20. Taehyung a těhule

210 17 2
                                    

Taehung's pov:

Zazvonil jsem na dveře a v zápětí se otevřely. Uviděl jsem Jungkooka a usmál se.

,,Nazdárek, tak jsem tady!" vklouzl jsem dovnitř a sundal si bundu. Dneska mám hlídat Olivii. Sice je teprve na začátku sedmého měsíce, ale Jungkook nechce, aby byla sama, když bude on v práci.
,,Kdepak je ta naše-"

,,Sakra, Jungkooku!" ozvalo se z kuchyně a já ztuhnul.

,,Vy dva jste se snad pohádali?"

,,Kéž by sakra," řekl mi a pár vteřin nato zmizel z bytu, jako pára nad hrncem. S polknutím jsem se vydal do kuchyně a viděl Liv sedět u stolu. Otočila se na mně s ne moc pohodovým výrazem. Vypadala naštvaně. Horko těžko se zvedla s držením se za břicho a pomalu šla ke mně. Nevěděl jsem co udělá, dokud mě neobejmula a mně tak spadl balvan ze srdce.

,,Ahoj Tae!" vyjekla nadšeně a darovala mi pusu na líčko. Její rty byly od čokolády a na stole jsem viděl otevřené kyselé okurky. Fuj, tak takhle to teda je. Ty chutě těhotných.

,,Co tady děláš?" usmála se na mě.

,,No, beru hlídání za-" zasekl jsem se, protože se zase začala tvářit, jako před tím. Naštvaně.
,,Jungkooka," vylezlo ze mně pomalu a to už jsem dostal i strach. Otočila se a zase si sedla na židli.

,,Musí mě mít už plné zuby," řekla s plnou pusou čokolády a hned na to se sápala po kyselých okurkách. Já tam jenom stál a koukal s otevřenou pusou. Jak tohle může vůbec někdo dokázat? Teď děkuju Bohu, že nemůžu otěhotnět...

,,To si nemyslím, musel-"

,,Víš co mi řekl?!" vyjekla a kousla si do okurky. Nechci říct, že jsem slaboch ale z tohohle mi bylo trochu zle. Ten prcek má teda chutě.
,,Že jsem náladová," vydechla a znova kousla do okurky. Nebylo pak ticho ani pět vteřin a už stála na nohou a šla k lednici. Vytáhla pro změnu holé těstoviny a nějakou pálivou omáčku. No to si dělá už srandu...
,,Za to ale můžou hormony!" vyprskla a sedla zpátky ke stolu. Konečně jsem dostal odvahu sednout si vedle ní.

,,Podle mně nejsi náladová," řeknu v domnění, že ji to zpraví náladu, ale v tom jsem se šeredně spletl.

,,Ale jo jsem! A nejhorší na tom je ... Že to vím!" prskla a dál si olizovala omáčku z prstů. Neměl jsem co říct, k tomu ani nešlo co říct. Tohle jsem viděl poprvé a myslím, že jako zkušenost do života mi to stačí a taky vím, že rozhodně nebudu chtít děti.
,,Ten prcek mě zničí." vydechla s hlavou opřenou do dlaně. Vypadala, jako by ji natahovalo k pláči a já vůbec nevěděl, co si počít.
,,Stala se ze mně náladová mrcha a-a ... Jungkook mě z-za to nenávidí!" teď už plakala. Seděl jsem tam a nechal ji až se mi zavěsí okolo krku a pláče.

Tak teď už vím, proč tak rychle zmizel a přísahám, že ho zabiju až se vrátí. Pokud se vrátí. Musí se vrátit!

,,No tak Liv, klid," odtáhnu ji od sebe a otřu těch pár slz.
,,Mysli na to, až bude to malé tady," řeknu s úsměvem, ale v jejích očích se objeví strach. Co jsem řekl špatně tentokrát?

,,Myslíš, že to bude bolet?" zeptala se, ale já vážně nevěděl na co se ptá. ,,Ten porod," špitla.

,,Jak to mám asi vědět?" řeknu pobaveně.

,,Já mám strach!" vyjekla a sedla si mi přímo na nohu. V ten moment jsem chtěl, aby byla zase jako před tím. Hubená, protože mi v tý noze právě něco křuplo, pokud to teda nebyla müsli tyčinka v mé kapse. ,,Já už jsem se asi rozhodla, všechno zůstane přesně takhle! Žádný porod!"

I Love You Poor 2 [cz] •JEON JUNGKOOK• ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat