O týden později
Není to úplně týden je to trošku méně, je pátek zítra snad Nik zase příjde. Už mám svou jeskyni docela zútulněnou. Za ten týden jsem si tam přikreslila a dopravila stůl, jednu židli ( nepočítám totiž s tím že bych potřebovala dvě) a dala jsem si sem kuchyň je to taková kuchyň k ničemu, jíst tu nepotřebuju, takže je to spíše na okrasu. Dneska počítám s tím že si postavím gauč a možná televizi ale teda netuším jestli bude fungovat. Začala jsem gaučem nakreslila jsem kartonovou krabici a na ní obrys gauče. Požádala jsem Elementa a před jeskyní jsem našla krabici. Dovláčela jsem jí dovnitř a nožem z minula jsem krabici rozřízla. Vevnitř na mě vykoukli části šedivého gauče. Byl tam naštěstí i návod.
No takže jsem skoro celé dopoledne strávila tím že jsem skládala gauč. Musím uznat že jsem skládala i lehčí stavebnici například takové Lego to byla pohodička oproti tomuhle. Nějak jsem to tedy zvládla postavit a pak jsem to pomocí koleček které to naštěstí mělo dostala na správné místo. Postavila jsem to hezky doprostřed tak kde bývali polštáře, ty jsem teď hodila na gauč a se smíchem se svalila mezi ně a užívala si tu měkkost a pohodlnost.
Nik
Nudím se. Jo skoro pořád se nudím ani si nepamatuji že bych se někdy dříve tak moc nudil. Když jsem se dneska ráno probral v posteli která patřila Zoře vzpomněl jsem si na průchod v jedné ze zdí školy. Viděl jsem jí tam procházet. A když jsem se tak nudil tak jsem si řekl že se tam podívám. Stejně jsem už dříve chtěl zjistit co tam dělala. A proč se tak tak nenápadně plížila.
No takže momentálně stojím před stěnou a čekám co bude dál. Byl tam nějaký nápis se kterým jsem se neobtěžoval. Udělal jsem přesně to co jsem viděl tenkrát dělat Zoru. Nic. Netuším co se stalo každopádně to nešlo, a to jako vůbec ani se to nepohnulo. Pokusil jsem se o to znovu a když to ani teď nevyšlo tak jsem se do toho prostě opřel celou svou silou a trošku jsem do toho i kopnul, zeď pod mou sílou povolila a s rachotem zhroutila (jenom její část ne celá). Udělal jsem tam pěknou díru. Po čtyřech jsem se dostal dovnitř a napřímil se.
Vrrrr co tu chceš?
Musím říct že jsem se lekl hned co jsem se dostal dovnitř a postavil spatřil jsem jaguára v bílé barvě. Jako fakt byla bílá. Nekecám. ,, Neboj v pohodě klidně zase půjdu zpátky jestli chceš." Nabídl jsem mu dohodu.
Máš jídlo?
,,Jídlo?"
Jo jídlo.
,,Fajn tak já jdu pro jídlo."
Řekl jsem a rychle se vyřídil z místnosti kterou jsem si ani nestihl prohlédnout. Dostal jsem se do kuchyně a šel k rohu kuchyně kde mají jídlo vlkodlaci. Vlkodlak jako jaguár ne? Sebral jsem tam kus masa a nějakou slaninu. Vystřelil jsem pryč. Cestou jsem potkal pár spolužáků a Sally s Zackem. Se Zackem jsem si plácnul a Sally se na mě smutně usmála. Úsměv jsem jí opětoval a vyrazil zpátky ke zbořené zdi.
No už jsem si myslel že ses na mě vykašlal. Jo a taky mi tu budeš muset opravit vchod, táhne sem a to nemám rád. Jasné?
,,Jasné."
Tak kde máš to jídlo?
,,Tady." A hodil jsem mu k nohám to co jsem přinesl. Spokojeně si mlaskal a děkoval za dobré jídlo. ,,Můžu se tě na něco zeptat?"
Jo klidně.
,,Znáš Zoru?"
Jo. Je moc milá a taky mi nosila jídlo. Co se s ní stalo? Onemocněla? Dlouho tu totiž nebyla.
ČTEŠ
Chrám Elements
FantasyPokračování Bodnutí štíra Zora přeci jen žije, ale jen napůl. Nik jí může navštěvovat každý den jednu hodinu a Zora tam je v podobě ducha. Nik se snaží za ní chodit, ale škola mu stojí v cestě a tak se schází aspoň co nejvíce to jede. Zora se přeci...