Moje malé tajemství

26. kapitola

Konečně nastal den, na který jsem se těšila a kterého jsem se zároveň obávala. Šlo o můj maturitní ples. Předtím jsme všichni ze třídy společně trénovali předtančení a později i půlnoční překvapení, všechno jsme tvrdě připravovali a teď nastal ten čas.

Seděla jsem a neustále kontrolovala mobil, cítila jsem se nervózně, ale nebyla jsme jediná. Vydechla jsem „Co tak vzdycháš?" zasmála se Lucka a šla ke mně. Naklonila se ke mně a do ucha mi pošeptala „Jsi nervózní kvůli Adéle?"

„Nejsem!" řekla jsem naštvaně „Jen prostě... celkově jsem z toho všeho nervózní, ty snad ne?"

„Samozřejmě, že taky jsem!" pronesla snad dokonce hrdě dívka.

Vydechla jsem „Vypadám době?"

Kamarádka se začala smát o něco hlasitěji a přisedla si ke mně „Vypadáš skvěle, nemusíš se stresovat!"

„Vážně?" pronesla jsem nervózně. Pravdou je, že jsem byla předtím u kosmetičky a kadeřnice, díky kterým jsem byla skoro k nepoznání. Teda já si připadala pořád stejně, ale všichni vypadali překvapeně, když mě viděli.

„Určitě!" stoupnula si „Pojď, za chvíli přijdou lidi!" donutila mě taky vstát a dotáhla mě v rychlosti před schody. Čekala jsem pouze chvíli, než jsem uviděla svoje příbuzné. Pozdravila jsem se s nimi a nechala se párkrát vyfotit, poté jsem je dovedla k našemu stolu. Chvilku jsem si s nimi povídala, ale potom jsem se omluvila a rychle šla ke vstupu. Adéle už tam stála, vypadala nádherně. Měla na sobě černé sako, pod kterým byla bílá košile, a tmavé kalhoty. Působila trochu jako princ a skoro se mi zdálo, že mezi ostatními zářila. Rychle jsem k ní došla „Ahoj..." pozdravila jsem ji.

Přítelkyně na mě chvíli hleděla, než konečně něco řekla „Vypadáš skvěle!"

Objala jsem ji a pošeptala ji do ucha „Vypadáš, jako kdybys byla princ... můj princ..." zrudnula jsem trochu, protože jsem si za ní všimla i ostatních členů party. Rychle jsem od ní poodstoupila a pozdravila se i s ostatními. Natáhla jsem k Adéle ruku, protože jsem ji chtěla držet, ale někdo do mě strčil a probudil mě. Okamžitě jsem schovala svoje paže za záda. Zděsila jsem se toho, že jsem ji málem držela a že mě mohl někdo známý vidět.

„Děje se něco?" zaslechla jsem Týny hlas a rychle na ně pohlédla.

„Nic...nic..." zasmála jsem se tiše „Jen nervozita z maturáku..."

„To je pochopitelný..." odpověděla poklidně.

Ohlédla jsem se na Adélu, dívala se do země. Opravdu mě měla prokouknutou. Vydechla jsem a zatahala ji trochu za rukáv „Nechceš společnou fotku? Nemáš tu mobil??"

Dívka na mě pohlédla a po chvilce se úplně rozzářila „Jasně!" z kapsy vyndala mobil. Usmála jsem se, takhle vypadala mnohem líp. Spolu jen my dvě jsme si udělaly pár fotek, poté i se zbytkem její party. Po chvilce jsem se omluvila a šla rychle za rodiči. Netrvalo dlouho a už jsem se připravovala s ostatními spolužáky na předtančení. Poté následovalo naše maturitní video, které bylo o našem typickém dni ve škole a nakonec konečně nástup. Nevnímala jsem vůbec, co jsem dělala a nakonec jsem si ani nepamatovala písničku, která mi tam hrála.

Následně jsme sbírali penízky ze země do skleničky. Nepřišlo mi to tak špatné, ale náhle jsem se všimla, že mi někdo položil ruku na mou. Rychle jsem zvedla hlavu a všimla si, že mě chytila Adéle. Okamžitě mě pustila a pronesla „Jé, promiň..." dala mi peníze do skleničky a vypadala, že hledá dál. Na tváři se mi udělal obrovský úsměv, který jsem se pokusila schovat. Adéla se tiše zasmála, ale pokračovala. S její pomocí jsem nasbírala penízky docela rychle.

Maturitní ples pokračoval společnou třídní fotkou a následně tancem s učiteli. Pak jsem si dala chvilku pauzu s rodinou, se kterou jsem se dala do řeči, aby se neřeklo, že jim nevěnuju pozornost. Následoval tanec s rodiči, po kterém jsem měla v plánu trávit čas se svojí přítelkyní.

Po konci programu jsem okamžitě šla hledat Adélu. Chtěla jsem si s ní zatancovat ploužák, ze srandy jako kamarádky. Všimla jsem si Týny a Honzy, kteří stáli u baru, ale moje přítelkyně s nimi nebyla„Kde je Adél?" zeptala jsem se jich.

Dívka se usmála „Oh, prý šla s Anetou ven. Anet říkala, že jí není moc dobře..."

Zarazilo mě to, ne že bych nechtěla Adéle věřit, ale Aneta ji milovala „A ty jsi je nechala jít samotné?" pošeptala jsem.

Týna se zarazila „Snad si nemyslíš, že by se mohlo něco..." všimla si mého výrazu a chytila mě za ruku „Dobře pojď! Honzo, počkej tu. Víš, co chci!" naléhala, následně zamířila se mnou ven. Ani jsme si nevzaly kabáty, rychle jsme vyšly z hlavního vchodu. Nestály tam, polknula jsem a rychle se rozhlédla kolem. Zamířila jsem za roh a našla je, jenže to vypadalo, že se zrovna líbaly. Polknula jsem „Našla jsi je?!" zaslechla jsem Týny hlas. Neodpovídala jsem, ale Týna se objevila vedle mě „Co to děláte?!" okamžitě vykřikla.

Adéla Anetu od sebe odtrhla „Není to, jak to vypadá!" řekla rychle.

„A co to teda má být?!" vykřikla její nejlepší kamarádka, ale já nebyla schopna slova. Místo toho jsem se otočila na podpatku a šla pryč.

Co nejrychleji jsem se dostala do salónku pro maturanty. Nikdo tam nebyl, což mě docela potěšilo, vzhledem k tomu, že jsem mohla být o samotě. Potřebovala jsem si všechno v hlavě urovnat a hlavně se uklidnit. V ten den bylo poprvé, co jsem měla make-up a nemohla jsem si dovolit si to rozmazat. V hlavě jsem si říkala, že za to Adéla nemohla, ale potom jsem vždy pomyslela na to, jak ji od sebe odtrhla až, když zjistila, že tam jsme. Do místnosti někdo vešel, jednalo se o jednu moji spolužačku, kterou jsem neměla zrovna v lásce „Jsi v pohodě?" zeptala se mě.

Vydechla jsem a stoupnula si „Jo, jen tam bylo hlučno, tak jsem se tu chtěla na chvíli schovat..." pronesla jsem a šla pryč.

Všimla jsem si Adély před sebou, nejspíš na mě čekala, ale než mi cokoli stihla říct, tak jsem rychle šla od ní pryč. Nechtěla jsem slyšet žádné její výmluvy „Oh tady jsi!" zastavila mně Týna.

Zůstala jsem stát na místě, ale neustále jsem se ohlížela, aby za mnou moje přítelkyně nešla „Jo no..." smutně jsem pohlédla do země, ale potom vážně na dívku přede mnou „Ale teď nechci o tom mluvit..."

„To je mi jasný..." pronesla s drobným úsměvem a dala mi do rukou nápoj „Tady máš na uvolnění! Sex on the beach! Bude to pravděpodobně dost sladký ale..."

Pousmála jsem se a usrkla. Věděla jsem, že tam je alkohol, ale nebyl tam skoro vůbec cítit „Chutná mi to..." pronesla jsem „Já... půjdu za rodiči dobře?"

Dívka přikývnula a objala mě „Nezapomeň, že je to tvůj večer. Tak na všechno zapomeň a pořádně si ho užij..." pošeptala mi do ucha.

Jen jsem přikývnula, a potom se na ni usmála „Díky. Máš pravdu! Každopádně já už se budu věnovat dneska jen rodině, dobře?"

„No pak si zatancujeme po půlnočním překvapení!" řekla vážně, potom se zasmála „Jen já, ty a Honza samozřejmě..."

Přikývnula jsem „To zní fajn..." pronesla jsem a rychle šla k našemu stolu. Po zbytek večera jsem se pokusila zapomenout na Adélu a užívat si jenom s rodinou. S tátou jsem tancovala na kapelu, která tam hrála, pak následovalo půlnoční překvapení, na které jsem se tak těšila, protože jsem si konečně mohla vysvléknout šaty a vzít tenisky. Následně jsem na DJe tancovala prvně s rodiči, a potom si mě přivlastnila Týna, se kterou jsem si užila dost času a která mi pomohla zapomenout na moji přítelkyni a Anetu úplně.

Domů jsem dorazila s rodiči už kolem druhý. Co nejrychleji jsem se dostala do postele, protože jsem se cítila unaveně a docela se mi chtělo spát. Když jsem si lehla, tak jsem slyšela jen dunící hudbu. Přivřela jsem oči a před očima se mi opět objevil obraz Anety a Adély, jak se líbají. Objala jsem polštář cítíc, jak se mi do očí hrnou slzy, a začala jsem tiše brečet. Konečně už to ze mě vyšlo.