Pokud se vedle čtení hororových knih rádi podíváte na také hororový film, jistě se často potýkáte s nerozhodností, který zvolit. Nejsem si úplně jistá, zda Vám s tímto problémem mé recenze pomohou, no přinejlepším můžeme rozjet menší diskuzi.
Vzhled...
Duše mrtvých, které se objevují komu chtějí, jak chtějí a kdy chtějí
Překvapivě hned první řada se ukázala něčím, v čem se už tvůrci rozhodli, díky bohu, nepokračovat. Snad se o to pokusili lehce ve třetí sérii, nevraceli se však k úplným kořenům. O té ale až někdy jindy.
Místo seriálového hororu se tak můžeme setkat s typickým americkým sitcomem o typické americké rodince. Akorát s určitými prvky hororu. Dnes neskutečně děkuji všem silám, které mě přiměly zhlédnout nejdříve Asylum a poté až Murder house (mimochodem, bylo to v době prvního vysílání covenu, výběr tedy až tak velký nebyl) a nezatratit tak AHS na základě tohoto dojemného a jistě zcela „originálního" příběhu.
Prakticky v celé řadě se snaží své absolutně nesympatické a vyloženě rozčilující ksichty milenky hlavního hrdiny a jeho dcery, narvat kamkoliv to jen jde. Pohledy na znuděnou nejvíc „deep a cool teen girl" s cigaretou v puse, musí dohnat nejednoho diváka k pohledu více znechucenému, než má herečka sama. Polovinu série absolutně egocentrická, ufňukaná a necitlivá fiflena se v druhé polovině změní na chápající a starostlivou dcerku, která se snaží pomáhat rodině. Ne, že by ji to zrovna dvakrát šlo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Možná je to právě ten velký bum okolo tohoto zamilovaného páru a pak samotným Tatem, který mne dohnal k opovrhování těchto dvou charakterů. Možná jsou však jen tyto postavy určeny pro publikum úplně mimo tento žánr. Jednoduše řečeno – pro knihovničku dospívající dívenky, nikoliv do hororu.
Děj sám o sobě špatný není, dům je zajímavý, postupně se dobíráme k jeho fungování, sympatické obsazení Bena a Vivien všemu jistě přidává šmrnc, sem tam se něco stane a do toho se prolínají osudy všech charakterů a zcela odlišných rodin. Celek však vyšel jako pouhá patlanina, která se sice tváří zajímavě, ale vesměs jsem poslední tři díly doslova usínala a musela je přeskakovat. A ty předchozí jsem se buď vyloženě rozčilovala nad již zmíněnými postavami nebo zmateně doptávala, která z postav je již mrtvá, která teprve bude, která o tom ví a která ne...
A také proč někteří duchové mohou poslat jiného pryč a jiní ne? A kam jako odejdou, když z toho domu nemohou pryč? A to ty mrtvoly pod domem opravdu nikdo necítí? A co se na konci stalo s tělem Viviene a Violet? Policie čmuchá napříč celou sérií i kvůli blbé školní absenci, najednou se však slehne zem a vše je v pohodě? Proč musí člověk zemřít na pozemku domu, aby jeho duše bloudila těmito stěnami, ale aby přestala, stačí dát pryč ostatky? Nestačilo by tam teda z logiky věci ty ostatky jen po smrti uložit? (Reálně, kdyby mi kdokoliv odpověděl, budu ráda, smysl v tom totiž opravdu nevidím.)
Na nejrůznější otázky jsme u tohoto seriálu zvyklí, avšak v jiných sériích se odpovědí dočkáme v průběhu nebo na samotném konci. Zde nic takového nenastalo. Akorát v posledních dvou dílech je jasně vidět to zdlouhavé natahování, které je nudné, nezáživné a hlavně prakticky zbytečné.
A jak to tak u pohádek pro náctileté bývá, všechno skončí jakoby šťastně, ale ve skutečnosti vlastně strašně smutně. Možná by se dalo použít zde až ironicky znějící – depresivně. Rodina je šťastná, vše se vyřešilo, pokulhává jen zápletka romantického mladého páru.
Abych ale jen nekritizovala, postava tzv. Rubbermana je velice okouzlující, tajemná a ačkoliv na první pohled vypadá jako pozlátko v pozadí, stane se z něj jedna z hlavních postav, která celému příběhu dodává tu šťávu.
Kdybych měla vypíchnout scény, byla excelentně natočena ta se střílením studentů a poté byla celkem slušná i ta s oběšením Bena.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Co mohu s nadšením komentovat je autorům typické přihození postav z reálného života, které pro děj nejsou až tak podstatné, no mají své místo mimo seriál. V Murder house se seznámíme s krásnou a naivní Elizabeth Short alias Black Dahliou.*
Suma sumárum
Pro dějovou linku seriálu je chytré si řadu pustit. Pokud však doufáte, že při spuštění slibovaného hororu dostanete slibovaný horor, budete se řadou znuděně prokousávat. Oproti jiným sériím je to slabý odvar a s hororem to nemá prakticky co dělat. Příběh je však vymyšlen hezky, zpracován (až na určité pasáže viz Tate a Violet) také krásně a ačkoliv to ve vás nenechá ten prožitek, kdy po skončení příběhu ještě týden přemýšlíte nad osudy postav, míst a nemůžete jej vypudit z hlavy, není to úplná ztráta času.
________________
*Pokud jste fanoušci záhad, vražd a dalších věcí z reálného světa, a o Elizabeth jste dosud neslyšeli, doporučuji si něco přečíst a dohledat.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
