Joker's game - Last fight

Obsessed doll 3/3

Teď mi její zbraně neublížily. Začala utíkat, ale já šlápla na plyn a vyskočila z jedoucího kamionu. Ozvala se rána a do vzduchu se zvedl oblak prachu. Kamion narazil do zdi. Šla jsem se podívat blíže. Od zdi tekl slabí pramínek krve. Na revolveru se objevil další motýl. Vyběhla jsem z budovy a zamířila do centra města. Netrvalo dlouho a narazila jsem na Yata. Evidentně mě taky hledal. Neváhal ani minutu a rozběhl se proti mě. Rychle jsem se snažila odvázat revolver, ale nedařilo se mi. Přibližoval se nebezpečně rychle. Začala jsem panikařit. Když byl pár kroků ode mě, uvolnila jsem revolver a střelila ho dvakrát do hlavy. Yato se skácel před moje nohy. Rychle jsem se rozeběhla dál. Běžela jsem k tomu domu, kde jsem naposledy viděla Jokera. Podařilo se mi dostat na střechu. Foukal studený vítr. Předemnou stál Joker a vedle něho klečel Kuro. "Ignorovala jsi moji dřívější nabídku - zabij jednoho kdo není loutka a budeš volná. Nechceš? Tak nechtěj ..." pokrčil rameny Joker. Kuro jen bezmocně klečel vedle Jokera a jeho výraz dával najevo, že už se smrtí smířil. Vytáhla jsem revolver a střelila po Jokerovi. Jenže ten zmizel. Zůstal tam akorát Kuro. Běžela jsem k němu a rozvázala ho. Chtěla jsem mu pomoct, ale odstrčil mě. Vytáhl nůž a rozmáchl se proti mě. "Co to děláš? Já nejsem proti tobě!" křikla jsem a uskočila. "Já vím, ale moje tělo není moje. Ovládá ho Joker, nechce si zašpinit ruce." řekl Kuro a opět na mě zaútočil. Chtěla jsem po něm vystřelit, ale zastavil mě. "Poslední náboj patří Jokerovi." řekl a znovu se proti mě rozmáchl. Neměla jsem na vybranou. Bleskově jsem se vyhla jeho dalšímu útoku a zabořila nožík do jeho hrudi. Upustil ten svůj a udělal několik kroků vzad. Zavřel oči a jeho tělo zapadlo z několika metrového domu. Přede mnou se opět objevil Joker. "Nečekal jsem, že to dotáhneš tak daleko. Ale mě můžeš zabít jen tím revolverem a pokud vím, zbývá ti poslední náboj." ušklíbl se Joker. "Tak si posluž." řekl Joker a roztáhl ruce. "Střílej!" řekl s úsměvem a zavřel obě oči. Vystřelila jsem. Trefila jsem ho do hrudi, ale on stále stál. "Už to chápeš? Já jsem nesmrtelný. Můžu si najít nové loutky jako náhradu za vás. Já vás nepotřebuju." zasmál se Joker a vytáhl si kulku z těla. Přiložil si prst k ústům a naklonil hlavu do strany. Najednou všechno utichno. Všude byla tma. Jen na mě svítila záře reflektoru. Po chvíli se předemnou rozsvítilo dalších devět světel a pod každým stál jeden člen cirkusu. "Jejich smrt byla zbytečná. Byli to lidé stejně jako ty ... Jediná já jsem tady falešný ..." usmál se děsivě Joker. Jejich světla zhasínala v pořádí v jakém umírali. Až tu nakonec zbyl jen Joker. "Byla jsi člověk, stejně jako oni. Byla jsi loutka, stejně jako oni." zašeptal mi zezadu Joker. Ucítila jsem bolest a podívala na svou hrud. Protínala ji čepel těžkého meče. Otočila jsem se naposledy na Jokera a se zavřenýma očima padla k zemi.
Nevím co byla pravda ani co byla skutečnost. Jestli to byla realita a nebo jen hra. Každopádně můj život neskončil. Ba naopak, začal  znovu ...