1.

150 2 0
                                    

"Vstávej!" bušila do dveří Cora. Přetáhla jsem přes hlavu deku a víc jí k sobě natiskla.
"Máš pět minut." ozval se její hlas z chodby a opět bouchla do dveří.
"Když vstanu, přestaneš bušit?" zakřičela jsem a vylezla z postele.
"Jestli chceš hodit na ten pohovor,tak dělej." stoprocentně se ušklíbla.
Otevřela jsem skříň a začala z ní vyhazovat kusy oblečení, dokud jsem nenašla vhodný oblek. Černá kratší sukně, bílé tílko a na to černé sako. Vlasy jsem jenom projela kartáčem, lehce se namalovala a šla se nasnídat.

"Dobré ráno." usmála jsem se na Coru,která jenom kývla. Do hrníčku jsem nalila kafe, vzala toast a sedla si vedle Cory.

"Jestli skončíš dřív jak do jedný, tak mi zavolej a zajdeme na oběd." přikývla jsem a otočila se na Coru, která už opouštěla byt.

"Vždyť mě máš vzít." zakřičela jsem na ní, ale už mě neslyšela. Ještě že mám vlastní auto. Uklidila jsem nádobí,obula si černé boty na podpatku,popadla kabelku s papíry co potřebuju na pohovor a jela do snad budoucí práce.

"Dobrý den, jsem Lena Rodriguez. Mám tady mít pohovor." řekla jsem blondýnce mého věku. Něco naťukala do počítače a zvedla hlavu.

"Pan Styles vás přijme do pěti minut. Můžete se zatím posadit." řekla a pak zase sklopila pohled. Posadila jsem se do křesla a natočila ruku, abych viděla na hodinky, 8:10 AM.

"Pan Styles vás přijme." tak to jsem si sedat nemusela. Zaklepala jsem na dveře a vstoupila do jeho kanceláře. Naproti dveřím bylo obrovské okno s výhledem na město. Před oknem stál černý stůl s černou židlí na které seděl on, pan Styles.

"Dobrý den, já jsem-"

"Posaďte se, slečno Rodriguez." moje příjmení vyslovil zvláštně. Opatrně jsem zaplula do černého křesla, má hodně rád černou. Nad svojí myšlenkou jsem se musela usmát.

"Něco k smíchu?" zeptal se.

"Asi máte hodně rád černou." odpověděla jsem mu a on s menším náznakem úsměvu přikývl.

"To mám, ale ještě víc mám rád ženy co nosí černou." řekl a sjel mě pohledem. Musela jsem rychle sklopit pohled, protože jsem se zčervenala snad i na zadku.

"T- tady máte papíry o mém ukončení školy." vykoktala jsem ze sebe doufám, že normalní větu a podala mu je. Prolistoval je a dal je stranou. Zadíval se mi do očí a pak vstal.

"Takže vy by jste tady ráda pracovala." řekl a procházel se po místnosti.

"Ano." špitla jsem,když se zastavil u mě.

"Mám pro tebe nabídku." zašeptal mi do ucha. Odhrnul mi vlasy z krku a přejel po něm prstem. Trochu jsem zaklonila krk a přivřela oči.

"Budeš moje osobní sekretářka, za lepší plat." řekl a sedl si za stůl.

"Má to ňáké ale?" zeptala jsem se ho.

"Ňáké ale?" zopakoval poslední dvě slova a rozesmál se.

"Především budete tady, ale když budu vás potřebovat na různých schůzkách či doma." vysvětlil.

"Doma?" vypískla jsem div nevyskočila z křesla. Přikývl.

"Protože pracuju i doma." znovu vysvětlil.

"Dobře." vydechla jsem.

"Skvěle." tleskl rukama. "Začínáte zítra v 8." řekl a zvedl se. Kabelku jsem zavěsila do ruky a následovala ho ke dveřím.

"Zítra." řekl s úsměvem.

"Naschle."

"Ahoj Coro." mávla jsem na ní. Sedla jsem si ke stolu a podívala se na ní.

Brother or IKde žijí příběhy. Začni objevovat