Pohled Rose.
Když mě táhli do Hamámu tak k nám přišla ta ženská s holí a řekla že mě volá nějaká Sultánka. "Ne já nikam nejdu!" Křikla jsem po ní, ale oni mě tam začali táhnout. "Ne nechte mě pusťte mě!" Křičela jsem celou cestu.
Došli jsme do nějaké místnosti, kde seděla naštvaně nějaká ženská. Podívala jsem se na ní. Pořád jsem nadávala, aby mě pustili. "Přestaň nemluv už!" Křikla po mě ta ženská. Podívala jsem se na ní Prosím pomocte mi, byla jsem unesená a prodaná sem do tohodle pekla, kde chci umřít" Řekla jsem jí. "Nikam nepůjdeš teď jsi majetkem mého syna Sultána Taehyunga a jen on rozhodne co s tebou bude" Řekla mi. "Odveďte ji" Přikázala a mě začali tahat ven z místnosti. "Hloupost já nejsem ničí majetek!" Křičela jsem.
Vyvedli mě ven a po chvíli ke mě přišla ta ženská s holí. Podívala jsem se na ní. "Zabijte mě" Řekla jsem jí. "Mlč ta žena, která s tebou mluvila je JiSoo Sultán matka našeho Sultána" Vysvětlila mi. Zamračila jsem se a ona mě začala strkat někam pryč.
Došli jsme do Hamámu, kde jsem se vyslékla a přišla nějaká ženská s kufrem. Byla to asi doktorka. "Teď vás doktorka po jedné prohlédne a pak se půjdete umýt" Řekla ta mladá žena. Jedna po druhé jsme chodili k doktorce, která nás prohlédla a pak se šli umýt.
Když jsem byla na řadě já vzpírala jsem se, ale nakonec mě prohlédla a já se šla umýt. Seděla jsem na stoličce a nechtěla jsem se umývat. Přišla ke mě MinHee. "Rose umy se tady nám opravdu nic nehrozí" Řekla mi. Podívala jsem se na ní. "Jak to můžeš vědět vždyť jsme tu nic neviděli" Odsekla jsem. Sklonila hlavu "Rose všichni tu nejsou zlí" Řekla. Přišla k nám ta mladá žena. "Co je?" Zeptala se nás. Ani jedna jsme nic neřekla. "Umývejte se" Přikázala nám. MinHee odešla a já se podívala na tu ženu. "Jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se jí. "Nigar galfa" Odpověděla mi. Usmála jsem se. "Teď už se umy za chvíli se půjde spát" Řekla a odešla. Začala jsem si lít na hlavu vodu a pak se začala umývat i když se mi nechtělo.
Když jsme všichni byli umytí nás dovedli zpátky, kde nás třídily. Byli tam už nachystané matrace s peřinami a polštáři. "No tak honem dívky běžte!" Popoháněla nás Nigar. Každá jsme si stoupla k jedné matraci. "Teď se převlékněte a běžte spát ráno vás čeká škola" Řekla Nigar Galfa. Všechny holky si vzali košili, která ležela na peřině a začali se oblékat. Já vzala košili a hodila ji na zem. "Tohle si neobléknu!" Křikla jsem. Všichni se na mě podívali. Přišla ke mě ta paní s holí. "Okamžitě to zvedni" Řekla. Neodpovídala jsem jí. "Dělej co ti říkám!" Křikla po mě a shodila mě na kolena. "Au!" Řekla jsem a podívala jsem se na ní. Ona se zamračila a odešla. Vzala jsem si košili a stoupla si. Přišla ke mě Nigar a vzala si mě stranou.
Když jsme byli dál od dívek jsem se na ní podívala. "Rose přestaň vyvádět a podaří se ti dobře. Sultán Taehyung je laskavý muž. Má manželku MinHee a syna Donghyuna" Řekla. "Co tím myslíš, abych poslouchala?" Zeptala jsem se jí nechápavě. Nigar si povzdechla a podívala se na mě. "Za prvé Poslouchej a uč se, za druhé když okouzlíš Sultáne a navíc mu porodíš syna stane se z tebe Sultánka" Řekla a já se na ní překvapeně podívala. "Chápeš bude z tebe Rose Sultán" Řekla a usmála se a já přikývla "Ano chápu" Odpověděla jsem a zasála se. "Udělám vše co jsi mi řekla" Řekla jsem a podívala se na dívky, které už leželi. Nigar odešla a já se vrátila ke své posteli. Přišla ke mě MinHee "Co ti řekla?" Zeptala se mě. Podívala jsem se na ní "Nic jen mě pokárala" Odpověděla jsem a oblékla si košili. Potom jsme si obě lehli. Leželi jsme vedle sebe.
Slova: 658
ČTEŠ
Můj Sultán
FanfictionJsem otrokyně, kterou unesli Tataři a chtějí ji prodat do sultánského paláce. Mojí matku, otce, mojí mladší sestřičku i mého snoubence ty všechny zabili. Čti dál ať se dozvíš jak to dopadne s otrokyní