„Tome. Ahoj."

174 28 4
                                    

Pohled Tomáše

Další smutný den bez Béďi. Chybí mi víc než kdo jiný. Jestli ho ještě někdy potkám chci mu říct co k  němu opravdu cítím. Povzdechnu si a vystoupím z výtahu. Se sklopenou hlavou si jdu pro scénář a najednou za sebou slyším hlasité kroky. Někdo mě chytne za rameno a prudce mě otočí. Vylekaně sebou trhnu a pusa se mi roztáhne do obrovského úsměvu když zjistím že ten někdo je Béďa. Tohle musí být sen. „Tome. Ahoj." pozdraví mě šťastně Béďa a mě dochází, že tohle je definitivně realita. „Béďo, tolik si mi chyběl." přiznám se. „Ty mě taky Tome ani si to neumíš představit." řekne a obejme mě. Jsem trochu zaskočený, ale jeho hřejivé obejmutí si nechám líbit. „Vy dva, žádný objímání a pojďte na scénu." zahuláká kameraman a přeruší naší hezkou chvilku. Béďa se odtáhne, mrkne na mě a vyrazíme ruku v ruce. Ihned zaregistruji přítomnost Michala a je mi ho docela líto. Režisér k němu přistoupí. „Opravdu se omlouváme, ale bohužel nadále nemůžete hrát v našich reklamách. Přesunuli jsme vás k Aquabank." mile řekne. „Dobře chápu, já tedy odcházím, nashledanou." chápavě pokývá hlavou a odejde. „Taaakže už můžeme jít na to, vy dva se připravte. Klapka, kamera, akce." kameraman zapne nahrávání a my hrajeme jako za starých časů. Konečně si svou práci znovu užívám a hned na první pokus vše odříkám správně. „Skvěle." pochválí nás poté režisér.

„Musím ti něco říct." pošeptá mi do ucha Béďa když vycházíme ze dveří a já ho rychle následuju.

air bank, i konkurenty můžete mít rádi//tomdřich//dokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat