💚V Zajetí Lásky💛

24.

Ráno mě probudilo světlo, které lehce hřálo. Otevřela jsem oči a před ně jsem si dala okamžitě svou ruku. Slunce příjemně hřálo, ale jas mělo silný. Vstala jsem z postele a usmála jsem se nad oddechujícím Dracem. Rychlostí jsem otevřela okna, abych se mohla nadýchat čerstvého vzduchu. Hleděla jsem do dálka a usmívala jak nikdy jindy. Najednou se kolem mého pasu obmotaly dvě silné ruce. Ty bledavé ruce jsem moc dobře znala. ,,Nevěděla jsem, že i u vás mohou být tak krásná rána." usmála jsem se a pevné ruce jsem chytla. ,,Nesuď vše podle svých představ." Draco si mě pomalu otočil k sobě a se zájmem si mě zkoumal. ,,Něco se děje?" nevěděla jsem, co svým zkoumáním má v úmyslu. Však doufala jsem, že to nebude nic zlého. ,,Jsi nádherná." roztomile se usmál. I mně vykouzlil malý úsměv na tváři.

Pomalu odemě odešel a sedl si na postel. Mlčky jsme si hleděli do očí až jsem vykročila vpřed. Neustále mě sledoval, co mám v plánu dělat. Odmítal ze mě spustit oči. Když jsem se dostala k poličce kde byly vystaveny všelijaké zajímavosti. Všimla jsem si taky obrázku, který byl zastrčen mezi knihami. Obrázek jsem opatrně vytáhla a se zájmem si ho prohlédla. ,,Ty kreslíš?" otočila jsem se k Dracovi a ukázala mu uhlíkem nakreslený Malfoy Manor. ,,Někdy. Když se potřebuju uklidnit." zahleděla jsem se mu do očí. ,,Takže často." S nechutí přikývnul. ,,Ukaž mi tvé výtvory." sladce jsem se usmála. ,,Myslím, že to není potřeba." hleděl z okna, však když jeho pohled střetl ten můj, poznal že já se nenechám jen tak slovy "není potřeba" odradit. Neochotně vstal a z knihovny vytáhl staré desky. Podal mi je do rukou a sedl. Já se zajmem usedla vedle něj a desky jsem otevřela. Bylo tam spousta obrazů a portrétů. Ale jen jeden mě zaujal. Byla jsem na něm vyobrazena já. Sama sebe jsem se zaujatě zkoumala. ,,Krásně jsi mě nakreslil." mile jsem se usmála, však Draco byl neustále otrávený. Obrázky jsem odložila a dala mu letmou pusu. ,,Co se děje?" znovu si mě prohlédl, a pak se sladce usmál. ,,Nic." Věděla jsem, že se něco děje, ale páčit to z něj jsem nechtěla. Draca jsem už delší dobu znala a věděla jsem, že to dřív nebo později vypadne samo. ,,Dobře." Znovu jsem ho políbila. On však náš polibek prohloubil a donutil mě, abych si na něj sedla obkročmo. Začal mě dravě líbat. Své polibky přemístil z mých rtů na krk. Jemně jsem zaklonila hlavu a užívala jsem si jeho dotek. Věděla jsem, co Draco chystá a však má nálada nesměřovala k myšlenkám, které ze sebe projevoval Draco. Lehce jsem se odstrčila, čímž jsem ho lehce rozzuřila. ,,Draco ne." S naštvaným výrazem ve tváři mě sledoval. ,,Notak..." snažil se dělat smutný oči, které mě skoro vždy dokáží obměkčit. Však dnes jsem se nedala. Zaporně jsem zakroutila hlavou. V jeho očích se měnily nálady, poznala jsem lítos, vztek, a chuť, kterou tak po ránu měl a já mu ji zkazila. Musela jsem se usmát, však jinak než smutně to nešlo. ,,Ale notak, Betty. Aspoň ty mi tu náladu nekaž." řekl Draco a začal se znovu naklánět. Já ale ucukla. Můj výraz mluvil jednoznačně, že ne. On poznal, že můj vážný výraz není žertovný. Začala jsem se zvedat a sedla jsem si na hranu postele. Draco, i když nechtěl, mě se záporným tlakem nechal.

,,Promiň." lítostivě jsem pohlédla na rozpláclého Draca na posteli. Jeho naštvaný výraz vypadal dosti komicky, ale smát jsem se nechtěla. Tušila jsem, co by mohlo nastat. Draco se však naštvaně zvedl a šel se oblékat. Mlsně jsem po něj pokukovala. Jeho tělo začalo být čím dál tím víc vypracované a začaly se na něm rýsovat nepatrné svaly. Snažila jsem se být nenápadná, to se mi ale nevedlo. ,,No nekoukej tak. Vždyť jsi nechtěla." odsekl vážně Draco a rychle si přetáhl černé tričko přes sebe. ,,Já nechtěla, ale to neznamená, že jsem se nechtěla mazlit." ušklíbla jsem se provokativně. Draco se na mě otočil a změřil si mě pohledem. V tu chvíli ve mě zamrazilo. Takový pohled jsem od něj nikdy neviděla. Připomínalo mi to pohled...Snapea, mého otce, o kterém jsem ještě donedávna nevěděla. Neubránila jsem se dalšímu úsměvu, což Draca vytočilo.

Vydal se zpět k posteli, neřekl ani hlásku a jeho tvář byla neustále tak kamenná. Začínala jsem se bát a můj úsměv rychle klesl. ,,Tak mazlit...?" řekl Draco a já nervózně přikývla. Dlouze jsme si hleděli do očí, než mi své ruce položil na ramena a přitlačil mě tak, že si klekl nade mne, zatím co já jsem si nedobrovolně lehla. Neustále jsme si hleděli do očí. Z jeho už nevycházel takový vztek, jako před malou chvílí. Zvedla jsem jednu ruku a pohladila jsem ho po tváři. On přivřel víčka a vychutnával si můj dotek. Musela jsem se nad tím usmát. V tu chvíli byl opět roztomilý, jako vždy. Jakmile jsem svou ruku stáhla zpět podel těla, Draco se pomalu naklonila a něžně mě políbil. Malý, ale krásný polibek.

Draco se hned odtáhl a chvilku na mě jen hleděl. Já jsem si značnou dobu nechala zavřené oči a však opět jsem se usmívala. Když jsem otevřela zvědavě oči, Draco se na mě dravě vrhnul. Jednu ruku jsem mu obmotala kolem krku a druhou jsem mu zajela do jeho sněhově bílých vlasů. Lehce jsem za vlasy zatahala. Draco mě vášnivě líbal a své ruce přidržoval na mých bocích.

Asi by jsme takto pokračovali značnou chvíli, když by se ode dveří neozvalo zakašlání. ,,Dobré ráno." řekla usměvavá Narciss. Draco se nevěřícně odtáhl od mých rtů a já rychle stáhla své ruce. Viděla jsem jak se na svou matku naštvamě dívá. ,,Ahoj mami." řekl Draco s neutrálním výrazem. Cítila jsem, jak se mé tváře zabarvují do červena. ,,Dobré." lehce jsem se usmála a snažila jsem se zakrýt svůj červený obličej. Narciss kývla ,,Jen jsem vám přišla říct, že Lucius bude odcházet. Draco myslím, že by jsi za ním měl jít. Mezitím se Betty může osprchovat, a pak pro ni dojdeš a uděláme si snídani." Draco se postavil a přikývl. Narcissa s úsměvem zavřela dveře. ,,Promiň." zamumlav Draco na mě a šel se doobléknout. ,,V pohodě. Už víš proč jsem po ránu nechtěla?" Draco se jen ušklíbl a prohrábl si své vlasy. ,,Proč nemohu jít s tebou?" Draco se zarazil. Asi nečekal taková slova. ,,No, ono je to trochu složitější." zvážněl. ,,Povídej." Draco sklopil svůj pohled. ,,Dobře. Otec o tobě neví že jsi tu. Neřekli jsme tu. Nechtěl jsem, aby tu zas byl výbuch." řekl smutně. ,,A to reaguje negativně pořád?" ,,Jak to myslíš?" nadzvedl obočí Draco. ,,Tak předpokládám, že nejsem první." Když mu to došlo, co svou šifrou myslím, poklesl. ,,Jo, aha. Ano, reaguje negativně." Chtěl už odejít, ale já byla rychlejší. ,,A nebylo by dobré mu to říct už teď?" Zahleděla jsem se mu do očí. ,,Pokud vydržíš nadávky a blbé poznámky." odmlčel se Draco. Já jen kývla. ,,Dobře." nejistě se usmál a se smutnkem v očích mě sledoval.

--------------------------------------------------

Scházeli jsme ruku v ruce schodiště a vešli jsme do velké místnosti, kde stál otočený Lucius. ,,Otče." ozval se Draco. Lucius se otočil a nemohl věřit svým očím. Pozoroval naše spletené ruce, Draca a mě. ,,Draco!" jeho výraz byl dost naštvaný. Náš stisk klesl a Draco se rozešel k otci. Cítila jsem něčí ruku na mých zádech. Rychle jsem se otočila. Stála tam Narciss s kamennou tváří. ,,Pojď." vyzvala mě a ukázala mi místo k usednutí. ,,Neměli jste to dělat. Lepší by bylo, kdyby se to dozvěděl mimo. Stejně tak by to mělo být i o Severusovi." špitla Narcissa a usadila se také.

,,Nebudu ze svého domu dělat nějaký hotel, Draco!" slyšela jsem části konverzace Luciuse a Draca. Věděla jsem, že to byla chyba. ,,Co přitáhneš příště!" prsknul Lucius.

Lucius se dlouho rozčiloval. Však Narcissa, na kterou byl taky naštvaný, že mu nic neřekla, ho uklidnila. Bohužel, nebo bohudík? Ani nevím. Naše snídaně proběhla bez Luciuse, který se po hádce ztratil.

------------------------------------------------

Po snídani jsme šli zpět do pokoje. Po zaklapnutí dveří Draco neváhal a chtěl dodělat to, co ráno začal a jeho milovaná matka mu to překazila. Však já měla jiné myšlenky a provinění. ,,Promiň." řekla jsem bokem. Draco se na mě nechápavě podíval. ,,Neměli jsme to dělat. Cítím se hrozně vůči tobě." Jeho pohled zněl "Jako vážně chceš při této chvíli řešit toto?" však z jeho úst zaznělo:,,Ví to. A to je hlavní, ne?" usmál se a chtěl pokračovat. ,,Em promiň, ale teď vážně ne." odstoupila jsem a šla jsem do koupelny se vysprhovat. V zrcadle jsem viděla jen Dracův nenávistivý pohled, ale zároveň pohled šelmy, která má hlad.