-10-

213 12 2
                                    

Když nemusím vstávat, tak mně musí probudit nezvaný host, nadával jsem v duchu, když jsem se neochotně zvedl z postele a jen v trenkách, jsem přece doma ne, přešel do předsíně.

"Překvapení." Vypískala moje sestra Em, když jsem otevřel dveře a překvapeně se na ní díval. Co ta tu dělá? Ne, že bych jí neviděl rád, ale zrovna po ránu, kolik je proboha hodin?... A skočila mi kolem krku, ani si nedělala starosti, že mě vzbudila, ale omotal jsem jí ruce kolem pasu.

"To teda je. Ale příště dej vědět, že mě navstívíš ve dne, ne ráno, když spím." Vlepl jsem jí pusu do vlasů a postavil jí zpátky na zem, než se ode mě odtáhla a protočila se smíchem oči.

"No jo, naděláš. Navíc je skoro deset, bratříčku." Zazubila se na mně Em, která mě obešla a vešla do mého bytu. To je celá Em. Pokroutil jsem nad tím se smíchem hlavou a zavřel dveře, potom jsem odešel za ní do kuchyně. Jako doma... To bylo myšleno ironicky, když jsem viděl, jak si vzala jedno z mých jablek a sedla si na stoličku u ostrůvku.

"Tak, jak se má můj oblíbený bratříček? Máš už konečně holku?" Culila se na mně přes jablko, které jedla. Jiného stejně nemá. Pomyslel jsem si a přešel k lince, na tu drouhou otázku, no koment. Ta se na ní ptá skoro už pár let, když se vidíme, a dal si vařit vodu na čaj.

"I kdybych měl, stejně ti to neřeknu." Vyplázl jsem na ní jazyk, jak malý kluk a odešel do koupelny, kde jsem si dal sprchu a udělal ranní hygienu. Prohrábl jsem si vlhké vlasy, když jsem vyšel z koupelny, už hotový a přehodil přes židli ručník. Nahý jsem přešel ke komodě a vyndal čisté trenky, které jsem oblékl. Z kuchyně jsem zaslechl, že se vypnula konvice, ale neřešil ji a posadil se na postel. Ze stolku jsem vzal mobil a s úsměvem popřál Annie dobré ráno, i když je skoro půl jedenácté. Jak ukazovaly hodiny.

"O Annie, to je hezké jméno." Vylekal mně Emin hlas vedle mně, až jsem málem upustil mobil, jak jsem jí nečekal.

"Tohle mi nedělej, ségra. Chodíš jak duch." Zamračeně jsem se na ní podíval, když jsem k ní otočil hlavu a mobil položil na postel. Em se zasmála, jak sfetovaná, já nad ní protočil oči a založil si paže na hruď. Fakt vtipné. Vzal jsem si radši mobil a odešel do kuchyně, nejen zalít čaj, ale udělat si něco k snídani, taky byl uražený. A to ti bude třicet jedna. Znovu si neodpustil můj vnitřní hlas, který mi tu vážně chyběl.

"Ale no tak, přeci nebudeš uražený. Můj milý bratříčku." Ucítil jsem Eminé paže kolem pasu a její hlavu na paži, přitom měla štěněčí pohled na tváři. Nad tím jsem se musel pousmát, a objal jí ruku kolem jejího těla.

"Taky tě mám rád, ale někdy mně zlobíš." Věnoval jsem jí pusu na čelo, je moje nejúžasnější sestřička, hlavně jediná. Byly jsme od sebe skoro osm let, až jsem si všiml, že se usmívá, když jsem se od ní odtáhl a taky se usmál.

"Snad mi jí brzy představíš." Řekla s úsměvem, než odešla do obýváku. Já se na ní díval, jak si sedla na gauč a pousmál se.

"Určitě." Potvrdil jsem, ale zatím jsem věděl, že je brzy jí s Annie seznámit. Nevím, jak by Annie reágovala na to, že bych jí měl seznámit, s někým z mé rodiny a dal se do snídaně.

To jsem netušil, co způsobí jedno nedorozumění....

--------

Tak je na scéně milovaná sestřička Toma. 😊

--------

PETRA_T-H

Ta jediná ✓ || Tom HiddlestonKde žijí příběhy. Začni objevovat