High school [CZ - Niall Horan]

[18] Ashton hits....

Pořád jsem si prohlížela tu SMSku. Co mu mám odepsat? Chtěla jsem mu říct všechno, nedokázala jsem to v sobě dusit. Vím, že dřív nebo později by přišel na to, že mě něco trápí. Měla bych to spíše říct Mikeymu nebo Danielle. Ale Ash se zdál ta nejlepší volba. Tak jsem mu odepsala: prosím přijeď na náš kopec.
                                                                                  ****
ASHTON:

Prosím přijeď na náš kopec. Hned, co mi tohle napsala, vzal jsem kolo a jel jsem. Máma se sestrou na mě řvaly, ať se okamžitě vrátím. Chystali jsem se na menší rodinou dovolenou - do Norska. Nechtěl jsem tam, takže mě Liz prakticky zachránila! Cestou za ní jsem přemýšlel, co má asi za problémy. Trochu jsem z toho vinil Horana, trochu sebe. Neměl jsem jí nic o svých citech říkat! Jak jí znám, ona mi ty city opětuje, i když to není pravda. Vždycky byla taková. Nikdy mi neuměla říct ne. Na to mě měla moc ráda.

,,Liz?"  vypadlo ze mě, když jsem odhodil kolo a vylezl ten kopec. Ležela na zemi a z očí jí stékaly slzy. Když jsem vyslovil její jméno, doslova vyletěla a přistála mi v náručí. Málem mě umačkala k smrti, ale mi to nevadilo. Byl jsem rád, že ji mám u sebe, když už spolu nemůžeme být. ,,Co se stalo?"  zeptal jsem se a ona se ode mě odtáhla. Jedna část jejího obličeje byla zarudlá a měla tam malý strup. Hned si všimla, že se na to dívám a snažila se to zakrýt svýma blonďatýma vlasama. Ale mi stačilo, co jsem viděl.

Překousl jsem touhu se jí hned zeptat, kdo jí to udělal. Je těžké o tom mluvit, vím své. ,,Díky, že jsi přijel."  řekla zničeho nic. Trochu jsem se usmál. ,,Pro tebe cokoliv."  jeden její koutek lehce vyletěl vzhůru, což bylo pro mě malé plus. Sedla si na zem a já okamžitě vedle ní. Připadala mi jiná - jenom jsem nevěděl v čem. Na její blonďaté vlasy jsem si už zvykl, takže tím to nebylo. Byl to nepříjemný pocit, kterého jsem se v její přítomnosti nemohl zbavit.

,,Liz?"  odtrhla její modré oči od oblohy a podívala se na mě. ,,Hm?"  trochu se usmála. ,,Proč si mě sem zavolala?" zeptal jsem se bezmyšlenkovitě. Trhla sebou - asi tuhle otázku nečekala. Z jejích očí se znova spustily slzy a já měl co dělat, abych jí je nestřel palcem z obličeje. To přece 'kamarádi' nedělají. ,,Strašně moc ti to chci říct Ashi. Ale bojím se..." zavzlykala a já ji objal kolem ramen a přitáhl si ji blíž. ,,Můžeš mi to říct." přiznávám, byl jsem strašně zvědavý, co jí tak trápí. ,,Mám ti být oporou ne?" doplnil jsem se a trochu se usmál.

Odtáhla se ode mě. Utřela si slzy a nadechla se. Pak ty svoje nádherné oči namířila na mě a potichu řekla ,,Jack mě znásilnil." a pak znova vzlykla. ,,A pak mě uhodil. Proto ta modřina." prstem přejela po její poraněné tváři. Začínala ve mě narůstat zlost - já toho chlapa nikdy neměl rád! Jak si to jako představuje?! Znásilnit svojí nevlastní dceru?! ,,A to není vše..." vydechla. Nevěděl jsem, co na to říct. ,,Liz...je...je mi to líto." objal jsem ji, jak nejtěsněji jsem mohl. Bylo mi jí hrozně líto. Ale hlavně jsem byl naštvaný!

ELIZABETH:

Pořádně jsem litovala toho, co jsem Ashtonovi řekla. Ale někomu jsem to říct musela! Ash mě objímal hrozně těsně a mě celé tělo bolelo kvůli těm modřinám. Ani jsem si to neuvědomila, sykla jsem bolestí. ,Ashi, to bolí." ,,Promiň." odtáhl se. Jeho hnědo-zelené oči se dívaly na moje zápěstí, které těď bylo odhalené. Hned jsem si stáhla rukávy dolů. ,,To on?"  vydal ze sebe chraplavě. Přikývla jsem a už po několikáté si utřela slzy, co mi neustále tekly z očí.

,,Já ho zabiju."  zavrčel a vstal. Vyděsila jsem se. ,,Ne Ashi. Zabije mě a tebe taky."  vzlykla jsem a on nechápavě rozmáchl rukama. ,,Něco s tím udělat musím Liz! Vždyť tohle... Tohle je trestný čin!" vyjekl. ,,Neříkej to nikomu Ashi, prosím." žadonila jsem. ,,Prosím." vydala jsem klepajícím se hláskem. Znova si sedl a rukou si zakryl obličej. ,,Tohle nemůžeš myslet vážně Liz." podíval se na mě. Jeho oči byly plné slz, které se snažil skrýt. ,,Vždyť ten hajzl to udělá zas."

,,Přiveď mě na jiné myšlenky."  vypadlo ze mě a on se na mě nechápavě podíval. ,,Tak jo..." začal přemýšlet a pak mi řekl nějaký vtip, co mě donutil se zasmát.

        Hodinu jsem ležela na zemi a s Ashem se snažila co nejvíce si povídat nějaké vtipy nebo legrační historky. Zvedl mi náladu, ale pořád mi bylo na nic. Ash to ale se mnou nevzdával. Neustále se pokoušel najít způsob, jak mě rozesmát.  Zasmála jsem se, což bylo malé plus.  Hned potom mě ale zase popadl smutek.

,,Půjčíš mi svůj mobil?"  zeptal se zničeho nic a já se zarazila.  ,,Proč ho potřebuješ?"  vydala jsem ze sebe nechápavě.  ,,Prosím."  udělal psí oči. Protočila jsem s úsměvem oči a dala mu můj mobil. Vstal a šel kousek dál. Přiložil si svůj mobil k uchu. Nevěděla jsem, komu volal, ale mluvil tiše a pro mě nesrozumitelně. Nerozuměla jsem mu jediné slovo! 

ASHTON:

No tak dělej, zvedni to....začal jsem trochu vyšilovat. Nenáviděl jsem sebe za to, co jsem se pokoušel udělat! Ale pro Liz cokoli....  ,,No tak sakra zvedni to!"  zavrčel jsem a Liz se na mě nechápavě podívala.  ,,Děje se něco?"  zeptala se nervózně a já se nuceně usmál.  ,,Ne..nic vážného."  v duchu jsem ale vyšiloval. Sakra proč to nebere?

,,Ahoj lásko." ozval se z telefonu nepřijemný irský přízvuk. Protočil jsem nad tím očima.  ,,Tady je Ashton, puso." řekl jsem pobaveně a z druhé strany se ozvalo zamručení.  ,,Jakto, že máš její mobil?"  zeptal se dost nepříjemně.  ,,Protože nemám tvoje číslo ty pako!"  rozhodil jsem rukama. ,,Aha."  řekl nechápavě.  ,,A-A proč mi voláš? Stalo se snad něco Liz?"  zdálo se mi to, nebo jsem v jeho hlase zaslechl starost?  ,,Jo stalo. Ale nesmím ti to říct, to ti musí říct sama. Přijď na pláž, přivedu ti ji tam."  řekl jsem docela chladně.  ,,Proč mi voláš Ashi?.... Oba víme, že bys byl nejraději s ní sám..."  řekl.  ,,Jo, ale respektuju její rozhodnutí Horane a ona se rozhodla pro tebe."  to, co jsem řekl, mě zabolelo.  ,,Jsem skoro u pláže. Počkám tu na vás."  řekl po chvíli. Nechápavě jsem se podíval do prázdna a chtěl něco říct, ale blonďatá hlava byla rychlejší.  ,,Byl jsem na fotbalovém hřišti..."  vysvětlil. Jasně, hřiště je jenom pár metrů od pláže!   ,,Čekej a ani se nehni, za chvíli jsme tam."  típl jsem to.

,,Ashi?"  za mnou se ozval hlas Liz.  ,,Pojď, jdeme na pláž."  vzal jsem jí za ruku a tahal jí směrem pláž.  ,,Na pláž? Proč?"  nechápala. Taky jsem se moc nechápal - nechal jsem holku, kterou miluju, aby šla za klukem, kterého nenávidím.  ,,Protože jsem zavolal někoho, koho potřebuješ nejvíce."  nevěřil jsem moc tomu, co jsem jí říkal, ale byl jsem přesvědčený, že dělám správnou věc.   ,,Ashtone Irwine! Nevěřím, že jsi ho zavolal."  řekla trochu naštvaně.   ,,Liz, je mi jasné, že on je jediný, koho teď potřebuješ.."  chytil jsem ji za ramena.  ,,..I když ho nenávidím." uchichtl jsem se a ona se zamračila.  ,,Tys fakt zavolal Niallovi?"  zvedla obočí.  

Ještě štěstí, že pláž je taky jen pár metrů od našeho kopce. Jinak bych ji tam přes ty její otázky nedostal. Když jsem v botech ucítil písek, trochu se mi ulevilo.  ,,Pane Bože."  vydechla Liz, když uviděla siluetu kluka pár metrů od nás. Rozeběhla se k němu a on ji chytil do náruče. Opřel jsem se o sloup a pozoroval je.  Objímala ho kolem krku a jednu ruku zapletla do jeho vlasů. Byla to celkem romatika.  Pak se otočila na mě.   ,,Děkuju."  naznačila rty.  Niall se na mě taky usmál.  Donutil jsem se pousmát a pak jsem je tam raději nechal osamotě.

Písnička se k tomuto dílu moc nehodí, ale je to one last time Ashton with Liz ☺ :( je mi ho celkem líto :D :( a mimochodem to video je totálně boží♥ .... jinak by the way :D ještě dva díly a pak bude konec :|  ilysm ♥♥♥ xx