Narušitel

„Pane, prosím, probuďte se." Rozezněl se místností příjemný mužský hlas v tónině a intenzitě, která Tonymu pronikla do hlubokého snění a vytrhla jej do omámeného polospánku.

„Jarvisi, jestli nehoří, tak přísahám, že ti vlastnoručně zpřetrhám obvody," zavrčel rozespale Tony do polštáře a rozlepil víčka jednoho oka do tmy.

„Pane, omlouvám se za probuzení, ale došlo k narušení bezpečnostního prostoru budovy," oznámil s absencí vzrušení Jarvis a tma v místnosti se začala rozpouštět v tlumeném umělém světle.

Tony rozlepil i druhé oko a nadzvedl hlavu ze sametového povrchu svého polštáře. „Upřesni označení: narušení bezpečnostního prostoru," pobídl netrpělivě Jarvise a protřel si rozespalé oči.

„Nedokáži narušitele identifikovat, pane."

Tony pozvedl pravé obočí ve výrazu neskrytého překvapení. „Děláš si ze mě prdel Jarvisi? Máš nejvyspělejší identifikační programy, co svět viděl a nedokážeš identifikovat narušitele u mě doma?"

„Ano pane," odpověděl program a Tony věděl, že bližšího vysvětlení se nedočká.

„Kde je Jarvisi? Izoluj ho na daném podlaží a promítni mi video a termo záznam," shodil nohy z postele nohy na koberec s vysokým vlasem a vrávoravě se zvedl do stoje.

„Izoloval jsem ho již předtím, než jsem vás vyrušil ze spánku. Vetřelec se nachází v prostoru hlavní věže v 90. patře." Před obličejem se mu zjevil obraz ukazující jednu z jeho společenských místností. Tony po něm pátral očima.

„Vždyť tam nikdo není." Zavrtěl hlavou Tony a porovnal živý přenos i s promítnutým termo-obrazem.

„V 90. podlaží je vetřelec." trval na svém tvrdohlavě strojový sluha, přestože jeho obrazové výstupy ukazovaly jen prázdnou místnost.

„Chceš mi tvrdit, že ten vetřelec je nejenom neviditelný, ale nevydává ani žádné teplo?" Zavrčel znovu netrpělivě Tony a pohlédl do snímací čočky na zdi.

„Ano pane" oznámila opět umělá inteligence stroze.

„Ta tvá paranoia mě jednou přivede do hrobu, Jarvisi." protočil panenky Tony a mávnutím ruky poslal zobrazené záznamy a grafy pryč.

„Mohu tam poslat ultrony, aby zkontrolovaly situaci," navrhnul Jarvis a kdyby Tony nevěděl, že to není možné, přísahal by, že v jeho hlase pocítil netrpělivost a vzrušení.

„Ne. Ultrony rozhodně nezapínej Jarvisi. Při posledních zkušebních testech nedopadly zrovna nejlépe. Půjdu tam sám." rozhodl Tony a přes holá ramena si přehodil župan ze splývavé látky.

„Oblečte si oblek, pane." Navrhnul Jarvis. Tony se tomu musel chtě nechtě usmát, protože věděl, že Jarvis by jej nejraději do obleku zapájel. Přes rameno se ohlédl na útlou vybouleninu pod peřinou, kterou vyplňovala Pepper a nervózně si zkousl dolní ret. Slíbil jí, že Ironman oblek neopustí prostory dílny.

„K čemu, když tam nikdo není." Zaprotestoval nepřesvědčivě s pohledem stále na oddychujícím těle své nejbližší milované osoby.

„Opakuji, že v 90. patře je narušitel," trval na svém Jarvis a před Tonym se na holografickém panelu zobrazil Jarvisem promítnutý graf s křivkou zobrazující záznam zvuku. Tony si všiml dvou maxim, které narušily nízké hodnoty prudkým nárůstem. Zamračil se.

„Jsi ještě víc paranoidní než já Jarvisi," zamumlal s pohledem přilepeným na křivce vznášející se před ním. „Ale pokud to udělá dobře tvojí mechanický dušičce, vezmu si aspoň rukavici."