Neprofesionální

--23--

Ráno jsem neochotně vstal. Tentokrát jsem byl už zase svůj. S tím alkoholem musím opravdu už přestat. Udělal jsem ranní hygienu, nakrmil Miku a nasnídal se, převlékl a pak vyrazil do práce. Tentokrát jsem si řidiče dělal já sám.

Ráno jsem se probudil s Reizou defacto nastejno, spáchal jsem hygienu a udělal rychlou snídani, o nějakou dobu později už jsme jeli do práce.

Byl jsem tam brzo a proto otevíral první. Šel jsem do své kanceláře a ihned se vrhl do práce. Dneska jsem do toho šel i s chutí.

Dorazily jsme do budovy, kde zatím bylo jen pár lidí. Společně jsme se vydali skrz budovu a rozdělily se až skoro u konce, aby jsme mohli jít každý do své kanceláře.

I přes množství práce mě zajímalo, jestli se mnou stále nemluví. Rozhodl jsem se za ním zajít. Cestou jsem si vzal nějakou i pro něho lehkou práci, abych měl nějaký důvod za ním jít. Zaklepal jsem a vstoupil.

Byl jsem ve své kanceláři a dělal svou práci, po chvíli někdo zaklepal a než jsem stihl dotyčnému cokoliv říct sám vešel dovnitř. ,,Potřebujete něco?"

,,Tak přeci jenom mluvíš." poznamenal jsem a přešel k němu. ,,Je to nedokončená práce, zabere tak max. hoďku." vysvětlit jsem a pak mu jí předal.

,,Komu ta práce byla původně určena?" Zeptám se ho.

,,Jednomu ze tvých kolegů. A teď se dej do práce." řeknu přísně a odejdu. Takže se mnou mluví, ale pouze jako zaměstnanec se šéfem.

Tak proč ji nedodělá on?! Mě přece k ničemu nepotřebuje tak proč mě s tím otravuje?!

Vrátil jsem se ke své práci a pokračoval v tom, co jsem měl rozdělané.

Dodělal jsem tu práci a až teď jsem si všiml, že má být hotová až za měsíc, vážně? Já tady mám práci co má být hotová už dneska a on mě otravoval s tímhle?

Ani jsem moc netušil, co za práci jsem mu dal, ale byl jsem rád, že se mnou bude mluvit alespoň v práci. Zas taková kopa toho nebyla, ale i tak jsem měl, co dodělávat.

Vzal jsem ty papíry a šel za ním. Zaklepal jsem na dveře od jeho kanceláře a po jeho vyzvání vešel dovnitř.

,,Děje se něco?" zeptám se, když vejde a zdvihnu k němu hlavu.

,,Mám to hotové, ale nechápu proč jste mě s tím otravoval, když to má být hotové až za měsíc." Řeknu a položím mu to na stůl.

,,Oh..." No určitě mu říct pravdu nemohu a tak jsem to nějak zakecal. ,,Jelikož jsme se spojili s firmami, bude té práce dvakrát tolik, bude lepší, když budeme pracovat dopředu."

,,Navíc tohle by jste měl pro příště dát úplně jinému oddělení." poukážu na fakt, že se jednalo o naprosto jiné zaměření než mám na práci já.

Měl pravdu, to, že bude dělat práci za ostatní se ve smlouvě nepsalo. ,,Ano, máš pravdu. Dám mu proto tvou práci, aby to bylo fér."

Nechápavě ho sleduju, uvědomuje si, že tímhle docílí tak maximálně toho, že ta práce bude špatně?

,,Udělám to." Nakonec jsem oznámil a tu jeho začal kontrolovat. Akorát jsem si udělat v tomhle nepořádek. Ale... chtěl jsem prostě slyšet jeho hlas. Vědět, že se mnou stále mluví.

Nic jsem mu na to neřekl a odešel k sobě do kanceláře. Nechápu o co mu jde..

Agh! Znervózněl jsem a zachoval se dost nespolehlivě. Nikdy jsem se takhle nechoval, ale nemůžu si teď nějak pomoct. Začal jsem vyřizovat nějaký telefonáty a nadále se věnoval práci.