Není důležitý kolikrát spadneš, ale kolikrát se postavíš.[Housetrix] Nedoknčeno

Miluju tě

Tichou garáží se rozline zvuk agresivní mašiny. Bestie se probudila. Byl ji zase vdechnut život.
,,Dobře ty." Zajásám. ,,Z tebe něco bude." Dodám a pohlédnu na šťastného Štěpána.
A v hlavě mi cvakne.

Takhle ho chci vidět pořád. Vždy šťastného, usmívajícího a tak krásného.
Budu ho milovat ať se rozhodne jakkoliv. Ať už z něj bude závodník, střihač nebo anglický youtuber. Já se ho nevzdám.
Když už jsem ukořistil jeho srdce, tak jej musím opatrovat a starat se o něj.
V nemoci i ve zdaví.

,,Když skončí youtube, budu opravovat motorky." Zasměje se a poklidí cajky.
,,Kdy se vrátíš." Znám tě Štěpáne, nemusíš ani nic říkat a poznám to.
Štěépa se pousměje, zvedne motorkářskou bundu a oblékne si jí.
,,Nevím, asi na večer. Uvidím." Hodí si batoh na záda a nasedne na Repsolku.
,,Hlevně mi dej vědět, znáš mě." Upozorním menšího.
,,Neboj, je to jen testovní jízda." Odpoví a nandá si helmu.
,,Buď opatrnej."
,,Budu."

Ještě než odjede, obejmu ho.
,,Miluju tě."
,,Já tebe taky."

Vejdu do bytu a zhostí se mě samota.
Pomalím krokem se došourám do obýváku. Na stole leží několik papírů.
Vezmu je.
Ne prvním je nakreslený můj superb, na druhěm můj obličej.
,,Wow...." Vydechnu.
Na dalším jsou asi nepovedené kresby. Teda alespoň pro Štěpu, pro mě je to krásné.
Už chci odejít do kuchyně ale všimnu si posledního papíru.
Zvednu jej a pusu otevřu údivem.
Jsem tam já na Kawasaki. Je to úžasný pohled. Štěpa je opravdu nadaný.

Kresby jsem uklidil a udělal si jídlo.
Teď sedím smna gauči a sleduju nějaká videa.
Zavibruje mi mobil.
Pohlédnu na něj a srdce mi vinechá několik úderů.

,,Nemiluje tě."

Haleluja! Konečně se tu něco začíná dít. Upřímně ani nevím co bude dál. Nechte se překvapit, já se asi taky nechám překvapi XD.
Zatím Baxčus.