Kráska A Zvíře (Klaroline)

Kapitola 4

 Ne, pro zatím to stačí. Řekl Klaus

Už jsi někoho přede mnou zavraždil a myslíš si, že mě trvůj příběh vyděsí? "klasika" dodává, kývne a čeká na další otázku. Řekl jsi, že jsi měl sourozence, kolik? "Odpovídám.

No, je tu moje nejstarší sestra Freya. Potom Elijah, Rebeka a Kol. To jsou alespoň ti, kdo jsou naživu. Někteří z nich zemřeli, než jsme se vůbec přeměnili... "Klaus se zamračil a podíval se dolů. Mohu říci, že pochází z těžké minulosti, ale nemohu mu odpustit, co udělal. Ještě ne. Neznám ho dost dobře.

Bez ohledu na to, jak si krutý, nikdy bych si nepřála, aby někdo ze sourozenců zemřel ani mému nejhoršímu nepříteli.  

Děkuju . řekl . Další otázka ? Kolik lidí si zabil ve svém životě ?„Nesleduji to , ale kdybych musel hádat, řekl bych asi jeden milion.  

"Moje čelist klesá. Jeden milion nevinných lidí, jsou mrtvý kvůli této hrozné osobě! Nemůžu na to ani pomyslet. Všechny mé sympatie k němu okamžitě zmizí.

Jeden milion ? „Ne všichni byli lidé. Většina z nich , ale ano. Potřebuji zabít, abych přežil, takže si pamatuj, že to bylo v průběhu let, ne najednou.

Zeptej se mě na něco jiného," zamračí se, chtěl změnit téma, zdánlivě zklamaný mou reakcí. „Nemůžu uvěřit, že jsi zabil milion lidí," zalapala jsem po dechu a zakryla si ústa. Sedím před vrahem jednoho milionu lidí, možná ještě víc, pokud neříká pravdu, která je pravděpodobná.¨

 Zeptej se znovu," přimhouří oči. Zavrtím hlavou. „Nechci dělat že si nic neudělal, nemůžu. Jsi monstrum!" Zvedla jsem hlas a vstala.

 Chytí moje zápěstí a stáhne mě zpátky .„Nechci tě donutit, aby ses mě zeptala na další otázku, nedělej to," zavrčí. Takže když nedostaneš co chceš, prostě někoho přinutíte, aby udělal, co chceš? To je ubohé, "ušklíbla jsem se a zavrtěla hlavou. Rozzlobeně vstal.„ 

Neříkej mi, co bych měl a neměl dělat!" „Přesto jsi se právě chystal udělat mi totéž a je to v pořádku?" Stojím také a zkřížil ruce na prsou. „To jsem nemyslel," Klaus dětinsky převrátil oči. „Jdu do svého pokoje. Nenásleduj mě," zavrtím hlavou a protlačím se kolem něj. 

Cítím jeho oči na mých , jak rychle šplhám zpět nahoru, tak daleko od něj, jak jen můžu. Zavřu dveře ložnice, ve kterých jsem byla předtím, a sklouznu po jejich zadní části. Cítím se uvnitř prázdná a z nějakého důvodu můžu jen plakat.

Dívám se na hodiny a stále sedím ve stejné pozici jako jsem byl celé hodiny. Dosáhlo se to kolem osmé v noci, příliš brzy na to jít spát, ale příliš pozdě na to, abychom se pokusila uniknout z tohoto bludiště domu. 

Klepání mě vyděsilo a já vstala, oči upřené na dveře z tmavého dřeva. „Co?" Ptám se, protože vím, že to musí být Klaus. 

„Tohle je od pana Mikaelsona, drahá, řekl, abys jedla, nebo zeslábneš. Můžeš otevřít dveře?" zeptá se sladce a uklidňující ženský hlas s vyšším tónem. Kousnu se do rtu a nevím, zda přijmout nabídku k jídlu nebo ne.  

Nechci se vzdát Klausovi, ale zároveň moje tělo bude extrémně unavené, pokud brzy nedostanu žádnou energii. Takže nejsi Klaus? "„ Žádná zlatíčko, moje jméno, Emily.

 Můžeš teď otevřít dveře? "Zeptá se znovu. Předpokládám, že je starší, a když otevřu dveře a uvidím malou šedovlasou ženu s podnosem s jídlem, moje předpověď je správná.„ Ahoj lásko, byla jsem požádána připravit pro vás jídlo od pana Mikaelsona.

Trvá na tom, že jíte. Navrhuji, abyste poslouchala jeho rozkazy, není příliš přátelský, když ho někdo neposlouchá, "zamračí se z toho, o čem si myslím, že je minulou zkušeností. Klaus mi řekl, že může lidi donutit. Je ta ubohá stařena nucena mu vařit?" Vynucuje vás? 

"Šeptám pro případ, že je kolem. Ach, drahá. S Klausem jdeme zpátky. Pomohl mi, když jsem byla teenager. Každopádně ho znám po celý život. Já Dluží mu všechno. Opravdu není tak zlý, jak si myslíš. Je jen trochu zlomený, "informuje mě Emily, položil mi ruku na rameno a utěšovala mě." Zabil více než milion lidí, jak mu můžeš něco dlužit ? " Zeptám se a moje oči skenují podnos. Těstoviny s červenou omáčkou a salátem vypadají lahodně ... Můj žaludek reptá.

„Vím, že to teď zní špatně, ale už to trvalo déle. Je mu více než tisíc let. Tak přežívá, krev lidí. Je opravdu vážný gentleman, když ho znáš. Zabil muže, který mě téměř znásilnil ... nevadí, "usmívá se soucitně. Vzpomínka na mě zachvěla. 

"Nechápu to. Je to monstrum! A pokud mu odpustíš kterýkoli z jeho činů, myslím, že tě to stejně zhoršuje jako on ..." mumlám a ustupuji od ženy. Potřásá hlavou a její drobná postava se pohybuje směrem ke mně. 

"Brzy to pochopíš. Není to špatný chlap, jen mi věř, drahá. Dej mu šanci. Měl těžký život. V každém případě je přízemí otevřené." Můžete přijít sedět, dívat se na televizi nebo poslouchat hudbu - ať už si vaše srdce přeje, "řekne, zamává na rozloučenou a zavře dveře.

 Na chvíli přemýšlím, jestli bych měla jít dolů nebo zůstat tady nahoře. Tato místnost mě nutí jít z hlavy, takže jsem se konečně rozhodla jít. Beru podnos do rukou a otevírám dveře, vzpomínám na cesty k jídelně. Posadím se na drahé židle. Kousáním do těstovin zasténám. Je to absolutně lákavé! Emily musí být profesionálka. Dům je tichý, bez známek šelmy, která si říká Klaus. Asi o deset minut později jsem s těstovinami téměř skončil a napil se vody. „Předpokládám, že je to dobré?"

 Hluboký hlas mě téměř donutí vyskočit z kůže.

Co to sakra je? "Zeptám se, mám ústa plná vody. Snažím se to nevyplivnout a místo toho to spolknu. Když se otočím, Klaus mi zírá do očí.

„Omlouvám se, lásko, nechtěl jsem tě vyděsit," pokusí se o omluvu, i když smíchy vycházející z jeho úst mi sdělily, že považuje celou tuto situaci za veselou. Přimhouřím oči.