Koťata

33 7 0
                                    

Zmijí otevřel oči. Prudké sluneční světlo ho praštilo do očí. Rozhlížel se aby zjistil kde je. Ležel u pole a vedle něj Havranka. Zmijí jí olízl hlavičku.
Ahoj Havranko. Zašeptal jí do ucha. Havranka zvedla hlavu a pozdravila ho. Společně si umyli kožíšky. Musím jít... Řekl po chvilce Zmijí. Tak příště... Odpověděla Havranka a zmizela v poli.

Zmijí se loudal lesem poblíž obydlí dvounožců. Byl schovaný v keři a bedlivě sledoval plot poblíž lesa. Z plotu seskočila kočka. Byla stříbrně mourovatá a měla fialový obojek. Statečná kočka... Pomyslel si Zmijí. Domácí kočka pomalu šla do lesa. Zmijí se plížil za ní. Ukryl se do podrostu. Domací kočka se přikrčila do loveckého postoje a užuž chtěla skočit po nějaké kořisti tak Zmijí vystoupil z keře a kořist schválně vyplašil prasknutím větvičky. Co si myslíš že děláš?! Zasyčel Zmijí. Lovíš na mém území a navíc jsi domácí mazlíček. Ti mají žrádla dost! Naštvaně syčel.
Ale..já si šla jen trochu zalovit... Dotčeně na Zmijího upřela své modré oči. Tady je už tak kořisti málo a ty nám ji ještě kradeš? Zeptal se posměšně. V tu chvíly na něj domácí kočka skočila a zakousla se mu do ucha. Zmijí reagoval rychle. Vyrazil kočce dech a přitom ji vyhodil do vzduchu. Kočka s žuchnutím dopadla na zem. Zmijí k ní přišel a přitiskl jí tlapku na hlavu. Jsi docela odvážná... Uznal. Ale mohlo tě napadnout že nade mnou nevyhraješ! Zavrčel.
Omlouvám se...jen... Kočka se mu rychle vykroutila a vydala se na útěk. Zmijí ji dohnal a zabořil jí drápy do ramene. Kočka sebou bolestí škubla. Jak se jmenuješ? Zeptal se opovrživě Zmijí.
Jsem..jsem Díšťka. Vykoktala ze sebe. Díšťka.. Opakoval si sám pro sebe Zmijí. Dobře Díšťko... Nechám tě jít...ale už nikdy! Nikdy tu nebudeš lovit, nebo to s tebou nedopadne dobře... Zasyčel a pustil kočku. Díšťka se rychle vyškrábala zpátky na plot a zmizela v obydlí dvounožců.
Zmijí se svižně vracel zpět do tábora.
Zmijí, máš jít do doupěte za Laní hvězdou. Oznámil mu Pruh když se vrátil do tábora. Zmijí poslechl.
Laní hvězdo? Zavolal a nakoukl do velitelského doupěte.
Pojď dál. Řekla mile Laní. Zmijí vkročil a posadil se před ni.
Co potřebuješ? Zeptal se.
Přišel jsi o svého prvního učedníka. Začala Laní.
Myslíš že by jsi zvládl výcvik kotěte tvé sestry? Zeptala se ho.
Oni se mají stát učedníky? Zeptal se.
Ne. Až za dva úplňky.
Aha. Klidně si jedno kotě vezmu na výcvik.
Dobře. Odpověděla mu a uchem naznačila že může odejít. Zmijí vyšel z doupěte, vzal si úlovek a sedl si do stínu.
Ahoj. Máš jít se mnou na hlídku. Objevil se před před ním Šedín.
Fajn. Půjdu. Odpověděl mu a vydal se k východu z tábora.
Šli podél hranice kde se setkával s Havrankou.
Cítíš to?! Vyhrkl Šedín.
Co?
Je tu pach tuláka! Prskl.
Zmijí zavětřil. Ucítil sladkou vůní Havranky.
Máš pravdu. Půjdu se tam podívat. Ty běž napřed, doženu tě.  Pověděl Zmijí a šel k poli.
Havranko? Zavolal tiše.
Ahoj Zmijí! Zavýskla Havranka, která se právě vynořila z obilí.
Ne tak nahlas. Upozornil ji.
Tak ráda tě vidím. Vrněla. Zmijí jí olízl na rameni.
Dlouho jsem tu nebyl. Promiň.
V pořádku. Zavrněla.
Mám hlídku. Musím jít.
Dobře, kdy se zase sejdeme?
Třeba za čtyři východy slunce. Při svítání. Slíbil jí a odešel. Havranka se za ní dívala dokud nezmizel v lese.

Uběhli čtyři východy slunce a zrovna svítalo. Všechny kočky v táboře ještě spali a tak se Zmijí vyplížil z tábora a uháněl mimo své území. Když už viděl pole plné obilí zpomalil.
Havranko kde jsi? Zavolal.
Tady. Ozvalo se.
Zmijí se trochu otočil a viděl Havranku jak leží u stromu.
Děje se něco? Zeptal se zájmem.
Ne. Jenom... Odpověděla vyčerpaně Havranka a ouškem naznačila Zmijímu aby přišel blíž. Zmijí k ní došel a Havranka odkryla svůj ocásek od svého těla. Zmijí strnul. U jejího těla se choulili čtyři malé kuličky. Havranka slabě zavrněla. Zmijí nebyl schopný slova.
Máme koťata. Řekla nakonec něžně Havranka. Zmijí se zachvěl radostí a lehl si vedle ní.
Jak se budou jmenovat? Zeptala se po chvíly. Zmijí chvíly přemýšlel a pak řekl: Tohle bude Dřívka. A ocasem ukázal na jedinou kočičku mezi koťaty. Havranka radostně kývla a řekla: Tenhle bude Uhlíček. A dívala se na černé koťátko. Společně se podívali na hnědé, mourovaté kotě a dohodli se že ten bude Žaluďáček. Nakonec zbývalo zrzavé koťátko.
Tenhle se bude jmenovat Plamínek. Dokončil Zmijí a jemně olízl zrzavému kotěti hlavičku.

Tak. Koťata jsou na světě XD!
Nevím jako dlouhý ten příběh ještě bude...
Už mám nějakou tu představu o konci, ale nevím nevím😕

Temné proroctví - ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat