Kapitola 4

105 6 0
                                    

Když došel k mojí lavici sklonil se ke mně a zeptal se ,,Můžu si sednout za tebe?" nechápala jsem, proč se mě ptá, ale z blízky byl ještě hezčí.

,,Jo klidně." jsem mu odpověděla, usmál se na mě a posadil se. 

Další hodiny šly v klidu. 



Když zazvonilo na poslední hodinu, začaly jsme se s Gyu-ri balit ,,Půjdeme spolu na oběd?" zeptala jsem se jí.

,,Dneska nemám ve škole oběd, zapomněla jsem si to ještě domluvit." protočila jsem oči u Gyu-ri mě už to ani nepřekvapovalo. 



Už pár minut jsem se bloudila po chodbách a hledala jídelnu, pak se za mnou ozval nějaký hlas ,,Hledáš něco?" když jsem se otočila, stál tam Ji-wook.

,,Nevím, kde je jídelna." uchechtla jsem se, on se usmál a ukázal prstem ,,Na konci chodby doleva a pak zase doleva, pak už to nepřehlédneš." 

,,Díky." odpověděla jsem mu a šla tím směrem. Nakonec jsem to našla. 

Když jsem šla s táckem s jídlem nevěděla jsem, kam si sednout, pak jsem tam uviděla docela prázdný stůl u kterého seděla jen jedna holka. 

Přišla jsem k ní blíž a zeptala se ,,Můžu si vedle tebe sednout?" ona jen kývla. 

Po pár minutách nakonec promluvila ,,Ty jsi tady nová? Přistěhovala jsi se tu?" usmála jsem se, že něco řekla.

,,Jsem tu jako výměnná studentka ještě s jednou holkou." zase jenom kývla. 

,,Jsem Mi Myung-sook" a podala jsem jí ruku, chvíli na ní koukala a pak jí přijala ,,Já jsem Kim Kun-soo" a konečně se na mě i podívala.



Po škole jsem udělala pár úkolů, které jsme dostali. Zavolala jsem taky babičce, ať se nebojí a potom i Min-hee. Zněla šťastně, asi se jí fakt líbilo v Itálii. 

Až jsem se všemi dovolala, všimla jsem si, že venku už se stmívá, tak jsem se oblékla a šla někam zase na večeři. 



Když jsem se vracela z restaurace, všimla jsem si takového malého hřiště za naší ubytovnou. Sedla jsem si tam na houpačku a jen tak se houpala a přemýšlela. 

Po chvilce jsem uviděla Gyu-ri, chtěla jsem na ní zavolat, ale nešla sama, vedle ní šla nějaká dívka, zdá se mi, že s námi chodí i do třídy. 

Zasmála jsem se nad tím, že se tolik bála, ale nakonec si našla kámošku. Vytáhla jsem si sluchátka a houpala se dál s hudbou v uších. 



Po hodině mi pípl mobil, že dochází baterka, když jsem se otočila, dostala jsem málem infarkt, někdo vedle mě seděl.

Výměnná studentkaKde žijí příběhy. Začni objevovat