Když druhého dne ráno vstal, Yoongi už byl pryč. Ostatně jako vždycky. Na stole pro něj od Yoongiho čekala připravená snídaně, no jíst ji Jungkook tedy rozhodně neměl v plánu.
"Na to ti kašlu," zamumlal tiše.
Rozhlédl se po celém bytě a pohled mu padl na prázdné lahve, které včera sesbíral. Jenom si nad tím obrazem povzdechl a vydal se do koupelny, kde si dal studenou sprchu. Teplá voda totiž už několik dní netekla.
"Do hajzlu." Celý vymrzlý se pak oblékl do teplého oblečení, Yoongimu ukradl jednu z jeho mikin a vydal se ven s tím, že odnese všechen odpad. V tašce o sebe lahve bez přestání cinkaly a jeho to strašně iritovalo. Měl hroznou chuť nadávat, jednoduše si svůj vztek někde vybít, nejlépe na Yoongim, ale co sakra za této situace může dělat?
Je to jedno a to samé dokola.
Yoongi pije. Hodně. A Jungkookovi se to nelíbí. Chce s ním mluvit, Yoongi to odmítá. Hádají se. Jungkookovi je z toho na nic, pak trucuje. Yoongi je uražený a pak se snaží omlouvat. A znovu. Chlast, hádky, usmiřování.
Jungkook se z hlavou plnou myšlenek toulal venku po ulicích a snažil se najít alespoň jeden světlý bod, aby se necítil tak na nic. Měl hlad a taky mu pořád byla zima. Prohmatal si všechny kapsy, aby zjistil, jestli má vůbec nějaké peníze a našel, v Yoongiho mikině.
Zašel tak do nejbližšího obchodu, kde si vzal dva trojúhelníkové kimbapy a přibral tři lahve ochuceného sodžu, které si ještě pěkně nakombinoval.
Bylo to z trucu, nesnažil se sám sebe přesvědčit o čemkoli jiném. Taky věděl, že mu bude špatně, nepočítal s ničím jiným, protože i když vypije málo, je tomu tak vždycky, ale co když... Co když to bude aspoň na chvilku dobrý? Co když bude tak mimo, že nakonec o sobě nebude vědět? Možná, že pochopí, co na tom Yoongi má...
Když došel k pokladně, prodavač si ho zvědavě prohlédl, určitě mu bylo jasné, že Jungkook ještě nedosáhl věku, kdy by si sám mohl kupovat alkohol, ale nakonec nad tím jen pokrčil rameny a všechno zboží mu namarkoval.
Jungkook pak posedával u řeky. Kolemjdoucí a ani nikdo další, kdo přišel strávit odpoledne v parku u řeky, si ho nevšímal. Jedl, popíjel a jeho jedinou společností byla jeho věrná kamarádka berle.
Nebylo mu líp.
ČTEŠ
GONER | jjk x myg
FanfictionAť se snažíš sebevíc, ať děláš cokoli, utíkáš a schováváš se, možná i bojuješ, jsi stále slabší a vyčerpanější, je to pořád s tebou, v tvé hlavě, úplně všechno.
