... V tu chvíli jsem byla úplně v hajzlu. To mi nemohl dát vědět, že jako chce konec. Ne, on mě musel takto podvést.
Večer se koukám na seriály a jím kyblík jahodové zmrzliny a brečím. Tohle mi nemohl po 5 letech udělat. Naši rodiče už se spokojili s tím, že budou v budoucnu mít v rodině toho druhého, protože dříve neměli moc toho druhého v lásce. Proč to musí být tak těžké? Nakonec jsem dokoukala jeden seriál, pobrečela si u své nejlepší kamarádky a nejlepšího kamaráda přes zprávy a šla spát ve tři ráno. Zítra mu to dám sežrat. Tohle se nedělá někomu, koho znáš pomalu lépe než sebe.
Den osudu..
V noci jsem ještě přemýšlela, jak mu to řeknu a asi se s ním setkám a nechám ho, aby si to poslechl. Ráno jsem mu napsala, v kolik bychom se mohli tak sejít. Odpověděl mi, že mu to je jedno, protože má šíleně dobrou náladu, protože se "dobře vyspal" a tak chce vidět svou "jedinečnou lásku". Napsala jsem mu čas a místo, což bylo naše klasické místo na nádraží ve vedlejším městě. Odpověděl mi, že to platí. Odpoledne jsme se sešli a já se ho zeptala, co včerejšek a učení. Musela jsem začít nějak nevinně. Odpověděl mi, že dobrý, že mu to šlo rychle do hlavy. 'Hmm, učit se dělat lásku jde rychle do hlavy, to plně chápu, že z těch praxí je člověk šťastný.' si řeknu v hlavě a už si jen představuji, jak ho nechám jít do háje. "Hele, mám tu něco, co by sis měl poslechnout." Mu povím povzbudivým hlasem, jakože to není nic hrozného. "Dobře," odpoví svědomitě. "Určitě se ti to bude "líbit"." Mu řeknu, aby se když tak nebál. Když si to pouštěl, pomalu mu docházelo, co to je. Když byl v půlce, stopnul to a se slzami v očích se na mě podíval: "Jak to víš?" Vyhrnula jsem trochu jeho vlasy a vyndala mu čip, který mu pak ukázala. Se skleslým hlasem jsem řekla: "Promiň, ale když ti někdo řekne, že na něho matka řve minimálně třikrát do týdne, a poté jsi další den doma a učíš se a další den tě vidím s úsměvem na rtech, tak si říkám, ze tu je něco špatně.." "Chápu, není potřeba mi důvěřovat." "Kdybych ti důvěřovala, i kdybys dělal toto čtyřikrát do týdne, tak nejsem natolik blbá, abych ti to věřila. Znám tě na to až moc dobře." Uplyne pár sekund ticha a já povím: "No nic, hele, buď šťastný s tou tvou novou šťabajznou a doufám, že ji nepodvedeš s někým dalším jako mě s ní." Dám mu facku a odcházím. On se na mě upřeně dívá a uvědomuje si, co udělal za chybu.
Po pár dnech..
Po pár dnech se jeho rodina ho ptá, kdy přijedu, když jim odpověděl, že jsme se rozešli, byli v šoku. Ptali se proč, jak a kdy. Když jim odpověděl, že svou největší chybou, že mě podvedl, dostal facku od jeho maminky. Podle ní toto slušní chlapci nedělaj. Podle mě slušní chlapci už vymřeli.
Dny utíkali a jeho sestra Terka přivede zprávu s tím, že přijedu za ní se bavit a že ráda zajdu i na oběd. Jeho rodina je ráda, ale on si uvědomuje, že to bude pro něho utrpení. Vidět mě, ale netrávit čas se mnou. Začalo mu to být líto a hledal omluvy.
Další dny..
Přijela jsem k nim na oběd, s Terkou jsme si užili hromady srandy a Sunny viděl, že to byla jeho největší chyba v životě, když zjistil, že mě ztratil navždy. Neměl šanci se o mě nějak pokoušet, protože mé zlomené srdce na miliony kousků jen slabé promiň nezachrání.