Dcera Starka

3.konečně normální život

Ráno jsem spala asi do půl dvanácté. Možná bych spala i déle, ale probudilo mě hlasité klepání na mé dveře. Sedla jsem si na postel, protřela si oči a ospalým hlasem jsem řekla "Dále". Do pokoje vešel Peter. "Dobré ráno" řekne trochu nervózně. "Dobré" odpovím a kývnu na něj hlavou. Pomalu a celkem nervózně se přibližoval k mé posteli. Vůbec jsem nevěděla proč přišel, nic si ze včerejška nepamatuju:). Sednul si na mou postel a spustil "Hele Kat, to co jsi včera řekla..noo em je to pravda? Byla jsi totiž celkem opilá, tak nevím, jak to mám brát" řekl a já na něj jenom zírala. "Emm můžeš mi j-jenom připomenout, co přesně jsem řekla? Nejsem na alkohol zvyklá, takže si skoro nic nepamatuju" řekla jsem celkem zmateně. "No víš, hráli jsme pravda nebo úkol a Wanda se tě zeptala, kdo ti v té místnosti přijde nejatraktivnější, no a ty jsi ř-řekla m-mě" když tohle řekl, tak jsem na něho vykulila oči a cítila se dost trapně.
"Hele Petere já vím, že se známe den, ale už od prvního pohledu jsi mě vážně zaujal nejvíce" řeknu pomalu a stydlivě. Peter na mě hodí takový krásný upřímný úsměv a řekne "Noo víš, mi se taky dost líbíš, ale je pravda, že se známe jenom den." řekne trochu smutně, ale pořád se na mě usmívá. V tu chvíli mi vletělo snad tisíc motýlů do břicha."Hele zkusila bych nám dát nějaký čas na to, aby jsme se více poznali a potom to třeba zkusili nebo tak" řekla jsem a usmála se."Nejsem vůbec proti!" řekne a tvář se mu rozzáří. Objala jsem ho a najednou slyším ze zdola "oběd je na stole!" zakřičela nejspíš Papper. "Prosím tě, řekni jim dole, že za chvíli dojdu, že se jen převlíknu" řekla jsem a Peter na mě kývnul a odešel. Tohle jsem na sebe hodila...

MILUJU obrovské oblečeni! No nic, sešla jsem dolů a zastavím "Vážně máme na oběd pizzu?!" řekla jsem celkem zaraženě a zároveň překvapeně. "Zlato, myslím, že dneska nebude NIKDO schopný něco uvařit. Vadí ti snad pizza?!" vybalí na mě Papper. "Ne dobrý klídek! Tohle je úžasný jídlo" řekla jsem a vrhla se k jídlu. Ani jsme se neobtěžovali sedět u stolu. Každý jsme si vzali pizzu a společně si sedli k televizi. Samozřejmě by se to neobešlo bez hádky o tom, na co se budeme dívat. Mně to bylo úplně jedno, protože jsem poprvé bylo s moji (rodinou když to tak řeknu) pohromadě a užívala společný čas. Po jídle jsem pořád seděla v obýváku a koukala na telku. Najednou si za mnou sedl táta a řekl "No tak, když se už o tobě ví, tak jsem ti zařídil to, že budeš chodit s Peterem do školy." řekl a usmál se na mě. "Páni! díky moc tati!" usmála jsem se a pevně ho objala. Ne jen kvůli tomu, že budu chodit do školy s PETEREM, ale i kvůli toho, že budu konečně chodit do normální školy! Já totiž měla celou dobu školu doma a věřte mi, není to nic super:) Ale pak jsem si to uvědomila "SAKRA DNESKA UŽ JE NEDĚLE!" řeknu si v hlavě. Rozběhnu se do pokoje a začnu opět panikařit. Rozhodla jsem se napsat Peterovi, jestli by nešel do školy se mnou.
CHAT MEZI KAT A PETERM:

Kat: Ahoj Petere👋🏼 Doufám, že neruším. Já jen, že táta zařídil, že budu chodit s tebou na školu, tak jestli by jsi zítra nešel se mnou do školy a ukázal mi cestu a taak.😅

Peter: Ahoj👋🏼 Vůbec nerušíš☺️ To je super že to Pan Stark zařídil! Rád s tebou půjdu.😁 Tak zítra v 7:35 před Avengers Tower jo?

Kat: Faajn😆 děkuju moc! Tak se zatím měj☺️

Peter: okk😄 nemáš vůbec za co! Zatím👋🏼

Fajn, tak tohle bych měla, řeknu si a najednou se ozve ťukání na dveře. "Dále!" řeknu a dveře se pomalu otevřou. "Ahoj zlato, nechceš zítra hodit do školy?" vejde táta do pokoje a zeptá se.  "Ne, to je v pohodě, už jsem domluvená s Peterem, že půjdeme spolu" řeknu a usměju se.
"Dobře, tím líp pro mě" řekne a uchechtne se. Táta odešel a já se podívala na hodiny "co?! To už je 7?!" řekla jsem si dost zaraženě. Už se mi nic nechtělo dělat, tak jsem vzala noťas a koukala na netflix. Po nějaké době jsem to vypla a šla se vysprchovat, vyčistit zuby, převlíknout do pyžama a takové věci. Hned jak jsem zalehla do postele, tak jsem usla.

Taak jo! Máme tu další☺️ Doufám, že se vám líbí😅 Teprve se do toho dostávám no🤷🏽‍♀️