Heart》Yumark [ ✔ ]

『6』

    Druhý den jsem já, Johnny a Ten jeli do dětského domova. Oni teda neví, kam jedeme, ale to snad ničemu vadit nebude.

,, Tak a jsme tady. " zaparkoval jsem na prázdném parkovišti před domovem.

,, Dětský domov ? " otočil se ke mně Johnny s nadzvedlým obočím.
,, Yuto... Nevím jestli je to dobrý nápad. " očima naznačil k Tenovi, který seděl na zadním sedadle.

,, Je to dobrý nápad. " stál jsem si za svým plánem, u kterého jsem si nebyl jistý jestli je dobrý nebo ne.
,, A teď pojďte, chci vás s někým seznámit. " pousmál jsem se a vysedl z auta.

Johnny udělal to samé a Ten po chvíli taky. Společně jsme vešli dovnitř a já ty dva táhl do Taeyongovi kanceláře.

Zaklepal jsem na dveře a po ' dále ' jsem věšel dovnitř.

,, Ahoj Taeyongu. " pozdravil jsem ho s úsměvem.

,, Ahoj Yuto. " pozdrav mi oplatil a podíval se za mě, kde stál Johnny a Ten.
,, Kdopak jdou ti dva ? " zeptal se.

,, To jsou moji kamarádi, Johnny a Ten. " představil jsem ty dva snoubence.
,, Teď prožívají těžké chvíle. " řekl jsem tiše, aby to slyšel jenom Taeyong.

Taeyong je pozdravil a oni mu pozdrav oplatili. No... Jenom Johnny, Ten pořád nemluví.

,, Jaké těžké chvíle ? " zeptal se opatrně, a také tiše Taeyong.

,, Ten před třemi týdny potratil. " vysvětlil jsem mu.

,, Opravdu ? To mě moc mrzí. "

Přikývl jsem.
,, To mě taky. "

,, Ale proč jsi je přivedl sem ? " zeptal se naprosto zmateně.
,, Nebude to pro ně horší ? Vidět děti všude kolem. "

,, Přivedl jsem je sem hlavně kvůli jednomu dítěti. " tak úplně jsem mu neodpověděl a spíš prozradil svůj plán.

,, Kvůli kterému ? " Taeyong nadzvedl obočí a tím tak ukázal svůj ještě víc zmatený obličej.

,, Kvůli-

Než jsem stihl doříct jméno dítěte, o kterém jsem mluvil, ozval se za námi hlásek malého ďáblíka, kterého jsem měl na mysli.

,, Taeyong hyung ? " oslovil Taeyonga, který na něj koukl a já se k němu otočil.
,, Yuto ! " vykřikl nadšeně a přiběhl ke mně.

,, Ahoj Haechanie. " dřepl jsem si k němu a objal ho. On mi objetí oplatil.

,, Kde jsi byl včera ? " otázal se mě s vyšpuleným spodním rtem.
,, Bylo nám po tobě smutno. " dodal.

,, Byl jsem na cestě k vám, ale zavolal mi můj kamarád, který stojí tam u dveří i se svým snoubence a musel jet hned za nimi. " odpověděl jsem mu, proč jsem včera chyběl.

Mí dva kamarádi mně a Haechanovi nevěnovali žádnou pozornost. Nebo to tak aspoň vypadalo.

,, Aha. " přikývl.
,, Stalo se jim něco ? Ten menší kamarád pláče. " poslední větu mi zašeptal do ucha, aby to Johnny a Ten neslyšeli.

,, Ano Haechanie, stalo. " potvrdil jsem mu to.
,, Oni ztratili své miminko, víš. "

,, To je mi líto. " řekl Haechan smutně.

,, To nám všem, ale můžeš jim pomoct. " pousmál jsem se.

,, Co ? Já ? " vykulil na mě oči.

Přikývl jsem.
,, Jdi za tím menším kamarádem a pevně ho obejmu, prosím. " řekl jsem mu co má udělat. Haechan přikývl a pustil se do akce.

Jen doufám, že tohle zabere.

Já se mezitím narovnal a sledoval dění, které si přejí, aby šlo dobrým směrem.

,, Co máš v plánu, Yuto ? " zeptal se mě Taeyong, který byl doposud zapomenut.

Ale může si za to sám, kdyby nestál úplně v tichosti někde vzadu, tak bych si na něj možná vzpomněl.

,, Uvidíš. " odpověděl jsem pouze jedno slovně a sledoval Haechana, který právě objal Tena kolem noh.

Ten se podíval dolů na Haechana a jen na něj koukal. Po očích mu opět tekly slzy proudem.

,, Neplakej. " řekl mu Haechan a zvedl hlavu, aby viděl Tenovi do tváře.
,, Nebo budu taky. " nahodil svůj smutný kukuč.

Ten ovšem nic neudělal, pořád se na Haechana jenom koukal. Malý ďáblík se ovšem nedal, Tena pustil ze svého objetí a natáhl k němu ruce na náznak, že ho má Ten zvednout.

Ten pochopil a Haechana zvedl do své náruče.

,, Jak se jmenuješ ? " zeptal se ho Ten.

A můj plán vyšel.

Pro sebe jsem se usmál a podíval se na Johnnyho, který překvapeně koukal na Tena. Poté se podíval na mě a rty naznačil ' děkuji '. Jenom jsem s úsměvem kývl hlavou a dal sledoval Tena a Haechana.

,, Moje jméno je Haechan. " usmál se a Tenovi utřel slzy.
,, Už neplakej. " rozkázal mu znova.

,, Dobře. " Ten přikývl a zhluboka se nadechl, aby už nebrečel.
,, Kolik ti je, Haechane ? "

,, Je mi pět. " řekl to zase hrdě s úsměvem na tváři.

,, No páni, to jsi velký kluk. " Ten se usmál.

Haechan se zasmál.
,, Máš hezký úsměv. " chytil Tena za tváře a pořád se na něj usmíval.

,, Děkuji. " otočil hlavu na Johnnyho.
,, Adoptujme ho. " řekl odhodlaně.

Johnny vypadal naprosto zaskočeně, ale nakonec kývl.

,, Co to znamená. " zeptal se jich Haechan.

,, To znamená, že si tě bereme domů. " vysvětlil mu Ten a po tváři mu stekla slza.

,, Domů ? " vykulil oči Haechan.

Johnny přikývl.
,, Budeme tví nový rodiče. " upřesnil mu to a Haechan se hned rozbrečel.

,, Děje se něco ? " Ten začal panikařit.
,, Nechceš, abychom si tě vzali ? " zeptal se trochu smutně a už chtěl Haechana dát dolů, ale ten ho pevně objal kolem krku.

,, D-ďěkuji. " vzlykl.
,, M-moc děkuji. " plakal mu do ramene.

,, To my děkujeme. " řekl Johnny a Haechana pohladil po zádech.

,, Miluju tě. " podíval se opět na Johnnyho Ten.

,, Ja tebe taky. " Johnny ho políbil.

A všechno zlé se nahradilo nečím dobrým.

Jsem moc rád, že můj plán vyšel. Vlastně dopadl mnohem líp, než jsem tušil, že dopadne.

No, ale já teď musím jít za svým Markiem.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Náš Johnten pár si adoptuje Haechana 😊

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere