Aslanova Čarodějka

II.

Druhý den brzy ráno jsem vyrazila procvičit si lukostřelbu. Tábor byl na tomto místě už nějaký ten měsíc, tak jsem si stihla pověsit po okolí na stromy terče. Pískla jsem na prsty a do pár minut se u mě objevila moje kobyla Meleylia. Je krásně černá jako nejčernější noc. Na záda si hodím toulec se šípy do ruky si vezmu luk a vyskočím jí na hřbet. Patami ji dám pokyn k jízdě.

Trefuji jeden terč za druhým a vždy přesně do středu. Tuhle trasu dávám i po slepu. Končí dole na louce u terčů vystavených k tréninku. Všimnu si dvou dívek stojících u prvního terče, proto si neodpustím jeden psí kousek.

Nachází se tam jedna vysoká překážka, proto popoženu Meleyliu rychleji a při jejím výskoku namířím na střed terče a trefím jej.

Dojedeme poklusem akorát k sestrám.

,, Wow. To bylo úžasný. "

Ohromeně se na mě podívá Lucinka a trošku pootevře pusu.

,, Díky Lucinko."

Usměju se a slezu z koně, kterému se teď začne věnovat Lucinka. 

,, Jak to děláš? "

Zeptá se se zvědavostí Zuzka. Její šíp totiž terč minul. Není se čemu divit, když střílí poprvé. 

,, Pojď ukážu ti to."

Pobídnu ji směrem k terči a vytáhnu si šíp. 

,, Prvním bodem k úspěchu je správný postoj, dalším dobré míření a posledním je důvěra v sebe a ve svůj luk. "

Jak mluvím ukazuju jak to má vypadat. Na poslední chvíli, kdy vystřelím, tak otočím hlavu. Jak jinak než trefím přímý střed, takže zase předvádění dalo by se říct. 

,, Zkus to."

Pobídnu ji a všimnu si v prvním terči také hozené dýky přímo ve středu.

,, Páni, dobrý hod Lucinko. "

Pochválím Lucinku, která se po mých slovech začne červenat a začnu se soustředit na Zuzčin postoj.

,, Loket dej níž, nohy víc od sebe a luk si dej trochu blíž k sobě. Šíp víc napni ať letí rychleji. Přesnost je potom zaručenější. No... a teď střílej."

Poupravím ji postoj a následně když vystřelí trefí přesně. 

,, Skvělé, tak znovu."

Střílíme celé odpoledne a navzájem se s dívkami sbližujeme. Jsou opravdu skvělé. Už je to dlouho co jsem mluvila naposledy s lidmi.

Jenže naší pohodičku, kdy zrovna učím Lucinku základy obrany, musí přiběhnout kentaur oznámit, že si Jadis vyžádala audienci u Aslana.

Stála jsem kousek od sourozenců u Aslanova stanu. Má drahá sestra se nesla na obrovských nosítkách. 

,, Jadis, právoplatná královna Narnie a císařovna Osamělých ostrovů poklekněte! "

Vykřikuje nepříjemným hlasem skřet. To určitě prej právoplatná. To Aslan je pravý král ne tahle ledová mrcha. 

,, Vykřikuješ nesmysly skřete! Tvá paní není právoplatná královna! Nikdy jí nebyla a taky ji nikdy nebude." 

Zakřičím nenávistně na skřeta a hodím vražedný pohled na mou sestru.