never stop running | tmr ✔

kapitola 12. | Vatra

Už je večer a já sedím u ohně a pozoruju bavící se Placery, někde jsem ztratila Chucka tak jsem se rozhodla ho jít najít.

Hledám ho všude okolo a nemůžu ho nikde mají až mám strach. Najednou vrázím do něčí hrudi. Tess ty seš fakt nešika.

Rozzáří se mi oči když zjistím že je to Newt, pomůže mi Chucka hledat ať se mu to líbí nebo ne.

„Nevíš kde je Chuck?"

Místo odpovědi ukáže na Minha s Benem, je mezi nimi i Chuck a všichni tři se něčemu smějí a Chuck vypadá že se s nimi dobře baví.

Usměju se nad tím, Newt ně obejme kolem ramen a jde si se mnou někam sednout.

„Jseš jako starostlivá máma" zasměje se nade mnou, má pravdu ale mám prostě o Chucka strach. Nikdy nevíš co ty čóni můžou provést.

„Jo to máš pravdu, ale je to ještě dítě" řeknu se smutným úsměvem.

„Nesmutni tady, Vatra není furt tak se pojď bavit" řekne Newt a pomůže mi se zvednout. A má pravdu Vatra je jenom každý měsíc, na smutek je čas jindy.

Došli jsme ke Gallymu který nám dal skleničky jeho nápoje, který teda furt chutná stejně ale kluci měli pravdu na tu chuť si za čas zvyknu.

„Tak schválně který z vás to vypije dřív" řekne přicházející Minho.

S Newtem na sebe hodíme lišácký úsměv a oba náraz vyslovíme „Já".

Minho nám to odstartuje a oba začneme pít obsah sklenice jako o život. Nemohla jsem si dovolit prohrát tak jsem pila div jsem se neudusila.

Placeři okolo mě podporovali mezi nimi jsem uslyšela hlas Bena, Minha, Chucka a spoustu dalších.

Nakonec naliju poslední lok a vyhraju, Newt vypadá překvapeně a já jsem šťastná že jsem vyhrála.

„Hahaha vyhrála jsem!" zařvu s pobavením na Newta který se netváří nadneseně.

„Jen počkej!" vykřikne a začne mě lechtat. Jsem tak moc lechtivý člověk že když mě někdo začne lechtat tak se ihned skácím na zem - to jsem za tu krátkou dobu o sobě zjistila.

Spadnu s velkým záchvatem smíchu na zem a Newt po chvíli přestane a s následujícím záchvatem smíchu se svalí ke mě.

„Hej já chci taky!" vyhrkne Minho a svalí se k nám. Asi pod vlivem alkoholu neví kam padá a lehne si mi na nohu.

„Ty čóne pitomá! Ležíš mi na noze" zaječím, trochu to bolí protože Minho je těžký jak nákladní vlak.

Minho se s nechutí převalí pryč od mojí nohy a kdo ví proč přepadne záchvatu smíchu, stejně jako my s Newtem.

Zase jsme vypadali jako šťastní ale my jsme i byli kdybych nepočítala že jsme zavření v Labyrintu ale to říkám pořád.

Smáli jsme se jeden druhému za to jak se nám pod návalem opilosti motal jazyk. Byl to krásný večer který ale neskončil tak jal bych chtěla.

****

Nalila jsem do sebe alkoholu co to jenom šlo, tancovala jsem s Minhem a Newtem. Ani jsem pomalu nevnímala co se děje protože opilost mi v tom bránila.

Pak se mi zamotali nohy a já málem spadla na zem, naštěstí mě něčí paže chytli. Čekala jsem že by to byl Newt ale opak byl pravdou.

Byl to Minho který ode mě nyní byl asi dva centimetr. Stačilo málo aby se naše rty spojili a to se taky stalo, úplně všichni na nás zírali jako na svatý obrázek.

Nic takového bych nikdy neudělala kdybych byla střízlivá, vždycky jsem měla slabost pro Newta ale v téhle chvíli se rozmýšlela opilá část mozku né ta rozumná.

Když jsme se odtáhli já zamrkala překvapením, všichni Placeři začali vítězné hvízdat. Teda krom jednoho.

Hned jak jsem spatřila že Newt někam odešel, tak jsem se oklepala a vydala se za ním.

Vydal se na marodku kde ta sebou následně zabouchl dveře a taky je zamkl. Začala jsem na ně bušit co nejvíc to šlo, ale jakýkoliv náznak přítomnosti se ze druhé strany neozval.

Myslím že i opilost se ze mě během chvíle vypařila protože jsem si uvědomila co jsem vůbec provedla. Sice vůbec netuším proč je Newt tak naštvaný, ale mrzí mě že kvůli mě bude tak smutný.

Svezla jsem se po dveřích marodky a nechala slzám volný průběh. Zítra si budu muset s Minhem přemluvit aby si nedělal naděje, vím že to pochopí.

„Tess" slyšela jsem jak mladý dětský hlas vysloví moje jméno, je mi víc než jasné kdo to je a jenom svoje ubrečené oči obrátím na Chucka.

Bez jakéhokoliv slova ke mě přijde a obejme mě. Je hezké že dokáže poznat lidské pocity, i přesto že je dítě tak mě určitě chápe.

Po chvilce bulení se odtáhnu a prohlásím věc kterou jsem měla udělat už před tím.

„Půjdem spát už je pozdě" Chuck přikývne a oba se rázem zvedneme.

Když dojdeme k sítím tak je mi strašně líto že tam Newt neleží, vždycky tu byl se mnou a každou noc na mě dohlížel. Vím to protože jsem polovinu nocí nespala, prostě mi to nešlo. Ale to on nikdy nevěděl.

Lehla jsem si do sítě a raději propadla do říše snů, tam alespoň nejsou problémy a všechno je tam lepší.

****

Když jsem se vzbudila tak mě nevzbudil britský přízvuk, ani šimráni na nose či hlazení po tváři. Nic takového protože Newt je úplně někde jinde.

Vzbudil mě pomocí houpání sítě ten kterého chci ze všech nejmíň vidět. Minho.

„Prosím Minho nech mě být" lehnu si na druhou stranu a zavřu oči.

„Tess potřebuju s tebou mluvit prosím, ještě než půjdu do Labyrintu" v jeho hlase je slyšet prosba, už nevypadá tak vážně jako vždy.

Posadím se a čekám co z něho vypadne i když je mi celkem jasné o čem chce mluvit, určitě to včera bylo jen nedorozumění z opilecké mysli - alespoň jsem v to doufala.

„Promiň za to včera, vůbec nevím co to do mě vjelo. Nevěděl jsem co dělám a doufám že mi to odpustíš, jseš něco jako moje otravná sestra a tohle jsem udělat nechtěl. Takže promiň a snad to zůstane mezi námi jako před tím" řekne se sklopenou hlavou, takhle vážného jsem ho ještě neviděla.

„Omluva se příjmá čóne, tohle už se ale nikdy nebude opakovat" řeknu už s úsměvem a Mimhovi se vytvoří na tváři taky.

„Guty, musím do Labyrintu tak zatím čónko" mávne rukou na pozdrav, já jemu též a pak se vydám na snídani jelikož kvůli tomuhle frasákovi už nejspíš neusnu.

****

Dnešní den byl zatím nejhorší co ze všech mohl být, Newt se mnou ani jednou nepromluvil a nevěnoval mi jediný pohled.

Netuším co ho včera tak moc naštvalo ale asi to má co dočinění s Minhem a mnou.

Doufám že si do nechá vysvětlit a on mě vlastně taky dluží vysvětlení.

taaak další kapitola! dala bych to jako takový speciál protože mám dneska narozeniny! 🥳 a protože jsem tak hodný človíček tak dneska vyjde ještě jedna kapitola eeejj milujte mě!