Altarion III. - Vzestup Impéria - //Thradnuil FF//

Bitva o Altarion - část III.

Hleděla na město pod sebou. Tak moc by si přála bitvu zastavit, bylo již pozdě. Jak řekla Dorm, tak to bylo. Ona sama byla pro lid mrtvá, kdyby se jim teď ukázala, jen tak, měli by ji snad za blud, za kouzla a přeludy čarodějů, ona sama na to byla teď velice malá paní. S hlubokým, smutným nádechem sledovala dění před sebou. Kdyby se mohla alespoň účastnit toho všeho, pomoci bojovat, ovšem to jí její zranění nedovolilo. Znala řešení, doufala v něj. Věřila, že kdyby jí něco nebo někdo zajistili pozornost, mohla by se tak odhalit a ukázat se světu, ve stínu toho magického, prastarého tvora, který byl i v jejich království považován za váženou legendu, zlatý drak. Ovšem kde byl, to netušila.

Thranduil běžel hradem a hledal královnu. Chvíli mu trvalo, než ji našel. Rozrazil dveře a vstoupil do místnosti. „Za celý svůj dlouhý život jsem ani jednou nezažil, že by král nebo královna sledovali boj z okna," ušklíbl se a odhalil tak své dlouhé špičáky. „Možná právě to je důvod, proč ve vaší zemi vládne rada a ne vy, královno Calanthee. Pokud to nezastavíte vy, udělám to já sám a líbit se vám to nebude."

Při prvním pohledu na krále se okamžitě zhrozila, ale jakmile jí došlo, že se jedná o Thranduila, nejspíš jen využívajíc své magie, trochu se uklidnila. ,,Je tu možnost, jak to zastavit, já to udělat nemohu, na to je můj lid až moc omámený bojem." Opět se od něj odvrátila, ale nakonec jen otočila hlavu přes rameno. ,,Sežeňte svého zlatého draka, pokud to může někdo zastavit, bude to on," pověděla tiše.

Zadíval se a na ni a přešel k oknu. „Nebudu riskovat, že znovu ztratím syna. Buď to zastavíte vy, nebo vytáhnu do války proti vašemu vojsku i s elfy z Hvozdu a věřte mi, že to je porážka, ze které se vaše království nevzpamatuje. Promyslete si to, Calanthee. Když se pořád budete spoléhat někoho jiného, nikdy z vás dobrá královna nebude. Musíte umět vládnout. Ne to nechat na ostatních, ale vládnout sama. Dříve, nebo později to znovu totiž použijí proti vám."

Jen se ušklíbla a zlehka se zasmála. Pak se otočila na krále. ,,Nevím, v jakém světě žijete, jak to vypadá u vás, tam, odkud pocházíte, ale tohle není váš svět, tohle je něco jiného. A takhle to tu zkrátka chodí. Království Nera, Altarion, Navari a další, jež se na Bílém kontinentu nacházejí k sobě nikdy nenašly cestu sami, vždy se o to musel postarat vladař a jeho rada," odmlčela se. ,,Tady vše funguje jinak. Nemůžete mě osočovat z toho, že jsem špatnou královnou, když nemáte ani potuchy o tom, jak naše království, mé království funguje. A mé království v bitvách funguje tak, že se během války veškerá pravomoc předá generálům," pohlédla opět z okna.

„Stačí mi, že vím, jak fungoval Altarion, když vládl Arden místo královny. Ale jak chcete. Půjdu to vyřídit po svém," zavrčel a vydal se pryč. Nepošlu Lea do bitvy jen proto, že královna neumí bojovat a vše nechává na ostatních. To v žádném případě. Zamířil na nádvoří, kde předtím zanechal Dorm, snažíc se ji najít.

Dorame už ale na nádvoří dávno nebyla. Probíjela se skrz ulice Altarionu, snažíc se bránit svůj lid. Po chvilce ji ale do očí uhodila postava muže, čaroděje, jež by měl být v žaláři! Nasupeně si odfrkla. ,,Hej!" zvolala za ním a s mečem připraveným k útoku, se k němu rozeběhla. Bylo jí jedno, že jí nyní mohl svou magií ublížit, teď chtěla zkrátka zabít toho, kdo za to vše mohl.

Ohlédl se za hlasem a ušklíbl se. Poslal proti ní kouzlo, které ji odhodilo několik metrů dozadu. „Copak, dračice? Chceš se mnou snad bojovat? Na to nejsi dost silná. To by zvládl maximálně tak král ve své temné podobě," díval se na ni. Neměla proti němu šanci, to věděli oba. Byla jen naštvaná.

Náhle si ale vzpomněla na to, že i ona dokáže být temná, že přece král jí předal něco, co v sobě nosila teď i ona. Namáhavě se zvedla ze země a pohlédla na něj. ,,Doslova si zahráváš s ohněm," zavrčela proti němu a nechala temnotu uvnitř sebe vyjít na povrch. Její oči zrudly, konečky prstů a vlasů zčernaly, a jako kdyby toho nebylo málo, napůl povolala svou dračici, takže její tělo teď žhnulo jako samotné, ohnivé peklo. Posílená tím vším se opět rozeběhla proti čaroději, tentokrát ale v temných dlaních pomocí svého vnitřního ohně sjednotila žhavou kouli, kterou proti čarodějovi vrhla.