"Alex pojď sem" volala mě mamka.
A já přesně věděla proč."Ne mami já ten krám nechci"odpověděla jsem."Alexandro Rodgersová okamžitě sem přijď nebo zůstaneš doma!" volala na zpět."Tak ať, já tu protézu prostě nosit nebudu!křikla jsem na mamku zpátky."Nebudeš chodit do školy bez ruky!" křikla na zpět a přišla do mého pokoje."A proč ne? zeptala jsem se z podpostele a stále odmítala vylézt. Nakonec to ale vzdala a já mohla vylézt z mého úkrytu.
Už jsem na cestě do školy, ale pořád jsem měla pocit že mě někdo sleduje, zatím jsem to však neřešila. Do školy se ale už asi nedostanu jelikož za mnou a proti mě jdou nějací chlápci v černém. Nevěděla jsem co mám dělat a proto jsem jen zastavila a přemýšlela kam utéct. Ale nejspíš jsem přemýšlela až moc dlouho jelikož mě ti chlapi začali tahat do černé dodávky. Bránila jsem se ale s jednou rukou to kde blbě. Kopala jsem ale bylo mi to prd platný, najednou jsem ucítila bolest a pak už jen tma.
Ahojky
Tak jsem tady s novým příběhem, ale, nebojte v příběhu Ta divná budu dál pokračovat stejně jako v tomto takže za týden
Ahoooooooj❤️
Vaše Bety❤️💚🖤
