~ Stracené číslo 8 ~ /FF- Five Hargreeves

Vzpomínka

(Jedna věc co jsem nenapsala o Y/N,sice byla dcera jednatelky,ale bydlela v TUA aby se naučila ovládat svoje schopnosti,ale potom tě jednatelka z TUA odnesla a vymazala ti vzpomínky na TUA,ale když pětka přišel na komisi z Apokalipsy tak jsi si na něho vzpoměla a byla si rada že žije,ale ostatní si nepamatuješ,a ani TUA si na tebe moc nepamatuje..)
✨😂VZPOMÍNKA😂✨
(Grace vás zavolala na snídani,a vy jste hned museli přijít dolu,sedli a každý něco dělal,Klaus si balil trávu,luther se zamilovaně Koukal na Allison a ona na něho,Diego něco řezal do židle,Ben si četl a já s pětkou jsme se na sebe koukali a doufali že nás nechá odejít dřív...pětka najednou zapíchl nůž do stolu a já se ho lekla a chytla ho za ruku)
Táta- číslo pět?
Pětka- mám otázku.
(Já hned věděla o co jde s tak jsem řekla)
Y/N- pětko ani na to nemyslí...
Táta - touha povědět je chválí hodna ale znáš pravidla,při jídle se nemluví,přerušuješ Herr Carlsona!
(Pětka odhodil jídlo a já už věděla o co jde s doufala že se to nestane,protozě my o tom pětka říkal..,)
Pětka- CHCI KONEČNĚ CESTOVAT ČASEM!
Y/N- Pětko prosím ..
Táta- NE!
Pětka- jsem připraveny!trejuju každý den skoky prostorem jak si chtěl
(Teleportoval se k otci)
Pětka- VIDÍŠ?!
Táta- skoky prostorem jsou vanalní ve srovnání s nástrahami cestování časem.skákat prostorem je jako sklouznout se po ledě ale cestování časem my spis připomíná potopení se do ledové vody , ze které se vynořiš jako žalud.
Pětka- to nechápu?!
Táta- a proto nejsi připraveny
(Pětka se na me koukl a já jen zavrtěla hlavou aby nedělal a šel jsi sednout)
Pětka-já se nebojím!
Táta- o strach nejde,škol muže ovlivnit tvé dělo s dokonce i mysl,je to příliš nepředvídatelné.tak a teď ti zakazují o tom mluvit!
(Pětka se na me koukl a utekl ven a já se zvedla a utekla za jim.)
Táta- ČÍSLO PĚT! ČÍSLO 8?!NEPUSTIL JSEM VÁS!
(když byl pětka venku tak jsem na nej zakřičela)
Y/N- pětko! Stůj prosím!!PĚTKO PROSÍM!!
(Pětka se zastavíl a otočil se ke mně)
Pětka- stojím..
Y/N- petko prosím zůstaň se mnou,víš že to bez tebe nedám!
Pětka-Tak pojď se mnou?
Y/N- Já..nevim...
(Pětka mě chytil za ruce a řekl)
Pětka- Ty se bojíš viď?
Y/N - Jo!
Pětka- paní..člověk si mysli že mu jedna osoba věří a nebojí se s nim a koukej,přizná že se boji..
Y/N- co?jak jako ze ti nevěřím?!
Pětka- teď si to přiznala?!Nikdy si my nevěřila,chtěla jsi jen abych zůstal a poslouchal zkurvený povely mojeho otce?!
Y/N - to jako fakt?!teď se chceš hádat?!
Pětka- Jedinej kdo se chce hádat jsi ty!
Y/N - tak zůstaň!klidně na tebe nepromluvim ale chci aby si zůstal!!prosím!!
(Pětka viděl že se my chce brečet s tak mě objal)
Pětka - Y/N pojď se mnou ,přísahám že na tebe dam pozor!!
Y/N - pětko..promiň a-ale já nemůžu...
Pětka- to jsem si mohl myslet...
( a než jsem stihla říct že půjdu,tak už tam nebyl...Mě se prolomily nohy a dostala jsem záchvat breku,chtěla jsem se teleportovat pryč ale nešlo my to,potom ven vyběhl Klaus a objal mě a skusim ně uklidnit...)
✨konec vzpomínky✨
(Když jsme si uvědomila,že pětku znám od malička,a to samé jeho rodinu tak jsem zamrzla...protože se my v tu chvíli vrátily vzpomínky na vše z TUA,na to co nám otec prováděl a především na sourozence...bylo my strašně líto že jsem si na ně nepamatovala...)