Dark side of rose

Výcvik

  Probudil se do ruchu a cinkotu příborů. Rozespale si promnul oči a rozhlédl se po místnosti. Většina studentů už byla probuzená a začínali snídat. Byl to vcelku komický pohled. Seděli na svých dekách a spacích pytlech (stoly se včera odnesly a dnes se nikdo nenamáhal s jejich navrácením) a drželi misky s horkou kaší, rozhlížejíc se po ostatních. Malfoy se znechuceně ušklíbl. Doufal, že tohle partizánské ležení bylo vyjimkou a těšil se, že jakmile prokáže svůj zájem o armádu, přidělí mu vlastní pokoj. Byl si jistý, že je jedním z mála, kdo se na dnešní den těšil. Hbitě vstal a začal hledat oblečení. Před ostatními se cítil směšně ve svém zmijozelském pyžamu a nemohl se dočkat, až otevřou dveře a propustí je ven. Ukáže jim jakého schopného bojovníka v něm můžou mít. Až teď si všiml, že Crab a Goyle ještě spí. Hrubě do nich šťouchl. Nemotorně se zvedli a divili se, kde to jsou, s nechápavými výrazy na tupých obličejích. Primitivové, pomyslel si Draco, netrpělivě přešlapujíc přede dveřmi. Vzduch v místnosti začal být vydýchaný. Naštvaně zarazil ruce do kapes. Tohle byla víc jak nekomfortní situace, zvlášť pro něj, zvyklého na pohodlí luxusní zmijozelské koleje, nebo honosného domova.
  Po dlouhé době, která se zdála nekonečná se konečně rozrazily dveře. Smrtijedi velkolepě vešli dovnitř. Všichni byli rázem na nohou a nervózně těkali očima jeden na druhého, plni očekávání a strachu, co bude dál. Byla s nimi samozřejmě Dolores, která která nejprve vedla jakousi motivační řeč. To bylo podezřelé. Milá Umbridge většinou znamenala ještě něco horšího, než když by na ně rovnou začala řvát. Poté byli rozděleni do takzvaných bojovných skupin. Každý smrtijed měl svou skupinu a dostal přidělené místo výcviku. Byli naschvál rozřazeni tak, aby přátelé a ti co se znají nebyli spolu. Hermiona si přála skončit u Snapa, jelikož to přeci jenom byl jejich bývalý učitel a určitě by jí, ani ostatním nijak neublížil. Rozhlížela se po davu žáků a smrtijedů, ale ať se snažila sebevíc, nikde ho nezahlédla. Copak tu vůbec není? Chraplavý hlas zvolal její jméno. Otočila se. Bellatrix ji přivítala svým křivým úsměvem. Hermioně se zatemnilo před očima. Největší noční můra. Byla to přece Ta Bellatrix, co k smrti umučila rodiče Nevila, zabila Siriuse a spoustu dalších. Ta že je má učit? Tak tohle nebude ani trochu dobré. Zachytila Harryho zoufalý pohled, jak odchází se svou skupinou vedenou Luciusem. Místnost se pomalu vyprazdňovala, až zůstalo asi dvacet žáků a Bellatrix. „My zůstaneme tady," znechuceně se podívala na podlahu, kde se povalovaly pokrývky a prázdné misky. „Ukliďte ten bordel." Každý začal poslušně sbírat věci a dávat je na hromady ke dveřím. Nespokojeně mlaskla a mávnutím hůlky bylo vše srovnáno. Bez používání kouzel bylo všechno zdlouhavé a na to teď neměli čas. Každý dostal univerzální hůlku, speciálně přizpůsobenou a chráněnou proti zradě.
  „Můžeme začít. Naším úkolem je vycvičit z vás schopné, věrné a poslušné kouzelníky do armády. Dnes budeme trénovat právě poslušnost. Musíte plnit mé rozkazy za jakékoli situace." dramaticky se odmlčela. „Uděláme si takovou menší ukázku, co říkáte? Grangerová? pojď sem. A ještě někdo.. třeba ty." Ukázala na modrookou dívku, mohlo jí být tak dvanáct. Byly nuceny stoupnout si naproti sobě. „Kouzlo crucio jistě všichni znáte.. Ale byli byste ho schopni opravdu použít? Někdo kdo bojuje na vaší straně dnes, nemusí bojovat zítra.. Napřáhněte hůlky. Přikazuji vám to!"