Kdysi dávno bylo na Kontinentu sedm království. Pak jednoho dne po smrti krále Severní říše Luciuse nastoupil na tamní trůn jeho syn Draco. Nový ambiciózní vládce se rozhodl dobýt svět. Ve chvíli, kdy nasedl na koně a projel branou svého hradu, zpeč...
Její klisna si hlasitě odfrkla námahou, ale to jí nezabránilo, aby sevřela otěže pevněji a znovu ji pobídla k rychlejšímu tempu. Cítila, jak jí rozdrásané konce šatů pleskaly o kůži na nohou, ale bylo jí to jedno. Chtěla se dostat co nejdál odtud, než někdo přijde na to, že zmizela.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jasné hvězdné nebe nad hlavou a teplé příjemné počasí jako by se jí vysmívaly. Takový kontrast s bouří, co zuřila v jejím nitru. S vichřicí hněvu a nenávisti, která se v ní vzedmula.
Její kůň vyběhl na kopec, kde ho na moment zastavila. Obrátila ho a pohlédla na svůj domov. I teď stále slyšela hlasitou hudbu a smích oslavujících. Někde tam mezi nimi zůstal i on. Ten, koho nenáviděla ze všech z nich nejvíce.
Svůj život nepovažovala za dokonalý, ale stále jí bolelo, že se ho musela vzdát. Jenže to přesně udělala, jakmile se jí podařilo proplížit ven. Většina lidí se opíjela a tančila, proto dokázala nepozorovaně osedlat její klisnu a sbalit ty nejnutnější věci včetně i nějakého jídla.
Toužebně se znovu zadívala na svůj domov a už skoro pobídla koně k návratu. Představovala si, jak by prosvištěla branou a se zářící radostí z jízdy by objala otce. Ale pak si vzpomněla na něj. Myšlenka na cizince se světle blonďatými vlasy a jeho bouřkově šedé intenzivní oči ji opět donutila obrátit koně a pobídnout ho do cvalu.
Nemohla se vrátit. Tohle místo pro ni už nebylo bezpečné. Vřítila se na klisně do lesa. Větvičky stromů zcuchaly její už tak nepoddajné vlasy a definitivně zničily zbytky jejího účesu.
Musela odsud zmizet. Neměla jinou možnost. Otočila hlavu a sledovala, jak její domov pomalu zmizel z dohledu. S povzdechem se za pár vteřin zase věnovala cestě před sebou. A modlila se, aby ji on nikdy nenašel.
Současnost
Tma, která je obklopovala, je skvěle skrývala. Hermiona tiše čekala schovaná s ostatními členy jejich skupiny pod korunami stromů na své grošované klisně s šedobílou hřívou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
