James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jak se ukázalo, James se k předání svých novinek o Beckettovi dostane až o něco později, protože ho mezitím Elizabeth značně rozptýlila. Dveře se za nimi těsně zavřely, když na něj skočila, vrazila mu ruce do vlasů a přitáhla jeho ústa k jejím.
Trpělivost nikdy nepatřila k Elizabethiným často praktikovaným ctnostem a je pro ni naprosto nesmlouvavá. Tentokrát jsou ještě většinou oblečení a ona na něm pomalu klouže, oči zavřené pro radost. Je naprosto nadšená, že se dokáže tak ovládat, zatímco se James snaží potlačit bezmocné lapání po dechu, které jí dýchá na rty.
Při dalším jídle sebou plácne na lavici vedle něj a vede celou (i když většinou jednostrannou) konverzaci s Fitzem, zatímco Jamese škádlí pod stolem a obratnými prsty ho tahá za kalhoty, aby prozkoumala jeho délku. Upovídaný mladý námořník je rozkošně netečný, pomyslí si. Když si James s otrhaným povzdechem strčí obličej do dlaně a stiskne vidličku v pěsti, Fitz se na chvíli odmlčí, aby se zeptal na jeho zdraví.
James jí náhle srazí ruku a narovná se, než se odstrčí od stolu, vypochoduje z kuchyňky a celou cestu se mračí. Elizabeth na Fitzův dotaz jen pokrčí rameny. ,,Možná to bylo něčím, co snědl." Fitz pochybovačně pozoruje Jamesův převážně nedotčený talíř, ale brzy se vrací ke svému předchozímu příběhu.
Ani ne za pět minut se Elizabeth sama vymlouvá a odchází, jen aby byla přepadena na chodbě. Jamesovi ztmavnou oči chtíčem, když ji zatáhne do kouta a syčí jí do ucha: „Jsi zlobivá. Někdo by tě měl přehodit přes koleno." Její taktní reakcí je otočit se a chytit jeho spodní ret mezi zuby.
To jí vyslouží frustrované zavrčení, když si ji James přehodí přes rameno a nese ji zpátky do její kajuty, aby si připravil výrazně drsnější verzi svého předchozího okouzlení.
Ráda ho tlačí k drsnosti.
Ještě později si ji vezme u zdi v navigační místnosti. Její nápad, samozřejmě. I když je možná netrpělivá, není Elizabeth zbytečně lehkomyslná. Předtím se ujistila, že Jack bude významně rozptýlen jinde.
James se zpočátku vzpírá, úzkostlivý z místa a rizika odhalení, ale Elizabeth si je nyní vědoma jeho velké slabosti pro sprosté řeči a začne tlumeně naznačovat, co přesně chce, aby jí udělal. Pod tak zřetelným náporem dlouho nevydrží, potlačí zasténání, když jeho ústa zakryjí její, a rukama zápolí se zapínáním jejích kalhot.
Možná by ji to mělo vyvést z míry, ale hrozba, že bude přistižena v tak kompromitující situaci, ji dělá o to zoufalejší.
Elizabeth je jedním slovem nenasytná. Chuť jeho kůže, teplo jeho hladových rtů, hříšná dokonalost jeho pohybu v ní. Každou chvíli, kdy se nepropojí, přemýšlí o tom, jak by se to mohlo opakovat. Každá interakce před posádkou je zaplavena podtextem, překypuje příslibem.
