Zavržená

8. Teplo rodiny

Popošla jsem blíž ke své posteli abych si ji pořádně prohlédla. Je ustlaná, jak jsem ji včera nechala, jediný rozdíl je ve zřetelných otiscích drápů na mém polštáři. Zlehka jsem po nich přejela prsty, čelo se mi nakrčilo zmatkem.

„Co se stalo s mým polštářem?" Zeptala jsem se a otočila se zpět na Lanu. Ta našpulila rty a zadívala se na otevřené dveře, za kterými před chvíli zmizela Gina.

„To byla Gina." Zavrčela. „Byla tak naštvaná kvůli včerejšku, že chtěla rozdrásat všechny tvé věci svými drápy. Ale rychle jsem zasáhla." Vysvětlovala, zatímco já si sedla na postel. Lexi klouzala pohledem zvědavě po pokoji a po plakátech na kterých byli vlčí štěňata. Vybírala je Lana.

Potřásla jsem hlavou, stále zmatená. „Ale proč? Já jsem jí včera přece nic neudělala." Vzpomněla jsem si na nenávistný pohled, který mi Gina věnovala, když si mě Reagan nechal zavolat. Nevěděla jsem proč a nebrala jsem to nijak vážně. Lana se na mě zadívala, zlehka si povzdechla a posadila se vedle mě.

„Přesně tak." Položila mi ruku na rameno. „Ona je jen nasraná a žárlí že tě jeho Výsost prohlásil za svoji družku. Víš, včera v noci, když jsi nebyla v tanečním sále, pozvali jeho Výsost k hlavnímu stolu s ostatními. Gina jim servírovala nápoje s ostatními číšnicemi a zamířila si to přímo k Princi. Vyskočil jako blesk a hned ji začal očichávat krk jako by to ona byla jeho družka. Hádám, že to si Gina taky myslela. Nalepila se na něj, ale v další chvíli ji odstrčil a strhnul ji tvoji šálu z krku. Bože, měla jsi vidět její obličej, když si vyžádal majitelku té šály místo ní." Zasmála se nad tou poslední částí.

„Tak jako tak, neodpověděla mu a toho ho fakt nakrklo. Přísahám asi by ji uškrtil, takže jsem do toho vstoupila já a řekla mu o tobě. Pak přikázal abych tě okamžitě přivedla, no a zbytek už znáš." Pokrčila rameny, vstala a zavřela dveře od pokoje.

Tak teď už vím, proč na mě Gina tak nenávistně koukala. Myslí si, že jsem jí ukradla prince. Vlčice jsou přirozeně přitahované mocí, takže není překvapením, že je tak naštvaná. Sakra, jsem si jistá že mě nesnáší i ostatní svobodné vlčice které byli na ceremoniálu včera večer. Když Brad označil Stacey, mnoho z nich ji také nesnášelo a pomlouvali ji za zády. Děvka, která svedla budoucího alfu jejich smečky. Ale nikdy ji nic z toho neřekli tváří v tvář. Aby neupadli v nemilost jejich budoucí Luny. Na veřejnosti k ní byli všichni milí ale za zády šířili samé nechutnosti.

No a teď princ uplatnil svůj nárok na mě. Z toho, co jsem zaslechla venku je jasné, že většina z toho radost nemá. Mezi svými vrstevníky nejsem zrovna oblíbená, a kromě Lany nemám žádné přátelé. Takže počet mých nepřátel jen poroste.

„Ta mrcha kňučela kvůli včerejšku celou cestu domů a jen na tebe nadávala." Zasténala Lana otráveně. „Tak mě rozzlobila že jsem na ni zakřičela ať mi zastaví uprostřed silnice a radši jsem si zavolala taxíka. Ráno sem pak vletěla jako bouře, neurvale a bez zaklepání. Další, co vím je, že šla po tvém polštáři. Rychle jsem ji odstrčila a řekla ji ať vypadne, ale neposlouchala mě. Kdybyste nepřišli v čas, dostala by lekci nezahrávat si, kurva, s mojí spolubydlící."

Povzdechla jsem si a zamumlala děkuju. „Nevím, co by bylo s mými věcmi, kdybys ji nezastavila."

Lana se na mě usmála a pokrčila rameny. „To nestojí za řeč. Nechápu, jak jsem se s mrchou jako je ona dokázala, tak dlouho bavit. Fakt šlápla vedle když vyhrožovala tobě."

„Chceš o tom informovat Reagana?" Zeptala se najedou Lexi, po tom, co celou dobu tiše naslouchala Laninu vyprávění.

„Ne, to je dobrý. Je to jen nepatrný problém." Ujistila jsem ji. Nechci dostat Ginu do větších problémů, i když ji teď skoro nesnáším. Pochybuji, že by na ni jeho Výsost nastoupil zlehka. Mimoto dokážu si své bitvy vybojovat sama.