Výměnná studentka

Kapitola 11

Jdu směrem k pekárně, jsem hodně nervózní, protože to je můj první den v práci. 

Moje kolegyně mi všechno vysvětlila, nebylo to zas tak náročné. Měla jsem už za chvíli zavírat obchod, ale ještě dobíhal poslední zákazník.

,,Počkejte!" doběhl ke mně a zarazil se ,,Myung-sook?" jen jsem se usmála ,,Ahoj Hyung-soo, copak chceš?" nebyla jsem si tím jistá, ale zdál se mi trochu červený.

,,Šátečky mi dej." řekl a pohledem se mi vyhýbal ,,Dva, že?" jen kývl. 

,,Děkuji." chtěl odejít, ale zpátky se na mě otočil.

,,Kdyby se učitel zítra na mě ptal, kde jsem, tak řekni, že kvůli rodinným záležitostem jsem pryč, dík." řekl a vystřelil z pekárny dřív, než jsem stačila něco říct.

♡

Doma jsem si lehla do postele a napsala další, už třetí esemesku Min-hee, pořád mi neodpovídala. 

Když jsem usínala, uvažovala jsem jaké má Hyung-soo rodinné problémy a proč chtěl zrovna po mně, abych ho omluvila.

♡

,,Dneska chybí jen Hyung-soo? Nevíte, co s ním je?" zeptal se učitel a já chvíli váhala, ale nakonec jsem se přihlásila.

,,Jel pryč kvůli rodinným problémům." špitla jsem a třída se na mě s údivem podívala a učitel si sám pro sebe zopakoval ,,Rodinné problémy?" zdálo se mi, jakoby mu to přišlo podezřelé. 

Na obědě jsem opět seděla s Kun-soo ,,Jak to, že jsi omlouvala Hyung-soa?" zeptala se mě a já se na to pousmála.

,,Proč se culíš?" zeptala se mě ,,Líbí se mi, jak jsou všichni z toho šokování a řeší to." a zase jsem se zasmála ,, A mi to povíš?" udělala na mě psí očka.

,,Jak bych nemohla. Včera se stavil v pekárně." řekla jsem s úsměvem ,,Tak to musel koukat, když tě tam uviděl." zasmály jsme se ,,Jo. A přitom mě požádal, jestli ho neomluvím." jen kývala.

,,Nepotkáváš se s ním teď nějak často?" při této otázce jsem se možná trochu zčervenala, protože jsem si vzpomněla na ten den ve třídě. 

,,Ne." odpověděla jsem a ona se zasmála ,,On se ti líbí?" culila se na mě ,,Co?! Ne!" vyjekla jsem na ní. 

Smála se dál ,,Jasně." probodla jsem jí pohledem. 

Když jsme se zvedaly všimla jsem si, že Ji-wook sedel přímo za mnou, zvedl se v tu samou chvíli a koukal se na mě. 

Nedokázala jsem poznat, jakým pohledem se na mě díval. 

Když jsem šla domů, někdo na mě zavolal ,,Myung-sook!"