Prázdnou chodbou se ozval chraplavý výkřik o pomoc, avšak, nikdo nepřišel. Následné volání o pomoc bylo přehlušeno boucháním do kovu. Mladičký chlapec se s povzdychem opřel o záda malé kovové skříňky a zahleděl se na škvírku před sebou. Sundal si již několikrát slepované brýle a rukávem si začal otírat tlustá sklíčka. Nedoufal, že se u jeho skříňky, která se momentálně stala i jeho věznitelem, otevřou dvířka dřív než zítra ráno. Avšak stalo se, ale nestál tam ten, koho očekával. Jeho neočekával, spíše doufal, že ho nebude muset už vidět, ale když ho spatřil, narazil na záda skřínky a vyděšeně očekával, co přijde. „Stylesi…“ začal ledovým hlasem, tak ledovým a necitelným jako jsou jeho modré oči ve kterých se tak rád topil. „Jak sis to tu užíval?“ pousmál se, přičemž ho propaloval pohledem, zelenooký chlapec si opět nandal brýle a podíval se mu do očí, vždy si pamatoval jedno pravidlo. Když se Louis na něco zeptá, očekává odpověď. „Nic moc,…“ přizná šeptem zkoumajíc jeho piercingy v rtu a v obočí. „Víš, něco mě napadlo.“ rty se mu roztáhli do širokého na pohled ne zrovna upřímného úsměvu „Mám pro tebe návrh, který se zamlouvá jen mě.“ „Jaký?“ šeptne lehce vyděšeně chlapec klopíc svůj zrak k zemi „Já a moje parta tě necháme…“ začne Louis, přičemž si všimne jak si Marcel zkousne ret „Za menší maličkost.“ Dokončí. „Ja-jakou?“ koukne mu Marcel do očí, doufajíc že to nebude to co si myslí. „Sex.“ Odvětí Louis prostě. Je to to co si myslí. „Cože? A-a s kým?“ Louis zakloní hlavu a nahlas se zasměje, „S kým? Ach Marceli, ty naivní dítě..“ uchechtne se a poté se mu koukne do očí „Se mnou.“
***
Klouby na rukou mu zbělali od toho, jak se křečovitě držel stolu, na čele se mu objevili kapičky potu plně si vychutnávajíc až nepředstavitelnou rozkoš když se rty Louise dotkli jeho šíje mezitím, co byl jeho penis hluboko uvnitř Marcela. „Sakra…“ šeptl Louis a začal Marcelovi pomalu honit, přičemž své tempo nezpomalil a své rty od jeho krku neoddálil. Byli jako jedno tělo, puzzle které do sebe navzájem pasují. Hledali si k sobě cestu dlouho, a když ji našli, uvědomili si, že milují vzájemnou blízkost, kterou už nechtějí jen tak přerušit.
Jejich hlasité vzdychy se rozléhali po celé učebně chemie. Marcel sklonil hlavu aby umožnil jeho milenci lepší přístup k jeho krku čímž mu do tváře spadlo pár neposedných kudrlinek, které má normálně nagelované a upravené. Louis cítil, že se Marcel blíží k jeho vytouženému vrcholu, proto přestal a donutil ho, aby si sednul na stůl což Marcel poslušně udělal očekávaje, co bude Louis dělat dál, ten si s úsměvem před něj kleknul a vzal jeho vzrušený penis do úst až po kořen. Marcel vykřikl několik nesmyslných nadávek znovu silně svírajíc okraj stolu. Louis rozpohyboval rychle hlavou, přičemž si s Marcelem propletl prsty. Jakmile uslyšel svého společníka, jak mumlá něco o tom že bude, přestal pohybovat hlavou a jeho ústa nahradila ruka, kterou mu přecházel pomalu po celé délce. „Do prdele!“ vykřikl Marcel v návalu euforie a vystříkal se Louisovi do ruky. Ten se sám pro sebe usmál, ruku si ledabyle otřel do trika, které leželo vedle Marcela, a jeho pak vysadil lépe na stůl. Pousmál se, když mu Marcel obmotal nohy okolo pasu přičemž do něj začal znovu vnikat, po prvním přírazu Marcel s výkřikem zaklonil hlavu. Louis položil své malé dlaně na boky Marcela, přičemž zintenzivnil své přirážení.
Když si oblíknul černé tričko a upravil si rozcuchané vlasy, kouknul se na Marcela, který si akorát oblíkal hnědé kalhoty „Nos něco normálního Stylesi..“ s touto větou se za ním zabouchli dveře od učebny chemie.
Jaksi jsem se nudila a napsala až mučivě krátkou jednodílovku :D
Psala jsem to tak trošku v rychlosti a poslouchala písničku která je na straně (je jen na vás jestli si ji pustíte ale mám pocit že ji každý zná)
prostě a jednodušše něco na dobrou noc guyzz! :)
Luff yu guyzz!! :) <3
-Caroline
btw: za cover k příběhu děkuju Mitchie který je tato jednodílovka věnována :'))
