Ráno jsem se probudila jako první. Janek logicky ještě spal. Byl strašně roztomilý. Chtěla jsem si ho vyfotit, ale mobil jsem měla na straně, kde spal Janek a nechtěla jsem ho vzbudit, takže akce "Janek na fotce" se nekoná. Ještě chvíli jsem ho pozorovala, ale po chvíli se začal probouzet. Otevřel jedno oko, druhé, pak se podíval na mě a asi zjistil, že vedle něj ležím, ale začal se usmívat, tak nevím proč. J:Dobré ráno. T:Dobré. Políbili jsme se. J:Jak se ti spalo? T:Krásně, když jsem spala vedle tebe. A ty? J:Nápodobně. Dneska zavolám tomu kamarádovi kvůli těm testům, jo? T:Dobře. Musíme tedy nějak získat DNA Verunky nebo jí tam vezmou krev? J:Je na tobě, jak chceš, aby ty testy proběhly. Jestli Verunce vadí braní krve, tak stačí třeba vlas nebo sliny. T:Jsem pro ten odběr slin, nevím, jestli by tam sebou nesekla. Je po mně. J:To si budu pamatovat. Ale teď bych dělal příjemnější věci, než se bavil o těch testech. Začali jsme se líbat a dál si to domyslíte... Po skvělé ranní vášni jsme si sbalili těch pár věcí, které jsme měli s sebou a vyrazili jsme k Vildovi do jeho bytu. Přišli jsme k bytu. Janek má klíče, takže odemčel a vešli jsme dovnitř. T:Ahoj, už jsme tady. J:Ahoj. Verunka k nám okamžitě přiběhla a obejmula nás. V:Ajoooj. T:Ahoj, princezno, jak ses měla. V:Dobjý. T:Tak to je super. Kde je Julča s Vildou? V:Ješče špí. J:Oni ještě vyspávaj? To abychom je šli vzbudit. V:Joo. Janek vzal Verunku za ruku a odešli do ložnice, kde spala Julča a Vilda. Já jsem je pozorovala. Janek něco Verunce pošeptal, pak něco počítali na prstech a Verunka skočila na Julču. Nevím, kde to vzali, ale Janek měl v ruce klakson a začal s ním troubit. Byl to hrozný randál. Julča s Vildou sebou okamžitě cukli. V:Twl, co to děláte? V:Stjejdo, němjuv spjostě. J:Jo, nemluv sprostě, to se neříká. Ju:Může mi někdo vysvětlit, co se tady děje? J:Přišli jsme vás vzbudit, když jste nám pohlídali Verunku. Ju:A nějaká příjemnější odměna by nebyla? T:A jakou byste si představovala, madam? Ju:No, tak já jsem nenáročný člověk, takže nějaká dobrá snídaně do postele? T:Dobře, tak já jdu něco udělat. Odešla jsem do kuchyně a rozhodla jsem se, že udělám volská oka. Každému jsem udělala dvě, Verunce jedno, protože pochybuju, že by to snědla. Když jsem to dodělala, donesla jsem ji to, jak si přáli, až do postele. Já, Janek a Verunka jsme si k nim přisedli a taky si to snědli. Když jsme dojedli, sbalili jsme si věci, rozloučili jsme se s Julčou a Vildou a odjeli jsme k Jankovi do bytu. Když jsme přijeli, Janek zavolal tomu kamarádovi, který nám udělá ty testy. J:Tak je to zařízené, dneska ve dvě tam máme být a máme s sebou mít i ty vzorky. T:Dobře, tak abych šla vymyslet, jak je odebereme Verunce. J:Máš žvýkačku? T:Vážně budeš teď řešit žvýkačku? Teď když jsem konečně našla otce své dcery, který si chce nechat udělat testy, teď budeš řešit blbou žvýkačku?! J:Týnko, uklidni se, když dáš tu žvýkačku Verunce a pak si ji vezmeš, tak bude její DNA v té žvýkačce. T:Promiň, nevím, co se se mnou děje poslední dobou. Asi je toho na mě moc. J:V pohodě, neomlouvej se. T:Ne, fakt promiň. Neměla jsem na tebe tak křičet. J:Už to neřeš. Kolik je vůbec hodin? T:Jedenáct. J:Už? Tak si objednáme něco k obědu? T:Dobře. Janek zavolal do jedné luxusní restaurace a objednal nám čínu. Asi za půl hodiny nám to kurýr dovezl. T:Veru, pojď na jídlo. V:Joo. Za chvíli Verunka přiběhla a společně jsme se najedli.
